Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2015, sp. zn. 21 Cdo 4207/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4207.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4207.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 4207/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce Mgr. K. S. , zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Štefánkova č. 1734/10, proti žalované České republice – Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se sídlem v Praze 7, Jankovcova č. 1518/2, IČO 49370227, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Oldřichova č. 299/23, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. prosince 2010, č. j. 16 Co 233/2010-175, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 106/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. září 2013, č. j. 16 Co 118/2013-327, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Věry Bognárové, advokátky se sídlem v Praze 2, Oldřichova č. 299/23. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2013, č. j. 16 Co 118/2013-327, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. [dovolatel toliko odkázal na ustanovení §237 a §238 o. s. ř., aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř.; podle ustálené judikatury dovolacího soudu způsobilým vymezením není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014)]. Kromě toho byl v dovolání uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatel zpochybňuje skutková zjištění, z nichž usnesení odvolacího soudu vychází, nesouhlasí s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy, předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci – že jsou dány podmínky pro obnovu řízení). V dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. ledna 2015 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2015
Spisová značka:21 Cdo 4207/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4207.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 1 a 2, §243c odst. 1 věta první o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 1109/15; sp. zn. II. ÚS 1413/16
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19