ECLI:CZ:NS:2015:21.ND.208.2015.1
sp. zn. 21 Nd 208/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, proti povinné M. F. , pro 10.062,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 722/2015, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 722/2015, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Kamil Brančík, Exekutorský úřad Hodonín, podal dne 9. 3. 2015 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 5. 3. 2015 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 10.062,- Kč podle pravomocného a vykonatelného platebního výměru oprávněné ze dne 14. 3. 2011 vydaného pod č. 2141100643, jakož i nákladů exekuce.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 21. 4. 2015, č. j. 53 EXE 722/2015-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky. V odůvodnění uvedl, že povinná je českou státní občankou, že ke dni 11. 11. 2013 ukončila na území České republiky pobyt a že ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi bylo zjištěno, že doručovací adresu má v D. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a na ustanovení §105 odst. 2 a §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. června 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu