Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2015, sp. zn. 26 Cdo 190/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.190.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.190.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 190/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné Raiffeisen stavební spořitelny a. s. se sídlem v Praze 3, Koněvova č. 2747/99, IČO 49241257, proti povinným 1) S. Š. , K., a 2) V. H. , Z., zastoupenému Mgr. et Mgr. Ondřejem Teplým, advokátem se sídlem v Kolíně, Zahradní č. 46, pro 225.360,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 33 EXE 2356/2013, o dovolání povinného 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, č. j. 19 Co 178/2014-47, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2014, č. j. 19 Co 178/2014-47, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V dovolání je toliko uvedeno, že „napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury rozhodovací praxe dovolací soudu“, aniž by tato otázka byla dále specifikována. Dovolání navíc neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. Při projednání dovolání vycházel dovolací soud z obsahu podání dovolání ze dne 20. 11. 2014, které nahradilo předchozí podání bez povinného zastoupení ze dne 28. 6. 2014, doručené Okresnímu soudu v Kolíně ne 29. 7. 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, publikované v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, pod číslem 64), neboť v podání dovolatele prostřednictvím advokáta absentuje ztotožnění se s předchozím podáním dovolatele bez povinného zastoupení a nelze uvažovat o doplnění tohoto podání, když skutečnosti a právní argumentace sdělované v obou podáních jsou diametrálně odlišné. V dovolacím řízení proto nelze pro uvedené nedostatky pokračovat. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. ledna 2015 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2015
Spisová značka:26 Cdo 190/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.190.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§241a odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19