Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.06.2013, sp. zn. 29 Cdo 2253/2011 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2253.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2253.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 2253/2011 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce JUDr. M. N. , zastoupeného JUDr. Milanem Novákem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, PSČ 500 02, proti žalovanému Dr. Ing. V. H., MBA , zastoupenému Mgr. Lukášem Eichingerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND - všeobecný investiční fond a. s., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 41/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2011, č. j. 15 Cmo 159/2010-173, takto: I. Dovolání se zamítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.904,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 21. dubna 2010, č. j. 34 Cm 41/2008-113, Krajský soud v Hradci Králové vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND - všeobecný investiční fond a. s. (dále jen „úpadkyně TREND“) 8.000 akcií emitenta ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. (dále též jen „sporné akcie“) a rozhodl o nákladech řízení. V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy vyšly z toho, že: 1) Žalobce sepsal ke dni 17. února 1999 do konkursní podstaty úpadkyně FIREX akciová společnost (dále jen „úpadkyně FIREX“) 8.000 akcií emitenta KOTVA, a. s., ISIN 0009048955. 2) Společnost KOTVA, a. s. (správně K-T-V invest a. s.) zanikla ke dni 2. srpna 2006 v důsledku fúze sloučením, nástupnickou společností se stala ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. 3) Podle smlouvy o fúzi byl pro výměnu akcií zanikající společnosti K-T-V invest a. s. za akcie nástupnické společnosti rozhodující „stav akcionářů“ zanikající společnosti ke dni vyhotovení závěrečného výpisu z registru emitenta zanikající společnosti, vydaného Střediskem cenných papírů. 4) Žalovaný následně sepsal do konkursní podstaty úpadkyně TREND sporné akcie. Na takto ustaveném základu odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož jsou akcie sepsané v soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně FIREX (emitované společností K-T-V invest a. s.) totožnou movitou věcí se spornými akciemi (emitovanými společností ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s.), u nichž pouze v souvislosti s fúzí došlo k přeměně jejich podoby z akcií zaknihovaných na akcie listinné. Akcionáři zanikající společnosti K-T-V invest a. s. se stali ze zákona (§69a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále též jenobch. zák.“) akcionáři nástupnické společnosti ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s., a akcie emitované nástupnickou společností jsou tudíž (v počtu a „hodnotě“ uvedené ve smlouvě o fúzi) jejich vlastnictvím. Jelikož jde o „totožné cenné papíry“ a žalobce je zapsal do soupisu konkursní podstaty úpadkyně FIREX jako první, nepojí se s pozdějším soupisem učiněným žalovaným žádné právní účinky. Má-li žalovaný za to, že vlastnicí sporných akcií je úpadkyně TREND, dodal odvolací soud, musí se – jelikož s jeho zápisem do soupisu majetku konkursní podstaty nejsou spojeny žádné právní účinky – domáhat jejich vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně FIREX, a v tomto řízení prokazovat, že vlastnické právo ke sporným akciím svědčí úpadkyni TREND. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), namítaje naplnění dovolacího důvodu vymezeného v ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř, a navrhuje, aby Nevyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí dovolatel spatřuje v řešení otázky, zda do konkursní podstaty úpadce náleží i akcie, které nebyly správcem sepsány a k nimž správce dovozuje právo pouze „od dřívějšího sepsání jiných akcií společnosti zaniklé sloučením“. Dovolatel považuje za nesprávný závěr soudů nižších stupňů, podle něhož jsou akcie zanikající společnosti a akcie emitované nástupnickou společností totožnou movitou věcí, maje za to, že akcionář zanikající společnosti se nestává automaticky akcionářem nástupnické společnosti, nýbrž se jím pouze stát může, uskuteční-li zákonem předpokládaným způsobem faktickou výměnu akcií zaniklé společnosti za akcie společnosti nástupnické. Současně dovolatel zdůrazňuje, že správce konkursní podstaty není vlastníkem sepsaných věcí a jeho práva nejsou zcela totožná s právy vlastníka. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy , tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i občanský soudní řád v témže znění. Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí je zčásti (v dovoláním zpochybněném závěru, podle kterého jsou akcie zanikající společnosti K-T-V invest a. s. a akcie nástupnické společnosti ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. „totožnou movitou věcí“) v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 23. května 2001, sp. zn. 29 Cdo 2337/2000 (dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu), akcionář slučované společnosti se stává akcionářem přejímající společnosti ke dni zápisu sloučení do obchodního rejstříku (srov. i §69a obch. zák., ve znění účinném do 29. února 2008; potud je závěr odvolacího soudu správný). Nástupnické společnosti vzniká povinnost bez zbytečného odkladu vyměnit akcie a zatímní listy zanikajících společností za své akcie. Akcie zaniklých slučovaných společností však sloučením nezanikají a v každé z nich je inkorporováno právo na výměnu za akcii či akcie přejímající společnosti, a to ve stanoveném výměnném poměru. To ovšem neznamená, že tyto akcie se stávají akciemi přejímající společnosti; jsou s nimi pouze, až do jejich výměny za akcie přejímající společnosti, spojena práva vyplývající z účasti na ní. Jinými slovy, akcie zanikající společnosti nelze považovat, jak nesprávně dovozuje odvolací soud, za akcie společnosti nástupnické. Nicméně, jak je zdůrazněno výše, v akciích společnosti zaniklé v důsledku fúze sloučením je inkorporováno právo na výměnu za akcii či akcie přejímající společnosti. Z povahy akcie jako dokonalého cenného papíru vyplývá, že legitimuje svého vlastníka k výkonu práv s ní spojených. Právo na výměnu za akcie přejímající (nástupnické) společnosti ve stanoveném výměnném poměru tudíž svědčí vlastníku akcií společnosti zaniklé fúzí sloučením. Promítnuto do poměrů projednávané věci, sepsal-li žalobce jako první akcie společnosti KOTVA, a. s. (K-T-V invest a. s.), jež následně zanikla fúzí sloučením se společností ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s., svědčí právo na výměnu za akcie nástupnické společnosti žalobci. Toto právo přitom vylučuje soupis akcií nástupnické společnosti žalovaným. Rozhodnutí odvolací soudu je tudíž ve výsledku správné. Nejvyšší soud, jenž neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), proto dovolání zamítl podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo zamítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Nejvyšší soud nepřehlédl, že podle ustanovení §151 odst. 2 věty první o. s. ř. by při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (jímž byla vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) [část věty před středníkem] a že podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (tj. podle ustanovení advokátního tarifu) by se mělo postupovat, jen jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle §147 a §149 odst. 2 o. s. ř. nebo odůvodňují-li to okolnosti případu (část věty za středníkem). Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) vyhlášku č. 484/2000 Sb. jako neústavní, nicméně Nejvyšší soud uzavírá, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup dle §151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř. (srov. i rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 5 a §9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 2.100,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 504,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 2.904,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 26. června 2013 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/26/2013
Spisová značka:29 Cdo 2253/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2253.2011.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Akcie
Akciová společnost
Konkurs
Dotčené předpisy:§69a obch. zák. ve znění do 29.02.2008
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27