ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2896.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2896/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek v domě č.p. 300, 301, 302 ulice Hornická, Stráž pod Ralskem , se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Hornická 300, 301, 302, IČO 25429027, zastoupeného JUDr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Polevsku 183, proti žalovaným 1) J. Š. , 2) L. Š. , oběma L., zastoupeným Mgr. Michalem Vogelem, advokátem se sídlem v Liberci, Sokolovské nám. 312/1, o zaplacení částky 51.126 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 EC 524/2011, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. února 2015, č. j. 30 Co 331/2014-171, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 21. 3. 2014, č. j. 19 EC 524/2011-136, uložil žalovaným zaplatit žalobci částku 51.126 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 14.021 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Částka 51.126 Kč sestávala z částky 17.448 Kč, představující nárok na zaplacení příspěvku na výdaje spojené se správou domu a na opravy, rekonstrukce a modernizace domu spolu se zálohou na úhradu služeb za měsíce červenec a srpen 2011, a z částky 33.678 Kč, jež byla přiznána jako nedoplatek vyúčtování za rok 2010.
K odvolání žalovaných proti vyhovujícímu výroku a proti výroku o nákladech řízení odvolací soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2015, č. j. 30 Co 331/2014-171, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „o. s. ř.“ (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř. (o takové vztahy či věci v projednávaném případě nejde); k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Vzhledem k tomu, že rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích se samostatným skutkovým základem (o nároku na zaplacení příspěvku na výdaje spojené se správou domu a na opravy, rekonstrukce a modernizace domu spolu se zálohou na úhradu služeb za měsíce červenec a srpen 2011 v částce 17.448 Kč a o nároku na zaplacení nedoplatku vyúčtování za rok 2010 v částce 33.678 Kč), posuzoval dovolací soud u každého z těchto nároků přípustnost dovolání samostatně, a to bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněné pod č. 9/2000 časopisu Soudní judikatura). Protože žádný z uvedených nároků nepřevyšuje 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), nelze přípustnost dovolání opřít o ustanovení §237 o. s. ř., neboť ustanovení §238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. to výslovně vylučuje.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (§243 písm. a/ o. s. ř.), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. prosince 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu