Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2014, sp. zn. 4 Tdo 1585/2014 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1585.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1585.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 1585/2014 -19 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2014 o dovolání obviněné T. N. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 8 To 248/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 63/2014, takto: I. Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 8 To 248/2014. II. Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle §265 l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl . Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2014, pod sp. zn. 3 T 63/2014 byla obviněná T. N. dále jen („obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou, že „ dne 26. 7. 2013 v úmyslu vyhnout se nástupu výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 4 let, uloženého rozsudkem Městského soudu v Brně dne 20. 3. 2012 pod sp. zn. 92 T 4/2012, jenž nabyl právní moci, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 210/2012 ze dne 12. 6. 2012, pro spáchání zvlášť závažného zločinu ublížení na zdraví dle §145 odst. 1 trestního zákoníku, podala na Městský soud v Brně v uvedené věci žádost o povolení odkladu výkonu shora uvedeného trestu odnětí svobody z důvodu svého těhotenství, kterou doložila kopií těhotenského průkazu vystaveného MUDr. I. K., přestože věděla, že tento těhotenský průkaz byl vydán jiné osobě, a to J. P., která se za ni u MUDr. K. vydávala, a při vědomí toho, že podle §322 odstavec 3 trestního řádu má odsouzená z důvodu těhotenství právní nárok na odklad výkonu trestu odnětí svobody na dobu jednoho roku po porodu “. Takto zjištěné jednání obviněné soud právně kvalifikoval jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, za což jí podle §337 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon ji podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu obviněné rovněž uložil povinnost nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, škodu ve výši 694,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená Česká průmyslová zdravotní pojišťovna odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání, o němž Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 8 To 248/2014 tak, že je podle §256 tr. řádu zamítl. Obviněná se ani s takovým rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnila a podala proti němu prostřednictvím obhájce dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Namítla, že její jednání, kdy podala na Městský soud v Brně žádost o povolení odkladu výkonu trestu odnětí svobody z důvodu těhotenství, které doložila kopií těhotenského průkazu vystaveného MUDr. I. K., přestože věděla, že tento těhotenský průkaz byl vydán J. P., která se za ni u MUDr. I. K. vydávala, nenaplňuje znaky přečinu, kterým byla uznána vinnou. Nesouhlasí s právní kvalifikací podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, neboť neusilovala o zmaření výkonu trestu, ale snažila se pouze o neoprávněný odklad jeho výkonu. Její jednání lze podřadit pod skutkovou podstatu přečinu podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, tedy jako neoprávněné bránění nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Nesnažila se totiž zmařit výkon trestu, ale pouze jej oddálit. Jde tedy o nesprávné hmotněprávní posouzení jejího jednání, když předložením nepravdivého těhotenského průkazu by došlo pouze k odkladu výkonu trestu odnětí svobody na dobu jednoho roku po porodu a nikoliv k úplnému zmaření výkonu trestu odnětí svobody. Závěrem svého podání obviněná navrhla, aby dovolací soud rozhodl podle §265k tr. řádu tak, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 8 To 248/2014, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. 3 T 63/2014, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Brně k novému projednání. Státní zástupce Nejvyšší státního zastupitelství (dále jen státní zástupce) se vyjádřil k podanému dovolání a sdělil, že je založeno na důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Uvedl, že se ztotožňuje s podaným dovoláním v tom, že jednání obviněné mělo být právně posouzeno podle §337 odst. 1 písm. f) tr. řádu a nikoliv podle písm. g) tohoto ustanovení, jak nesprávně shledaly soudy. Státní zástupce nesouhlasí s argumentací nalézacího soudu, že důvodem použité právní kvalifikace je, že jednání obviněné vykazovalo „ podstatně vyšší stupeň společenské škodlivosti než pouhé nenastoupení... “. K tomu státní zástupce poznamenal, že společenská škodlivost není znakem trestného činu a jedinou korekcí tohoto závěru je použití zásady subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku. Míra společenské škodlivosti proto nemůže být za platného trestního zákoníku kritériem pro volbu té či oné právní kvalifikace. Navíc je patrno, že samotný zákonodárce považoval škodlivost nenastoupení i maření výkonu trestu za shodnou, což vyjádřil nejen právní kvalifikací podle §337 odst. 1 trestního zákoníku, ale také stejnou trestní sazbou. Jestliže bylo toto jednání obviněné posouzeno podle §337 odst. 1 písm. g) tr. řádu, je takové rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku. Tím je dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Jestliže tak odvolací soud usnesením rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, je tím naplněn také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu. Závěrem svého podání státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně i rozsudek Městského soudu v Brně a současně podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil veškerá rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle §265m odst. 1 tr. řádu a nově uznal obviněnou vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku v jeho druhé alternativě a uložil obdobný trest, jaký byl uložen zrušeným rozsudkem nalézacího soudu. Z hlediska ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání s tím, že případný rozsudek by bylo nutno vyhlásit v zasedání veřejném. Nejvyšší soud jako soud dovolací (265c tr. řádu) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné [§265a odst. 2 písm. h) tr. řádu], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e tr. řádu). Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněnou uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelkou spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu tedy nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu, neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Nejvyšší soud není další odvolací instancí, nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudů obou stupňů. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich skutkových zjištění a teprve v návaznosti na zjištěný skutkový stav posuzovat hmotně právní posouzení skutku. V takovém případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02). Dovolací soud je naopak povinen vycházet ze skutkových zjištění soudů prvního (a event. druhého) stupně a teprve v návaznosti na jimi zjištěný skutkový stav může posuzovat hmotně právní posouzení skutku. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. řádu). V judikatuře Ústavního soudu (srov. například nálezy ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 4/04, sp. zn. III. ÚS 84/94) se však opakovaně poukazuje i na to, že rozhodnutí obecného soudu by bylo nutné považovat za vydané v rozporu s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, jestliže by jeho právní závěry byly v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními (včetně úplné absence důležitých skutkových zjištění). To však Nejvyšší soud v této věci nezjistil. Při aplikaci těchto východisek na posuzovaný případ je třeba zdůraznit, že obviněná v dovolání v podrobnostech vytýká, že jejím jednáním nedošlo k naplnění znaků přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou, ale přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, a to z hlediska objektivní i subjektivní stránky. To znamená, že se nedopustila závažného jednání, aby zmařila výkon nebo účel trestu, ale jiným způsobem se neoprávněně bránila výkonu tohoto trestu. Tyto námitky lze pod uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu podřadit. Nejvyšší soud proto posuzoval, zda napadená soudní rozhodnutí vykazují tvrzené právní vady. K uvedené problematice je nejprve zapotřebí (alespoň ve stručnosti a v obecné rovině) uvést, že přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. Objektem tohoto trestného činu je zájem na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci a na vykázání. Trestněprávní ochrana je tímto ustanovením poskytována nejen řádnému výkonu pravomocných rozhodnutí, ale též výkonu rozhodnutí, která v době činu sice nebyla pravomocná, ale byla vykonatelná. Po subjektivní stránce se vyžaduje úmyslné zavinění. Z ustanovení §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku vyplývá, že trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem (úmysl přímý). Podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku platí, že trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Přečinu podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo se dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel trestu. Zmařit výkon trestu znamená dosáhnout stav, kdy trest není vykonáván. Trestem se zde míní jakýkoli druh trestu, nikoli jen trest odnětí svobody. K samotnému zmaření výkonu trestu nebo účelu trestu nemusí dojít, stačí, že pachatel jedná s cílem výkon trestu nebo účel trestu zmařit. Přečinu podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku se dopustí ten , kdo bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu. Závažným důvodem ve smyslu tohoto ustanovení bude především změna zdravotního stavu reálně bránící odsouzenému trest odnětí svobody nastoupit nebo přechodná těžká situace v rodině. Pokud pachatel nepřebírá výzvu k nástupu trestu nebo ji výslovně odmítne převzít nebo účelově mění místo svého pobytu, aby jej výzva k nástupu trestu nezastihla, naplňuje znak, že se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu trestu. Naplněním tohoto znaku je i jednání, při kterém pachatel používá různé účelové obstrukce, jejichž smyslem je vzbudit u soudu zdání, že uložený trest odnětí svobody objektivně nemůže ze závažných důvodů nastoupit. Jelikož Nejvyšší soud shledal, že nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu, proto přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti kterým bylo podáno dovolání, v rozsahu a z důvodů uvedených v podaném dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že podané dovolání je důvodné. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud v dosavadních výsledcích provedeného dokazování ani v rozhodnutích obou soudů ze všech výše rozvedených důvodů neshledal dostatečný podklad pro závěr o naplnění zákonných znaků skutkové podstaty přečinu podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, ale přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku. Již z tohoto pohledu nemohlo rozhodnutí obstát, když byl úspěšně naplněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy, že rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů proto shledal ve smyslu §265k odst. 1 tr. řádu dovolání obviněné důvodným, a proto podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 8 To 248/2014. Podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, neboť tento soud může v řízení o odvolání napravit pochybení, kterého se dopustily soudy obou stupňů, a to aniž by bylo třeba doplnit dokazování. Při novém projednání věci bude Krajský soud v Brně vázán právním názorem, který Nejvyšší soud zaujal (§265s odst. 1 tr. řádu). Musí rovněž respektovat zákaz změny k horšímu, neboť napadená rozhodnutí byla zrušena jen v důsledku dovolání podaného obviněnou (§265s odst. 2 tr. řádu). Shora uvedené rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 18. prosince 2014 Předsedkyně senátu: JUDr. Dana Novotná Vypracoval: JUDr. Drahomír Drápal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:12/18/2014
Spisová značka:4 Tdo 1585/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1585.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19