ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1601.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 1601/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce JUDr. M. K. , jako správce konkursní podstaty úpadkyně MELODIA, spol. s r. o., identifikační číslo osoby 13585274, zastoupeného JUDr. Jiřím Janebou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Divišova 882, PSČ 500 03, proti žalovanému Ing. Dr. V. H. , MBA , jako správci konkursní podstaty úpadkyně TREND – všeobecný investiční fond a. s., identifikační číslo osoby 45245177, zastoupenému Mgr. Lukášem Eichingerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 27/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010, č. j. 10 Cmo 110/2010-252, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010, č. j. 10 Cmo 110/2010-252, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 5. března 2010, č. j. 40 Cm 27/2008-203, Krajský soud v Hradci Králové vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND - všeobecný investiční fond a. s. (dále jen „úpadkyně TREND“) 56.000 akcií emitenta ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. (dále též jen „sporné akcie“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o vyloučení sporných akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND zamítl (výrok první), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý).
Soudy vyšly z toho, že:
1/ Žalobce sepsal ke dni 8. září 1999 do konkursní podstaty úpadkyně MELODIA, spol. s r. o. (dále jen „úpadkyně MELODIA“) 56.000 akcií emitenta KOTVA, a. s., ISIN CZ 0009048955.
2/ Společnost KOTVA, a. s. (správně K-T-V invest a. s.) [dále též jen „zanikající společnost“] zanikla ke dni 2. srpna 2006 v důsledku fúze sloučením, nástupnickou společností se stala ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. (dále též jen „nástupnická společnost”).
3/ Podle smlouvy o fúzi byl pro výměnu akcií zanikající společnosti K-T-V invest a. s. za akcie nástupnické společnosti rozhodující „stav akcionářů“ zanikající společnosti ke dni vyhotovení závěrečného výpisu z registru emitenta zanikající společnosti, vydaného Střediskem cenných papírů.
4/ Žalovaný sepsal ke dni 25. července 2008 do konkursní podstaty úpadkyně TREND sporné akcie.
Soud prvního stupně uzavřel, že v soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND jsou namísto zaknihovaných akcií KOTVA, a. s. zapsány ve stejném množství akcie společnosti ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. Uvedl, že třetí osoby nemohou být dotčeny fúzí, a to takovým způsobem, že by o své akcie fúzí přišly. Nové akcie vznikly z akcií původních, přestože mají jinou podobu. Do soupisu konkursní podstaty sepsal žalobce akcie před fúzí, žalovaný po ní; žalobce je tak tím, kdo je právem sepsal dřív, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
Odvolací soud poukázal na to, že ohledně akcií zanikající společnosti bylo v souladu s §69a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), ujednáno, že nástupnická společnost vydá nové akcie, k výměně akcií za akcie nástupnické společnosti však dosud nedošlo a v soupise konkursní podstaty úpadkyně MELODIA jsou stále zapsány „původní akcie“, nikoliv akcie nástupnické společnosti.
Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že zařazení akcií zaniklé společnosti K-T-V invest, a. s. do soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně MELODIA opravňuje žalobce k jejich výměně za akcie nástupnické společnosti (resp. žalobce má nárok na jejich výměnu), neopravňuje ho však k tomu, aby na žalovaném vymohl vyloučení akcií nástupnické společnosti z konkursní podstaty úpadkyně TREND.
Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ohlašuje přitom dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je zmatečné, neboť dle jeho názoru „na straně 3 ani na straně 4 není podána právní kvalifikace předmětného případu, která by odůvodňovala závěry prezentované odvolacím soudem ve výrokové části“. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje dovolatel též za vnitřně rozporné, namítaje, že má-li nárok na vydání akcií nástupnické společnosti, nemůže současně obstát závěr odvolacího soudu, podle něhož měl žalovaný právo tyto akcie po fúzi sepsat.
Dovolatel má za to, že je vlastníkem sporných akcií a má právo na jejich vydání, neboť jako první sepsal akcie zanikající společnosti, které následně v procesu fúze zanikly, a vznikl mu nárok na vydání listinných akcií nástupnické společnosti.
Dle jeho názoru žalovaný neměl k soupisu akcií nástupnické společnosti žádný právní titul, zejména pak jejich soupisu brání skutečnost, že jejich vlastníkem je žalobce, což vyplývá dle dovolatele „z prvosepisu akcií do konkursní podstaty, nároku na vydání předmětných akcií v souvislosti s procesem fúze, ze střediska cenných papírů, a dále ze závěru…, že je žalobce oprávněn k výměně akcií nástupnické společnosti“.
Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož jsou akcie nástupnické společnosti „novými“ akciemi a žalobce má pouze právo na jejich výměnu za akcie společnosti zanikající. Dle jeho názoru nejsou akcie nástupnické společnosti při fúzi akciemi „originárními“, ale jsou do nich inkorporována práva a povinnosti spojená s akciemi zanikajících společností. Namítá, že „právo prvosepisu do konkursní podstaty je integrálně spojeno se zanikající akcií a je nově transformováno do akcie nástupnické a není tedy třeba, aby osoba, která sepsala akcie zanikající společnosti byla nucena „nově“ sepisovat i akcie nástupnické společnosti“.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a je i důvodné.
Jelikož je dovolání v projednávané věci přípustné, zabýval se Nejvyšší soud nejprve tím, zda řízení v projednávané věci netrpí vadami uvedenými v ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř., které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Námitku dovolatele, podle níž odůvodnění napadeného rozhodnutí neobsahuje právní kvalifikaci skutku, která by odůvodňovala závěry obsažené ve výroku rozhodnutí, stejně jako výtku, podle níž je dané odůvodnění vnitřně rozporné, Nejvyšší soud důvodnou neshledal.
Odůvodnění:napadeného rozhodnutí dle názoru dovolacího soudu nepostrádá žádnou z obligatorních náležitostí uvedených v §157 odst. 2 o. s. ř., přičemž právní závěry odvolacího soudu, jež odůvodňují výrok daného rozhodnutí - totiž že žalobce má pouze právo na výměnu akcií sepsaných v konkursní podstatě úpadkyně MELODIA za sporné akcie, nemůže se však domáhat jejich vyloučení z konkursní podstaty úpadkyně TREND - jsou výslovně obsaženy na str. 4 odst. 1 in fine rozsudku odvolacího soudu.
Odůvodnění:rozhodnutí odvolacího soudu neshledal Nejvyšší soud ani vnitřně rozporným, neboť závěr odvolacího soudu, podle něhož má žalobce právo na výměnu akcií zanikající společnosti za sporné akcie (nikoliv na jejich vydání, jak uvádí žalobce), neodporuje závěru, podle něhož byl žalovaný oprávněn sporné akcie do konkursní podstaty úpadkyně TREND sepsat.
Vady řízení ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř. se nepodávají ani ze spisu. Zbývá proto posoudit, zda je správné právní posouzení věci odvolacím soudem.
Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 23. května 2001, sp. zn. 29 Cdo 2337/2000 (dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu), akcionář slučované společnosti se stává akcionářem přejímající společnosti ke dni zápisu sloučení do obchodního rejstříku (srov. i §69a obch. zák., ve znění účinném do 29. února 2008). Nástupnické společnosti vzniká povinnost bez zbytečného odkladu vyměnit akcie a zatímní listy zanikajících společností za své akcie. Akcie zaniklých slučovaných společností však sloučením nezanikají a v každé z nich je inkorporováno právo na výměnu za akcii či akcie přejímající společnosti, a to ve stanoveném výměnném poměru. To ovšem neznamená, že tyto akcie se stávají akciemi přejímající společnosti; jsou s nimi pouze, až do jejich výměny za akcie přejímající společnosti, spojena práva vyplývající z účasti na ní.
Z povahy akcie jako dokonalého cenného papíru vyplývá, že legitimuje svého vlastníka k výkonu práv s ní spojených. Právo na výměnu za akcie přejímající (nástupnické) společnosti ve stanoveném výměnném poměru tudíž svědčí jedině vlastníku akcií společnosti zaniklé fúzí sloučením.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že sepsal-li žalobce jako první akcie společnosti KOTVA, a. s. (K-T-V invest a. s.), jež následně zanikla fúzí sloučením se společností ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s., svědčí právo na výměnu za akcie nástupnické společnosti žalobci - potud je úvaha odvolacího soudu správná. Právo na výměnu za akcie nástupnické společnosti je však právem, které vylučuje soupis akcií nástupnické společnosti žalovaným (aktuálně srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2253/2011), a odvolací soud se mýlil, usuzoval-li opačně.
Právní posouzení věci odvolacím soudem tudíž není správné a dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn právem, pročež Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
V novém řízení odvolací soud nepřehlédne, že sporné akcie, jež byly ke dni vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (tedy v době rozhodné též pro posouzení věci dovolacím soudem) součástí konkursní podstaty úpadkyně TREND, byly (podle sdělení žalovaného ze dne 9. května 2012) následně žalovaným z této konkursní podstaty vyloučeny.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta první a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy , tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i občanský soudní řád v témže znění.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. června 2013
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu