ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5256.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 5256/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobkyně DŘEVO TRUST, a. s. , se sídlem ve Frýdku-Místku, T. G. Masaryka 602, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 25988531, zastoupené JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou, se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, PSČ 742 21, proti žalovanému Ing. O. B. , zastoupenému JUDr. Radimem Miketou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 41 Cm 75/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. září 2014, č. j. 8 Cmo 174/2014-184, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15.246 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. listopadu 2013, č. j. 41 Cm 75/2011-147, zamítl žalobu o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v I. výroku (první výrok), změnil jej ve II. výroku co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Ve věci jde již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když usnesením ze dne 17. září 2013, č. j. 8 Cmo 272/2013-132, zrušil Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně ze dne 7. května 2013, č. j. 41 Cm 75/2011-111, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které posléze, podáním ze dne 21. května 2015, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, vzala v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §243c odst. 3 věty druhé a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. ledna 2013, zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl podle §243b a §146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť dovolatelka zavinila, že řízení muselo být zastaveno, a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.
Ty sestávají z odměny zástupce žalovaného za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §8 odst. 1 a §7 bodu 6 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 12.300 Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.646 Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži dovolatelky celkem 15.246 Kč.
K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. května 2015
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu