ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.5171.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 5171/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce R. E. , zastoupeného Mgr. Šárkou Horáčkovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Železná 159, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 4 702,50 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 197/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2014, č. j. 21 Co 170/2014-221, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 22 C 197/2012-194, kterým bylo konstatováno porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 274/2009 (výrok I), a to tak, že porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě se nekonstatuje. Odvolací soud dále potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 4 702,50 EUR, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Uvedeného nároku se žalobce domáhal jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 274/2009.
Proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podal žalobce včasné dovolání, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Nejvyšší soud již v minulosti konstatoval, že pokud žalobce vede více řízení, neznamená to, že bez dalšího je tím vyvrácena domněnka o vzniku nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nepřiměřené délky řízení. Aby mohl soud konstatovat, že v důsledku existence více řízení vedených žalobcem nevznikla žalobci nemajetková újma, musí současně říci, v čem spočívá spojitost mezi existencí více řízení a závěrem, že domněnka vzniku nemajetkové újmy byla vyvrácena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. 30 Cdo 178/2011). Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je přitom kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).
Odvolací soud popsal spojitost mezi existencí více řízení a vyvrácením nemajetkové újmy tak, že žalobce vede tato řízení, včetně řízení posuzovaného, nikoliv za účelem ochrany svých subjektivních práv, ale za účelem zpestření si výkonu trestu a oživení jeho fádnosti výlety do Prahy na soudní jednání, kde se setkává s rodinnými příslušníky (což vyplynulo ze znaleckých posudků a z výpovědi samotného žalobce). Z těchto okolností odvolací soud usoudil, že se žalobce, který tímto svým jednáním sledoval jiný účel, než ochranu svých subjektivních práv, nemohl ocitnout ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, protože mu primárně šlo o samotnou účast na soudním jednání, nikoliv o výsledek řízení. Z absence stavu nejistoty pak odvolací soud, v souladu s dosavadní výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, dovodil závěr, že žalobci v daném případě žádná nemajetková újma nevznikla. Jeho řešení dané otázky proto přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá.
Zpochybňuje-li žalobce skutková zjištění, o která odvolací soud svůj závěr o vzniku nemajetkové újmy opřel, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2015
JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu