Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.06.2015, sp. zn. 26 Cdo 2087/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2087.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2087.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2087/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné STRODEN MANAGEMENT LIMITED se sídlem Parou, 1A, P. C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, proti povinným 1) V. H. , zastoupenému Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem se sídlem v Praze 8, Thámova č. 402/4, 2) R. A. , a 3) M. Z. , pro 21.800.000 Kč, vedené u soudního exekutora Mgr. Kamila Košiny, Exekutorský úřad Prachatice, pod sp. zn. 040 EX 199/04, o dovolání povinného 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2014, sp. zn. 11 Co 411/2013, takto: Dovolání povinného 1) se odmítá. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání povinného 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2014, sp. zn. 11 Co 411/2013, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [otázkou, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu je, nebo zda na základě právní skutečnosti oprávněným doložené na jiného opravdu přešlo nebo bylo převedeno, se soud v rozhodnutí o návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř. nezabývá, k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 31/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2010, sp. zn. 20 Cdo 316/2009; tuto otázku soud zkoumá až ve stádiu řízení o zastavení exekuce] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného 1) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. června 2015 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/01/2015
Spisová značka:26 Cdo 2087/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2087.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Exekuce
Právní nástupnictví
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20