Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2015, sp. zn. 29 Cdo 5304/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5304.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5304.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 5304/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce SEZEM, s. r. o. , se sídlem v Brně, Fillova 1, PSČ 638 00, identifikační číslo osoby 60739142, zastoupeného Mgr. Milanem Kvasnicou, advokátem, se sídlem v Bohumíně, Na Úvoze 392, PSČ 735 52, proti žalované Ing. P. P. , o zaplacení 6 310 746,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 25/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. června 2015, č. j. 8 Cmo 173/2015-81, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 14. dubna 2015, č. j. 9 Cm 25/2013-73, nepřiznal Krajský soud v Brně žalobci osvobození od placení soudních poplatků. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř., neboť v dovoláním otevřené otázce – zda pohledávka na náhradu škody vůči členům statutárního orgánu obchodní společnosti (způsobené porušením povinnosti péče řádného hospodáře) je součástí závodu společnosti (a řízení o jejím zaplacení tudíž je řízením týkajícím se závodu povinné ve smyslu §338k odst. 6 o. s. ř.) – je napadené usnesení v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, na kterou přiléhavě odkázal odvolací soud. K tomu srov. především rozsudek ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009, uveřejněný pod číslem 53/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 4652/2014, a usnesení ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 4658/2014. Od závěrů formulovaných v označených rozhodnutích nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani na základě argumentů, jež dovolatel snesl v dovolání v projednávané věci. Nadto nelze přehlédnout, že v projednávané věci se žalobce domáhá náhrady škody podle ustanovení §99 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Z označeného ustanovení přitom nepochybně vyplývá, že tento nárok přísluší (jen) věřitelům právnické osoby, jejímž statutárním orgánem je (či byla) osoba, která porušila svou povinnost podat insolvenční návrh (§98 odst. 2 insolvenčního zákona), nikoliv této právnické osobě samotné. Jde tedy vskutku o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. prosince 2015 Mgr. Milan P o l á š e k předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/21/2015
Spisová značka:29 Cdo 5304/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5304.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Náhrada škody
Přípustnost dovolání
Obchodní závod (o. z.)
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§338k odst. 6 o. s. ř.
§99 IZ.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 1142/16
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27