Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2015, sp. zn. 21 Cdo 4081/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4081.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4081.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 4081/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D. v právní věci žalobce Ing. P. O. , zastoupeného Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27, proti žalované České republice - Státnímu úřadu inspekce práce v Opavě, Kolářská č. 451/13, IČO 75046962, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 164/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2015 č.j. 16 Co 71/2015 - 418, takto: I. Dovolání žalované se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Vadima Rybáře, advokáta se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.5.2015 č.j. 16 Co 71/2015-418 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu [v otázce vymezení a konkretizace důvodu výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem podle ustanovení §52 písm. g) zákoníku práce a způsobu výkladu tohoto projevu vůle (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.3.2013 sp. zn. 21 Cdo 560/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.5.2015 sp. zn. 21 Cdo 2425/2014, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1967, sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.6.2002 sp. zn. 21 Cdo 1369/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2001 sp. zn. 21 Cdo 2999/2000) a v otázce posouzení intenzity porušení povinností (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.7.2005 sp. zn. 21 Cdo 2375/2004, který byl uveřejněn pod č. 142 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.6.2012 sp. zn. 21 Cdo 1479/2011)] s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. října 2015 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/30/2015
Spisová značka:21 Cdo 4081/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4081.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20