Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2014, sp. zn. 4 Tdo 1445/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1445.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku

ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1445.2013.1
sp. zn. 4 Tdo 1445/2013-44 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2014 dovolání obviněného J. H. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 To 44/2012, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 15/2009, a rozhodl takto: Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 To 44/2012. Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 16 T 15/2009, byl obviněný J. H. (vedle spoluobviněných M. N. a J. S.) uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině uvedeného rozsudku dopustil tím, že I. společně s obviněnou M. N. a T. Š., jehož trestní věc byla ze společného řízení vyloučena k samostatnému rozhodnutí: M. N., jako zástupce akciové společnosti Autospol K+K a.s., IČ 26022575, se sídlem 370 01 České Budějovice, Lannova třída č. 63, (dále jen AUTOSPOL), jež byla k veškerým právním úkonům a jednáním jménem uvedené společnosti zmocněna na základě generální plné moci, kterou podepsala dne 30.6.2005, v úmyslu obohatit sebe a jiné, objednávala a odebírala jménem citované firmy v období od 30.6.2005 do nejméně měsíce října 2005 na základě předešlé dohody a po ústním pokynu T. Š. a J. H. níže specifikované zboží a služby, které se opětovně k pokynu jmenovaných zavazovala v pevně stanovených lhůtách splatnosti uhradit, ač si byla velmi dobře vědoma, stejně jako T. Š. a J. H., velmi špatné ekonomické situace společnosti a všichni tedy věděli, že AUTOSPOL nebude schopen ve lhůtě splatnosti ani později dostát sjednaným závazkům, přičemž dodavatelům zboží a služeb tuto skutečnost zatajili a takto konkrétně: 1) odebrala M. N. z pokynu T. Š. a J. H. v době od měsíce července 2005 do nejméně měsíce října 2005 od obchodní společnosti OMV Česká republika s.r.o., IČ 48038687, se sídlem 140 00 Praha 4, Na Vítězné pláni 1719/4, pohonné hmoty a služby s odběrem PHM spojených, a to prostřednictvím platebních karet OMV s funkcí ROUTEX vydaných k motorovým vozidlům · pod číslem karty 1., · pod číslem karty 1., · pod číslem karty 1., · pod číslem karty 1., · pod číslem karty 1., · pod číslem karty 4., · pod číslem karty 5., · pod číslem karty 8., · pod číslem karty 9., · universální karty AUTOSPOLu pod číslem 1., užívaných AUTOSPOLem na základě uzavřené smlouvy ze dne 5.11.2003, když odebrané pohonné hmoty značně převyšovaly stanovené denní limity čerpání PHM a z těchto bylo obchodní společnosti Autodoprava Hanzalík s.r.o., IČ 25170961 se sídlem 150 00 Praha 5 - Smíchov, Kořenského 1107/15, přímými dodávkami či přenecháním čerpacích karet s funkcí ROUTEX dodáno nejméně 175.824 litry nafty, obchodní společnosti P.M. TEAM s.r.o., IČ 27469981, se sídlem 500 02 Hradec Králové, Nerudova č. 198, 49.948 litrů nafty, M. N. pro soukromé účely odebrala minimálně 3.000 litrů nafty a zbývající část z celkového objemu odčerpaných pohonných hmot odebral AUTOSPOL, přičemž celkem byly odebrány pohonné hmoty v objemu 391.604,99 litrů včetně služeb s odběrem PHM spojených, a to přesto, že M. N., T. Š. a J. H. věděli, že níže uvedené faktury nebudou v době splatnosti uhrazeny z důvodu nedostatku finančních prostředků v AUTOSPOLu, když takto konkrétně nebyly uhrazeny:
č. sběrné faktury vystavená splatná částka uhrazeno vystavená za období množství PHM v litrech
počátek konec
a) 02.09.05 16.09.05 4 224 007,81 Kč 15 000,00 Kč 11.08.05 31.08.05 143 429,91
b) 16.09.05 30.09.05 3 789 545,39 Kč 11.08.05 31.08.05 123 557,57
c) 04.10.05 18.10.05 3 791 865,22 Kč 12.09.05 30.09.05 122 962,73
d) 17.10.05 30.10.05 30 179,77 Kč 21.09.05 21.09.05 996,67
e) 18.04.06 02.05.06 19 927,96 Kč 21.09.05 21.09.05 658,11
čímž spol. OMV Česká republika s.r.o., IČ 48038687, se sídlem 140 00 Praha 4, Na Vítězné pláni 1719/4, způsobili škodu nejméně ve výši 11.855.526,15 Kč, kterou částečnou úhradou prvé faktury v hodnotě 15.000,- Kč snížili na částku 11.840.526,15 Kč, 2) na základě ústního pokynu T. Š. a J. H. uzavřela M. N. jako odpovědný zástupce společnosti AUTOSPOLu v O. ulici v Č. B. na pobočce obchodní společnosti Phoenix-Zeppelin spol. s r.o., IČ 18627226, se sídlem 251 70 Modletice, Lipová ulice č. 72, smlouvy o operativním pronájmu stavebních strojů, konkrétně uzavřela · dne 12. 8. 2005 smlouvu o operativním pronájmu ke stavebnímu zařízení - rýpadlu CAT 325 CLN, · dne 15.8.2005 smlouvu o operativním pronájmu ke stavebnímu zařízení na vibrační válec CAT CS-563E, · dne 23.8.2005 smlouvu o operativním pronájmu ke stavebnímu zařízení na hydraulické kladivo CAT H130S, · dne 23.8.2005 smlouvu o operativním pronájmu ke stavebnímu zařízení na pásové rýpadlo CAT 325CLN, · dne 5.9.2005 smlouvu o operativním pronájmu ke stavebnímu zařízení na vysokozdvižný vozík CAT H3.00XM, · a dále po předchozích telefonických objednávkách ve dnech 30. 8. 2005, 2. 9. 2005, 14. 9. 2005 a 31. 10. 2005 odebrala opětovně na základě pokynu T. Š. a J. H. náhradní díly od výše uvedené firmy, a to 8 kusů patron s katalogovým číslem CA2214361, 4 kusy grease-cart s katalogovým číslem CA1306951, 1 kus cap a fuel s katalogovým číslem CA7X7700, 1 kus moil point katalogového čísla 1205964, ač věděla, stejně jako T. Š. a J. H., že níže uvedené faktury nebude AUTOSPOL schopen v době splatnosti uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, přičemž takto konkrétně nebyly uhrazeny:
č. faktury vystavená splatná částka uhrazeno vystavená za období
počátekkonec
a) 15.08.05 29.08.05 268 005,00 Kč 145 000,00 Kč 12.08.0512.09.05
b) 03.10.05 17.10.05 268 005,00 Kč 0,00 Kč 13.09.0513.10.05
c) 16.08.05 30.08.05 167 480,00 Kč 0,00 Kč 15.08.0514.09.05
d) 05.10.05 19.10.05 167 480,00 Kč 0,00 Kč 15.09.0515.10.05
e) 23.08.05 06.09.05 49 147,00 Kč 0,00 Kč 23.08.0505.09.05
f) 05.10.05 19.10.05 74 018,00 Kč 0,00 Kč 06.09.0506.10.05
g) 23.08.05 06.09.05 157 686,00 Kč 0,00 Kč 23.08.0505.09.05
h) 03.10.05 17.10.05 231 353,00 Kč 0,00 Kč 06.09.0506.10.05
ch) 06.09.05 20.09.05 39 484,00 Kč 0,00 Kč 06.09.0526.09.05
i) 12.10.05 26.10.05 11 120,00 Kč 0,00 Kč 27.09.0510.10.05
j) 20.09.05 04.10.05 11 544,00 Kč 0,00 Kč 30.08.0514.09.05
k) 31.10.05 14.11.05 53 639,00 Kč 0,00 Kč 31.10.0531.10.05
čímž způsobili spol. Phoenix – Zeppelin, spol. s r.o., IČ 18627226, se sídlem 251 70 Modletice, Lipová č. 72, škodu ve výši 1.498.961,-Kč, kterou částečnou úhradou prvé faktury v hodnotě 145.000,- Kč snížili na částku 1.353.961,- Kč, 3) po předchozí písemné objednávce ze dne 20. 9. 2005 odebrala M. N. jako odpovědný zástupce AUTOSPOLu k pokynu T. Š. a J. H. od obchodní společnosti PROFO HK, a.s., IČ 25920561, se sídlem 500 09 Hradec Králové, Sportovní ulice č. 430, přístroj pro údržbu klima ECK2500UVDBB v hodnotě 129.081,50 Kč, ač věděla, stejně jako T. Š. a J. H., že níže uvedenou fakturu nebude AUTOSPOL schopen v době splatnosti uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, přičemž takto konkrétně nebyla uhrazena:
č. faktury vystavená splatná částka uhrazeno DUZP
30.09.05 10.10.05 129 081,50 Kč 0,00 Kč 30.09.05
čímž spol. PROFO HK, a.s., IČ 25920561, se sídlem 500 09 Hradec Králové, Sportovní č. 430, způsobili škodu nejméně ve výši 129.081,50 Kč, 4) po předchozí písemné objednávce a dle ústního pokynu T. Š. a J. H. odebrala M. N. dne 2. 9. 2005 od obchodní společnosti Homola, s.r.o., IČ 46972757, se sídlem 602 00 Brno, Pekařská č. 32, 6 kusů vozíků FORCE, každý s 286 ks nářadí v celkové hodnotě 257.040,- Kč, ač věděla, stejně jako T. Š. a J. H., že níže uvedenou fakturu nebude AUTOSPOL schopen v době splatnosti uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, když signálem pro toto vědomí byl nulový stav pokladny a výpisy z účtu, přičemž takto konkrétně nebyla uhrazena:
č. faktury vystavená splatná částka uhrazeno DUZP
02.09.05 16.09.05 257 040,00 Kč 0,00 Kč 02.09.05
čímž spol. Homola, s.r.o., IČ 46972757, 602 00 Brno, Pekařská č. 32, způsobili škodu nejméně ve výši 257.040,-Kč, 5) na základě ústního pokynu T. Š. a J. H. a po předchozí telefonické objednávce odebrala M. N. jako odpovědný zástupce AUTOSPOLu v době od 14.9.2005 do 30.9.2005 od fyzické osoby podnikající pod obchodním jménem M. J. – AUTO JEDLIČKA, IČ 60079771, se sídlem 399 01 Milevsko, Jarlochova 274, autodíly v celkové hodnotě 26.664,- Kč, ač věděla, stejně jako T. Š. a J. H., že níže uvedené faktury nebude AUTOSPOL schopen v době splatnosti uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, přičemž takto konkrétně nebyly uhrazeny:
č. faktury vystavená splatná částka uhrazeno DUZP
a) 14.09.05 24.09.05 3 256,50 Kč 0,00 Kč 14.09.05
b) 15.09.05 25.09.05 620,00 Kč 0,00 Kč 15.09.05
c) 23.09.05 03.10.05 4 069,00 Kč 0,00 Kč 23.09.05
d) 27.09.05 07.10.05 13 744,00 Kč 0,00 Kč 27.09.05
e) 29.09.05 09.10.05 3 644,50 Kč 0,00 Kč 29.09.05
f) 30.09.05 10.10.05 1 321,00 Kč 0,00 Kč 30.09.05
čímž M. J., podnikajícímu pod obchodním jménem M. J. – AUTO JEDLIČKA, IČ 60079771, se sídlem 399 01 Milevsko, Jarlochova 274, způsobili škodu nejméně ve výši 26.655,-Kč, 6) na základě ústního pokynu T. Š. a J. H. a po akceptování cenové nabídky ze dne 4. 8. 2005 objednala M. N. jako odpovědný zástupce AUTOSPOLu zhotovení šesti autoplachet k návěsům registračních značek, a to u fyzické osoby podnikající pod názvem R. J., IČ 45046697, se sídlem 373 72 Lišov, Miletínská 923/19b, přičemž pouze prvou fakturu v hodnotě 42.602,- Kč uhradila ihned v hotovosti a k následně zhotoveným autoplachtám požadovala fakturaci, ač věděla, stejně jako T. Š. a J. H., že níže uvedené faktury nebude AUTOSPOL schopen v době splatnosti uhradit z důvodu nedostatku finančních prostředků, přičemž takto konkrétně nebyly uhrazeny:
č. faktury vystavená splatná částka uhrazeno dne DUZP
a) 21.09.05 01.10.05 46 984,00 Kč 40 000,00 Kč 04.11.05 21.09.05
b) 22.09.05 02.10.05 42 602,00 Kč 22.09.05
c) 23.09.05 03.10.05 56 454,00 Kč 23.09.05
d 05.10.05 15.10.05 56 454,00 Kč 05.10.05
e) 13.10.05 23.10.05 56 049,00 Kč 13.10.05
čímž R. J., IČ 45046697, se sídlem 373 72 Lišov, Miletínská 923/19b, způsobili škodu ve výši 258.543,- Kč, jež byla následnou úhradou prvé faktury dne 4.11.2005 ve výši 40.000,- Kč snížena na částku ve výši 218.543,-Kč, obviněná M. N. tak způsobila poškozeným subjektům škodu v celkové výši nejméně 14.053.894,65 Kč, na jejímž vzniku se co do částky 14.025.806,65 Kč podílel i obviněný H. [ad 1) – 6)]. Za popsané jednání byl obviněný J. H. odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byly s uplatněnými a soudem nepřiznanými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních poškození: · Pohledávky & Poradenství, s.r.o., IČ 28340981, se sídlem 602 00 Brno, Cejl 40/107, coby právní nástupce přímých poškozených společností §Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o., IČ 18627226, se sídlem 251 70 Modletice, Lipová ulice č. 72, §OMV Česká republika, s.r.o., IČ 48038687, se sídlem 140 00 Praha 4, Na Vítězné pláni 1719/4, · PROFO HK, a.s., IČ 25920561, se sídlem 500 09 Hradec Králové, Sportovní č. 430, · M. J. – AUTO JEDLIČKA, IČ 60079771, se sídlem 399 01 Milevsko, Jarlochova 274, · R. J., IČ 45046697, se sídlem 373 72 Lišov, Miletínská 923/19b, · IMEGO, s.r.o., IČ 25186728, se sídlem 370 01 České Budějovice, Husova č. 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 16 T 15/2009, podali odvolání všichni obvinění a dva z poškozených. O opravném prostředku obviněného J. H. rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 To 44/2012, tak, že z podnětu odvolání poškozené společnosti Pohledávky & Poradenství, s.r.o., napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu zrušil ve výroku, jímž byla společnost Pohledávky & Poradenství, s.r.o., podle §229 odst. 1 tr. řádu se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněný J. H. je při nezměněném výroku o vině a trestu povinen podle §228 odst. 1 tr. řádu zaplatit společně a nerozdílně s odsouzenou M. N. na náhradě škody společnosti Pohledávky & Poradenství, s.r.o., částku 13.194.487 Kč. Odvolání obviněného J. H. bylo podle §256 tr. řádu zamítnuto jako nedůvodné. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 To 44/2012, podal obviněný J. H. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle ustanovení §265b odst. 1 písm. d) a g) tr. řádu. V rámci své dovolací argumentace namítá, že v daném případě nemůže být vyloučena přezkumná pravomoc Nejvyššího soudu, neboť skutková zjištění a způsob hodnocení důkazů zjevně vybočují ze zákonných mezí. Dle obviněného rozhodující soud nesprávně vyšel pouze z výpovědi obviněné N., ačkoli jiné důkazy nesvědčí pro závěr o trestné činnosti. Za podstatné pochybení považuje dále odmítnutí navrhovaných důkazů a rovněž vznáší námitky proti konkrétním skutkovým závěrům, rovněž rozsáhle polemizuje se způsobem, jímž soud vyhodnotil provedené důkazy. Je přesvědčen, že příslušnému soudu se nepodařilo specifikovat tvrzenou dohodu obviněných o tom, že prostřednictvím společnosti Autospol K+K, a.s., uvedou v omyl obchodní partnery a obohatí se, jakékoliv spekulace o tom, že tuto společnost chtěl koupit on sám, zůstaly údajně v kategorii domněnek. Podle dovolatele se z žádné procesně použitelné výpovědi nepodává, že by instruoval spoluobviněnou N., jak má na počátku vyšetřování vypovídat. V další části dovolání dovolatel zpochybňuje naplnění zákonných znaků spolupachatelství zločinu s obviněnou N. s tím, že by mělo být uvažováno spíše o některé z forem účastenství na trestném činu ve smyslu §24 tr. zákoníku. Domnívá se, že skutková zjištění nalézacího soudu se ocitla ve zcela extrémním nesouladu s právními závěry, které učinil, přičemž odvolací soud toto pochybení neodstranil a naopak se sám dopustil pochybení, pokud projednal odvolání obviněného v jeho nepřítomnosti, ačkoli ten doložil, že je hospitalizován a žádal, aby bylo jednání odročeno, neboť se chce k věci vyjádřit. Vzhledem k výše uvedeným důvodům obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a přikázal věc Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu v jeho případě odložil výkon uloženého trestu z důvodu, že zaměstnává více jak 1000 osob, přičemž z výkonu trestu by nemohl chod svých firem zajistit, musel by sám na sebe podat návrh na konkurs a všem zaměstnancům dát výpověď. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého zákonného práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že námitky vyjádřené v dovolání naprosto nesvědčí pro takovou extrémní vadu, v jejímž důsledku by napadené rozhodnutí vůbec nemohlo obstát pro nesoulad s ústavními principy trestního práva. Výhrady, jimiž dovolatel brojí proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, považuje státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství za nedůvodné, neboť dle jeho mínění soudy obou stupňů věnovaly realizaci i kontrole průběhu důkazního řízení náležitou pozornost, takže výsledkem jejich činnosti je správně vymezený skutkový stav, jenž je zastřešen správnou právní kvalifikací skutku, včetně závěru o spolupachatelství obviněných H. a N. Dovolatel se domáhá především odchylných skutkových závěrů a takové námitky skutkové povahy nevyhovují uplatněnému důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu ani žádnému jinému z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství obviněnému nepřisvědčil ani pokud jde o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu, neboť podle jeho názoru Vrchní soud v Praze vynaložil nadstandardní úsilí, aby obviněnému umožnil osobní účast u veřejného zasedání o odvolání, avšak obviněný tuto snahu setrvale mařil obstrukčním jednáním. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu a aby tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Současně vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i pro případ jakéhokoli jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§265r odst. 1 písm. c) tr. řádu]. K návrhu obviněného na odklad výkonu uloženého trestu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podotkl, že nespatřuje žádný racionální důvod k odkladu výkonu uložené sankce. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu). Obviněný ve svém dovolání uplatnil dva dovolací důvody, a to důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu a důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu lze dovolání podat, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Uplatnění citovaného dovolacího důvodu tedy předpokládá, že se v rozporu se zákonem konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač mu měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Takovým postupem soudu byl pak obviněný zkrácen na svém právu, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti a mohl se tak vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Účelem práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu a k důkazům, na nichž je obžaloba založena. Z hlediska obsahu dovolání je tak s poukazem na uvedený dovolací důvod nutno předně zjistit, zda bylo možno dne 17. 10. 2012 konat veřejné zasedání o odvolání obviněného v jeho nepřítomnosti. Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil, že první veřejné zasedání o odvolání všech tří obviněných (tj. J. H., M. N. a J. S.) bylo nařízeno na 8. 8. 2012. Vyrozumění o konání tohoto veřejného zasedání bylo obviněnému J. H. doručeno do vlastních rukou dne 18. 6. 2012. Dne 7. 8. 2012 zaslal obviněný J. H. soudu omluvu, že se veřejného zasedání nemůže zúčastnit ze zdravotních důvodů a současně trvá na osobní účasti u veřejného zasedání. Omluvu doložil i lékařskou zprávou neurologa ze dne 7. 8. 2012. V návaznosti na tuto skutečnost Vrchní soud v Praze v zájmu rychlosti řízení vyloučil věc obviněného J. H. podle §23 odst. 1 tr. řádu k samostatnému projednání a veřejné zasedání nařídil na den 12. 9. 2012. Vyrozumění o jeho konání obviněný J. H. osobně převzal dne 16. 8. 2012. Následně byla dne 11. 9. 2012 vrchnímu soudu obviněným osobně doručena zpráva z gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., o jeho ambulantním vyšetření dne 6. 9. 2012, k níž byla připojena fotokopie rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti obviněného od 10. 9. 2012. Téhož dne byla obhájkyně obviněného vyrozuměna faxem i datovou schránkou, že zmíněné písemnosti nemohou sloužit jako řádná omluva z nařízeného veřejného zasedání, neboť z nich nevyplývá, že by obviněný byl neschopen účasti u veřejného zasedání. Ve veřejném zasedání dne 12. 9. 2012 pak obhájce předložil odvolacímu soudu kopii potvrzení o přijetí obviněného k hospitalizaci na gastroenterologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Veřejné zasedání tak bylo pro pracovní neschopnost obviněného odročeno na den 17. 10. 2012. Rozhodujícímu soudu se však ani přes opakované pokusy nepodařilo doručit obviněnému vyrozumění o konání tohoto veřejného zasedání, jak vyplývá i z protokolu o veřejném zasedání ze dne 17. 10. 2012 (č. l. 8335). Vrchní soud nejprve zaslal vyrozumění o konání nařízeného veřejného zasedání obviněnému do nemocnice, odtud se ale nedoručená zásilka vrátila s tím, že obviněný již není hospitalizován. V návaznosti na to zaslal soud obviněnému obsílku s vyrozuměním o konání veřejného zasedání jednak poštou na adresu bydliště, jednak požádal Krajský soud v Českých Budějovicích o její doručení prostřednictvím Justiční stráže ČR. Vymezil i dobu vhodnou pro doručení vyrozumění a to mimo období vycházek, které mu byly lékařem povoleny v rozsahu šesti hodin denně (10-12, 13-17 hod.). I tyto pokusy však byly bezúspěšné. Vrchní soud v Praze přibral k řízení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna, specializace gastroenterologie, doc. MUDr. Pavla Kohouta k posouzení otázky, zda je obviněný J. H. s ohledem na svůj zdravotní stav schopen osobní účasti u veřejného zasedání. Znalec při svém zkoumání dospěl k závěru, že onemocnění, pro něž je obviněný léčen, neznemožňuje jeho účast na zasedání soudu. Při zahájení veřejného zasedání dne 17. 10. 2012 obhájce obviněného předložil soudu potvrzení o další hospitalizaci obviněného na gastroenterologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s vyznačeným počátkem dne 15. 10. 2012 ve 22.43 hod. Vrchní soud pokládal jednání obviněného za obstrukční s odůvodněním, že obviněný se třikrát po sobě omluvil bezprostředně před datem konání veřejného zasedání nebo při jeho zahájení, jeho hospitalizace trvala několik málo dní a ani v jednom případě nešlo o akutní stav, naopak k hospitalizaci vždy došlo na základě subjektivně udávaných obtíží. V návaznosti na to rozhodl, že bude konat veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného podle §202 odst. 3 tr. řádu per analogiam, a to i za situace, kdy doručení vyrozumění o jeho konání obviněnému nebylo vykázáno. Podmínky, za nichž o odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání, jsou upraveny v ustanovení §263 tr. řádu. Toto ustanovení je lex specialis pro řízení před odvolacím soudem a není-li zde některá procesní otázka výslovně upravena, použijí se obecná ustanovení o veřejném zasedání (§232 až 239a tr. řádu). Obviněnému z ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod plyne jeho ústavní právo zaručující mu umožnění účasti ve veřejném zasedání též v případě, kdy na tom on sám trvá, výslovně projeví svůj zájem se veřejného zasedání zúčastnit, a svou neúčast omluví takovými důvody, které lze akceptovat a které mu objektivně brání se veřejného zasedání zúčastnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2003, sp. zn. 5 Tdo 442/2003, nález Ústavního soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. II. ÚS 648/05, apod.). Z ustanovení §233 odst. 1 tr. řádu vyplývá povinnost předsedy senátu soudu druhého stupně předvolat obviněného k veřejnému zasedání konaném o odvolání, pokud je jeho účast nezbytná, či ho o konání takového veřejného zasedání vyrozumět. Vždy je nutné jasně stanovit, zda má být obviněný (či jiná osoba) k veřejnému zasedání předvolán či jen o jeho konání vyrozuměn, neboť toto rozlišení má důležité procesní důsledky. Předvoláním osoby dává předseda senátu jasně najevo, že účast osoby u veřejného zasedání je nezbytná a že v její nepřítomnosti nelze veřejné zasedání provést. V ostatních případech, jako je i případ nyní posuzované věci, když osobní účast obviněného při veřejném zasedání není nutná, obviněný se o jeho konání pouze vyrozumí. Na rozdíl od předvolání k veřejnému zasedání vyrozumění o konání veřejného zasedání není zásilkou, kterou je obviněnému nezbytné doručit do vlastních rukou (viz §64 odst. 1 tr. řádu). Není tak vyloučeno uložení zásilky s tímto vyrozuměním podle §64 odst. 2 tr. řádu a z něj vyplývající fikce doručení zásilky adresátovi (srov. R 38/2003 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek), ustanovení §64 odst. 4 tr. řádu to nevylučuje. Nicméně i v tomto případě je nutné trvat na tom, aby k vyrozumění obviněného