ECLI:CZ:NS:2015:29.NSCR.105.2015.1
MSPH 76 INS 8490/2014
sp. zn. 29 NSČR 105/2015-A-104
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka UPL TELECOM, s. r. o. , se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Táboritská 880/14, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27203221, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 8490/2014, o insolvenčním návrhu věřitele Türk Telekom International CZ s. r. o. , se sídlem v Praze 10 - Malešicích, Mistrovská 597/29, PSČ 108 00, identifikační číslo osoby 26194783, zastoupeného JUDr. Lucií Horčičkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Jednořadá 1051/53, PSČ 160 00, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Denisem Kashitsynem, advokátem, se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Kolínská 1722/16, PSČ 130 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2015, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014, 1 VSPH 327/2015-A-95 , takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. února 2015, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014-A-76, zjistil Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) na základě insolvenčního návrhu věřitele (Türk Telekom International CZ s. r. o.) úpadek dlužníka (UPL TELECOM, s. r. o.) [bod I. výroku] a ustanovil insolvenčního správce (bod II. výroku).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. června 2015, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014, 1 VSPH 327/2015-A-95, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do závěru, že je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel (případně) nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, v souladu s jednoznačnou dikci §141 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) [jehož existenci dovolání ignoruje], i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněného pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), v němž Nejvyšší soud (vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. 29 NSČR 24/2009) ozřejmil, že zkoumání toho, zda insolvenční navrhovatel má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, má i při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, právně bez významu (určující je, zda je dlužník i tak v úpadku). Srov. shodně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, sen. zn. 29 NSČR 9/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. 29 NSČR 31/2011 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 19. června 2014, sp. zn. I. ÚS 2687/2013, které je - stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu zmíněné níže - dostupné i na webových stránkách Ústavního soudu), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sen. zn. 29 NSČR 69/2011 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. září 2014, sp. zn. II. ÚS 1217/2014) nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2015, sen. zn. 29 NSČR 8/2015.
Podstata dovolací argumentace pak tkví právě ve zpochybnění aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu, tedy v uplatnění námitky pro dovolací řízení právně bezcenné.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2015
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu