Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.06.2015, sp. zn. 29 Cdo 5428/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5428.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5428.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 5428/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně STROJÍRNY TATRA PRAHA, a. s. v likvidaci , se sídlem v Praze 5, K Metru 312, PSČ 155 21, identifikační číslo osoby 00674311, proti žalovanému Ing. P. C. , zastoupenému JUDr. Miloslavem Drbálkem, advokátem, se sídlem v Radslavicích, Na Návsi 15, PSČ 751 11, o zaplacení 526.725 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 81/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. května 2014, č. j. 14 Cmo 379/2011-186, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.971 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. července 2010, č. j. 73 Cm 81/2007-108, uložil žalovaným 1) Ing. Z. M. a 2) Ing. P. C. zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 526.725 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání obou žalovaných zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k prvnímu žalovanému Ing. Z. M. a v tomto rozsahu (v důsledku úmrtí prvního žalovaného) řízení zastavil, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k druhému žalovanému Ing. P. C. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný Ing. P. C. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř., není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož jsou členové představenstva povinni jednat s péčí řádného hospodáře nejen při jednání jménem společnosti, ale i při výkonu ostatních povinností představenstva, včetně rozhodování o obchodním vedení, a v případě porušení povinnosti péče řádného hospodáře odpovídají za škodu tím společnosti způsobenou, je v souladu s ustálenou judikaturou přijatou při výkladu §194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jenobch. zák.“); srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. 8 Tdo 124/2005, uveřejněné pod číslem 18/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, uveřejněný pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, sp. zn. 29 Cdo 4276/2009, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 4423/2013 (označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Jak plyne z označených rozhodnutí, není pro posouzení, zda dovolatel jednal s péčí řádného hospodáře, rozhodl-li o prodeji sporného pozemku, právně významné, zda rozhodnutí představenstva následně také „realizoval“ (tedy zda jménem společnosti uzavřel kupní smlouvu). Závěr, podle něhož se odpovědnost člena představenstva za porušení povinnosti péče řádného hospodáře řídí nikoliv ustanovením §420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (jak dovozuje dovolatel), nýbrž ustanovením §373 a násl. obch. zák., se taktéž podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 5/2012, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013). Také otázku vzniku škody posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (srov. za všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu např. rozsudek ze dne 20. února 2003, sp. zn. 25 Cdo 986/2001, uveřejněný pod číslem 14/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Konečně výtkami, podle nichž není mezi porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a vzniklou škodou příčinná souvislost, dovolatel brojí proti opačnému skutkovému závěru odvolacího soudu, aniž otevírá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, splňující předpoklady přípustnosti podle §237 o. s. ř. (k povaze příčinné souvislosti srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, anebo ze dne 6. listopadu 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. října 2014, sp. zn. 25 Cdo 2865/2014, či ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 25 Cdo 3358/2014). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 24. června 2015 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/24/2015
Spisová značka:29 Cdo 5428/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5428.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§194 odst. 5 obch. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 2904/15
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20