ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4706.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 4706/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné QI investiční společnost, a. s. se sídlem v Praze 1, Rybná č. 682/14, identifikační číslo osoby 27911497, zastoupené Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Legionářská č. 797/3, proti povinnému Ing. I. K. , za účasti jeho manželky K. K., obou bytem zastoupených JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě č. 1, pro 694 760,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 5253/2014, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2015, č. j. 23 Co 10/2015
-122, takto:
Dovolání povinného a jeho manželky se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2015, č. j. 23 Co 10/2015-122, kterým v částce 57 432 Kč zrušil rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. ledna 2015, č. j. 206 EXE 5253/2014-100, a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, jinak shora uvedené usnesení potvrdil, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť v části, v které dovolání směřuje proti napadenému rozhodnutí, kterým bylo k odvolání povinných zrušeno rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. ledna 2015, č. j. 206 EXE 5253/2014
-100, jímž odvolatelům nebyla způsobena újma. Dovolání proto v této části věci je subjektivně nepřípustné. Ve zbývající části, v níž odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, dovolání rovněž není přípustné. Námitka dovolatelů, že odvolací soud nesprávně zjistil skutkový stav věci, nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, dovolací soud se proto touto námitkou dovolatelů nemohl zabývat, protože jí byl uplatněn jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. Námitka „extrémně“ formalistické interpretace ustanovení §79 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením §80 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), rovněž nezakládá přípustnost dovolání, neboť z ní, stejně jako ani z celého dovolání, nevyplývá, zda se při posuzování otázky vykonatelnosti exekučního titulu (exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti) odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu či se jedná o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešeno nebo je dovolacím soudem rozhodována odchylně. Dovolání proto nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., tj. především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nad rámec shora uvedeného dovolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. srpna 2015, sp. zn. 26 Cdo 2582/2013, a v něm citovaná rozhodnutí tohoto soud.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. prosince 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu