Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.05.2015, sp. zn. 21 Cdo 2079/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2079.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2079.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 2079/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce M. B. , zastoupeného Mgr. Michalem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Říční č. 456/10, proti žalovanému F. B. , o 250.471,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 C 146/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2014, č. j. 37 Co 221/2014 - 94, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2014, č. j. 37 Co 221/2014 - 94 [kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 18. 4. 2014, č. j. 6 C 146/2013 - 75, jímž byla v plném rozsahu zamítnuta žaloba žalobce o zaplacení částky 250.471,03 Kč (představující kapitalizovaný úrok z prodlení, který měl vzniknout nezaplacením výživného žalovaným) s příslušenstvím, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení], není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť se jedná o věc upravenou v ustanovení §85 a násl. zákona o rodině (v dané věci bylo řízení zahájeno přede dnem 1. 1. 2014, a proto je třeba podle Čl. II bodu 2. Části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, použít zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013). Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném rozsudku, podle něhož je dovolání proti němu (za určitých podmínek) přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. května 2015 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2015
Spisová značka:21 Cdo 2079/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2079.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Přípustnost dovolání
Výživné
Úroky z prodlení
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013
čl. II bod 2. předpisu č. 293/2013Sb.
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 1971/15
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19