o konání veřejného zasedání došlo formou nevzbuzující pochybnosti o obsahu takového vyrozumění. Proto bývá pravidlem písemné vyrozumění obviněného o konání veřejného zasedání a za tímto účelem je soudy používán vzor 7a - vyrozumění o veřejném zasedání podle Sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. dubna 2004, č.j. 20/2004-Org. Z výše uvedeného je zřejmé, že základní podmínkou konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného je jeho řádné předvolání nebo vyrozumění o konání veřejného zasedání, tedy doručení soudní zásilky, v níž se mu sděluje termín a místo nařízeného jednání, což je conditio sine qua non provedení tohoto úkonu v jeho nepřítomnosti. Jinak řečeno veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného lze konat jen tehdy, byl-li k němu včas předvolán nebo o něm vyrozuměn (§233 odst. 1 tr. řádu), nebude-li tento postup odvolacího soudu v kolizi s právem na spravedlivý proces, což znamená, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obviněného. Nejvyšší soud sdílí názor odvolacího soudu i státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že jednání obviněného nese znaky obstrukce, neboť třikrát po sobě omluvil svoji účast u veřejného zasedání, a to vždy bezprostředně před jeho konáním a k jeho krátkodobým hospitalizacím došlo vždy pouze na základě jeho subjektivních potíží, nikoliv na základě akutního stavu, který by vyžadoval okamžitý zásah lékaře. Navíc dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem MUDr. Pavlem Kohoutem byl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen účasti u veřejného zasedání a v době lékařem stanovených vycházek prokazatelně nebyl v místě svého bydliště, které uvedl jako místo pobytu po dobu trvání pracovní neschopnosti. Dle Nejvyššího soudu tak není pochyb o snaze obviněného prodlužovat trestní řízení. I za tohoto stavu však nelze přehlédnout skutečnost, že obviněnému nebylo doručeno vyrozumění o konání veřejného zasedání, v důsledku čehož mu nebyly vytvořeny zákonem požadované podmínky a předpoklady pro to, aby mohlo dne 17. 10. 2012 být veřejné zasedání konáno v jeho nepřítomnosti. Zmíněným pochybením odvolacího soudu došlo k naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu. Veřejné zasedání bude proto nezbytné provést znovu, a to za důsledného respektování ustanovení §233 odst. 1 a §202 odst. 1, 2 tr. řádu. Pro úplnost je třeba dodat, že vzhledem ke shora specifikovanému výsledku dovolacího řízení se Nejvyšší soud nezabýval opodstatněností dalšího dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť nelze předjímat výsledek nově provedeného odvolacího řízení. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek tak nemohou mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Na základě výše uvedených skutečností proto Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 To 44/2012, podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém projednání a rozhodnutí bude tento soud podle §265s odst. 1 tr. řádu vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil v tomto usnesení. Napadené rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Toto rozhodnutí učinil dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit v zasedání veřejném [§265r odst. 1 písm. b) tr. řádu]. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. ledna 2014 Předsedkyně senátu JUDr. Danuše Novotná

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:zločin podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. d) tr.ř.
§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:01/29/2014
Spisová značka:4 Tdo 1445/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1445.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podvod
Dotčené předpisy:§265k odst. 1, 2 tr. ř.
§265l odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19