ECLI:CZ:NS:2015:29.NSCR.117.2015.1
MSPH 95 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 117/2015-B-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka J. K. , narozeného XY, bytem XY, o způsobu oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Jiřím Burianem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1510/19, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 2015, č. j. MSPH 95 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením označeným v záhlaví potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2015, č. j. MSPH 95 INS XY, v bodech I. a II. výroku, jimiž tento soud neschválil oddlužení dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání datované dnem 1. října 2015, které následně doplnil podáním ze dne 20. října 2015.
Podle ustanovení §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Srozumitelný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když k přípustnosti dovolání dovolatel pouze odkázal na ustanovení §237 o. s. ř. a uvedl, že „dovolání se týká vyřešení otázky hmotného práva při jejímž řešení se odvolací soud tuto otázku nevyřešil“.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2015
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu