Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2013, sp. zn. 25 Cdo 1780/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.1780.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.1780.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 1780/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. J. , proti žalovaným 1) J. K. , zastoupenému Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem v Praze 7, U Studánky 3, 2) M. H. , 3) J. H. a 4) L. H. , o náhradu škody a o zdržení se zásahu do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 6 C 7/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2012, č. j. 25 Co 506/2012-258, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 11. 2012, č. j. 25 Co 506/2012-258, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 3. 5. 2012, č. j. 6 C 7/2010-203, kterým byla zamítnuta žaloba na náhradu škody ve výši 5.756,- Kč a na náhradu škody na zdraví vůči žalovanému 1), na stanovení zákazu vstupu a zdržení se házení jakýchkoli předmětů na pozemek žalobce vůči žalovaným 2) a 4) a na náhradu škody ve výši 5.500,- Kč vůči žalovanému 3), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně ve sporu o nároky odvozené od následků konfliktních vztahů mezi sousedy provedl velmi obsáhlé dokazování a dospěl ke správným skutkovým závěrům. Žalobce ve svých tvrzeních zůstal osamocen a svou důkazní povinnost k opodstatněnosti uplatněných nároků nesplnil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a které zdůvodňuje tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o.s.ř.], a tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.]. Aniž formuluje právní otázku, pro kterou má mít napadené rozhodnutí zásadní význam, vytýká soudu prvního stupně způsob, kterým provedl dokazování, a jeho hodnocení důkazů, a odvolacímu soudu pak, že k vadám dokazování nepřihlédl. Podle dovolatele tak nemohla být prokázána jeho tvrzení. Navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.dále též jeno.s.ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Z tohoto důvodu nebylo třeba zabývat se (§241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.) otázkou povinného zastoupení dovolatele podle §241 o.s.ř., kdy ustanovení advokátky Mgr. Ivany Dvorské žalobci usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 9. 1. 2012, č. j. 6 C 7/2010-157, zaniklo pravomocným skončením řízení a nevztahuje se na řízení dovolací (§28 odst. 6 ve spojení s §31 odst. 2 o.s.ř.). Podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.). Předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. splněny nejsou, zbývá posoudit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, do té doby však bylo součástí právního řádu, a je tedy pro posouzení přípustnosti podaného dovolání nadále použitelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11). Vytýká-li dovolatel vady dokazování a zpochybňuje-li způsob hodnocení důkazů a z něj plynoucí skutková zjištění, nelze k tomuto dovolacímu důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. přihlédnout (srov. též §241a odst. 3 o.s.ř.). Podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. lze totiž přípustnost dovolání založit jen tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.] v otázce, která má zásadní význam; takový důvod ale dovolatel neuplatnil. Kromě toho je přípustnost dovolání proti výrokům ohledně částek 5.756,- Kč a 5.500,- Kč vůči žalovaným 1) a 3) vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť v nich bylo rozhodováno o nárocích, jejichž výše nepřesahuje zákonný limit 50.000,- Kč. Nejvyšší soud proto podle §218 písm. c) ve spojení s §243b odst. 5 větou první o.s.ř. dovolání odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. července 2013 JUDr. Petr V o j t e k předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2013
Spisová značka:25 Cdo 1780/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.1780.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27