ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2871.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2871/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně Ing. R. K. , zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, proti žalovanému P. M. , zastoupenému Mgr. MUDr. Karlem Adamusem, Ph.D., advokátem se sídlem v Karviné, Kirovova 1430/11, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 147/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. září 2014, č. j. 8 Co 600/2014-88, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Reného Gemmela, advokáta se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti napadenému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce odepření výkonu vlastnického práva realizovaného žalobou na vyklizení nemovitosti sloužící k bydlení pro rozpor s dobrými mravy srovnej např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 26 Cdo 1165/2007) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu se odvolací soud zabýval okolnostmi, které by mohly vést k závěru, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení nemovitosti je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatele, tak i na straně žalobkyně, poměřoval práva a právem chráněné zájmy žalovaného, který původně odvozoval právo na bydlení v rodinném domě od vlastnického práva své manželky, která jej však pozbyla, s právem vlastníka na ochranu proti tomu, kdo do jeho práva neoprávněně zasahuje, zvažoval, zda v důsledku vyklizení domu neztratí žalovaný jakoukoliv lidsky důstojnou možnost bydlení (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4113/2009, ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1630/2002, na nějž poukazoval i dovolatel), vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.
Navíc dovolatel uplatnil (alespoň zčásti) rovněž nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost (úplnost) zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – vycházel.
Namítá-li žalovaný, že soud nepřerušil řízení, ačkoliv tak dle jeho názoru měl učinit, nenapadá žádný jeho právní závěr vyplývající z hmotného či procesního práva, na němž je rozhodnutí věci založeno, nýbrž vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové eventuální vadě však dovolací soud přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Dovolání žalovaného dále směřovalo do výroku soudu, týkajícího se náhrady nákladů řízení, jejichž výše za řízení před oběma soudy pak nepřevyšuje 50.000 Kč, takže dovolání do výroků o nákladech řízení není podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 2. prosince 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu