ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1330.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 1330/2013-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 12. 2013 o dovolání, které podal obviněný J. H., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. 14 To 65/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 49/2012, takto:
Podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 T 49/2012, byl obviněný J. H. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. l tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři měsíce s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena na dvanáct měsíců. V dalším byla poškozená A. J. s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Písku v podstatě v tom, že obviněný dne 13. 7. 2011 v M., okr. P., v úmyslu prodat osobní automobil zn. Škoda Octavia za částku neodpovídající hodnotě vozidla s ohledem na počet skutečně najetých kilometrů předal vozidlo do autobazaru ke zprostředkování prodeje za částku 129 000 Kč, přičemž vykázal stav tachometru 143 133 ujetých kilometrů s vědomím, že jde o nepravdivý údaj, neboť vozidlo zakoupil v Německu při stavu tachometru 290 500 ujetých kilometrů, a dne 21. 7. 2011 vozidlo zakoupila za dohodnutou cenu 126 000 Kč poškozená J. H. v přesvědčení, že stav tachometru k datu koupě odpovídá počtu skutečně ujetých kilometrů. Podle dalších zjištění Okresního soudu v Písku obvyklá cena vozidla byla 83 000 Kč a obviněný způsobil poškozené škodu ve výši 43 000 Kč.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a dalším výrokům, a odvolání státní zástupkyně, podané v neprospěch obviněného proti výroku o vině a dalším výrokům, byla usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. 14 To 65/2013, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), l) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, že Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ponechal nedotčen výrok o vině. Namítl, že skutek nevykazuje znaky trestného činu, protože chybí jeho subjektivní stránka, tj. úmysl. Uvedl, že i pro něho bylo překvapením zjištění, podle kterého vozidlo mělo ujeto více kilometrů, než jaký byl údaj na tachometru. Popřel jakýkoli zásah do tachometru a poukázal na to, že k vozidlu měly přístup i jiné osoby než jen on sám. Vytkl, že soudy nevzaly v úvahu tu část kupní smlouvy, v níž bylo jasně uvedeno, že počet skutečně najetých kilometrů je neznámý. V návaznosti na to zdůraznil, že před poškozenou nic neskrýval. Vyjádřil názor, že soudy nerespektovaly zásadu subsidiarity trestní represe vyjádřenou v §12 odst. 2 tr. zákoníku, a v této spojitosti konstatoval, že škodlivý následek činu byl zhojen v občanskoprávním řízení, v němž s poškozenou uzavřel smír, převzal od ní zpět vozidlo a vrátil jí kupní cenu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Úmyslné zavinění obviněného soudy vyvodily ze zjištění, že ohledně počtu ujetých kilometrů u prodávaného vozidla obviněný deklaroval stav tachometru 143 133 km, ačkoli vozidlo předtím koupil za situace, kdy tachometr vykazoval 290 500 km. Přílohou kupní smlouvy, kterou obviněný jako prodávající uzavřel dne 13. 7. 2011 s poškozenou, byl „Zápis o technickém stavu motorového vozidla“. Zde byl v kolonce označené jako „stav tachometru“ uveden údaj 143 133 km, přičemž v další kolonce označené slovy „skutečně najeto“ bylo uvedeno „nezjištěno“ a na jiném místě zápisu bylo jako poznámka uvedeno „individuální dovoz, počet najetých km nelze ověřit“. Z dokladu o zaplacení vozidla v Německu vyplývá, že obviněný dne 23. 5. 2011 zaplatil za vozidlo 1 000 EUR a že vozidlo mělo stav ujetých kilometrů (Kilometerstand) 290 500 km. Není žádných pochyb o tom, že obviněný tento doklad znal, neboť mu tím bylo v podstatě vystaveno potvrzení o zaplacení kupní ceny vozidla. Evidentně tedy nemohou obstát námitky v tom smyslu, že pro obviněného samotného bylo překvapením, když se dověděl, kolik kilometrů má vozidlo ve skutečnosti najeto, ani námitky, že před poškozenou nic neskrýval. Pokud obviněný v zápise, který je přílohou kupní smlouvy uzavřené s poškozenou, vedle výrazně zkresleného stavu tachometru zároveň uvedl, že nebylo zjištěno, kolik kilometrů má vozidlo skutečně najeto, resp. že počet najetých kilometrů nelze ověřit, bylo to ze strany obviněného očividně nepravdivé tvrzení, protože obviněný věděl, že vozidlo v době, kdy ho kupoval, mělo najeto 290 500 km. Citované údaje vyjadřující nejistotu ohledně počtu skutečně ujetých kilometrů se tudíž jeví jen jako formální prostředek k zastírání podvodného úmyslu.
Námitky obviněného, že do tachometru nijak nezasahoval, jsou jen opakováním obhajoby, se kterou se soudy přesvědčivě vypořádaly na podkladě úvah, v nichž logicky vysvětlily, že ke změně počtu kilometrů evidovaných tachometrem došlo v době, kdy s vozidlem disponoval obviněný a kdy nikdo jiný, byť případně měl přístup k vozidlu, nemohl mít zájem na tom, aby vykázaný počet ujetých kilometrů byl razantně snížen. Tyto úvahy a z nich vyplývající závěr, že osobou, která na tachometru svým zásahem snížila vykázaný stav ujetých kilometrů, byl obviněný, jsou plně přijatelné a nijak neodporují důkazům.
Bez jakéhokoli opodstatnění jsou také námitky, jimiž obviněný soudům vytýkal, že odsuzující výrok o vině je v rozporu s ustanovením §12 odst. 2 tr. zákoníku. V tomto ustanovení je vyjádřen princip subsidiarity trestní represe a to, že trestní represe je krajním řešením narušených vztahů. Podstatou jednání obviněného bylo uvedení nepravdivých údajů o počtu ujetých kilometrů při prodeji ojetého motorového vozidla, které obviněný dovezl z ciziny očividně za účelem jeho okamžitého prodeje. Nepravdivé údaje se týkaly jednoho z nejvýznamnějších hledisek rozhodných pro určení ceny vozidla. Míra zkreslení oproti skutečnosti byla velmi výrazná, neboť šlo o snížení z počtu nejméně 290 500 km na 143 133 km, tedy o více než polovinu. S tím korespondovalo to, že obviněný tímto způsobem dosáhl nadsazení ceny, která vyjadřovala skutečnou hodnotu vozidla, o více než polovinu. Z hlediska poškozené bylo nesnadné ověřit skutečný stav vozidla, pokud jde o počet ujetých kilometrů, zvláště když obviněný nepředložil poškozené žádné nabývací doklady osvědčující stav vozidla v době, kdy ho sám předtím koupil. Důvěru poškozené ve správnost údajů uvedených v kupní smlouvě, resp. v její příloze, posilovalo také to, že při uzavření kupní smlouvy za obviněného vystupoval autobazar. Popsaný způsob provedení činu ho ve spojení s mírou poškození kupující strany charakterizuje jako čin, který výrazně překročil meze soukromoprávního vztahu a který tím nabyl vyloženě kriminální povahy. Nic na tom nemění ani namítaná okolnost, že obviněný v občanském soudním řízení uzavřel s poškozenou smír, převzal zpět vozidlo a vrátil jí peněžní částku představující kupní cenu. V podstatě tu jde jen o náhradu škody způsobené trestným činem, což je významná polehčující okolnost, ke které soudy odpovídajícím způsobem přihlédly při ukládání trestu.
Rozsudek Okresního soudu v Písku není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec