ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.110.2015.1
sp. zn. 30 Nd 110/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobkyně DARUMA, spol. s r. o., IČ: 16736842, se sídlem v Plzni, Zelinářská 10, zastoupené JUDr. Pavlem Kosnarem, advokátem se sídlem v Plzni, sady Pětatřicátníků 355/26, proti žalované ZERO, spol. s r. o., IČ: 31338682, se sídlem v Bratislavě, Staré Grunty 204/16, Slovenská republika, o vydání elektronického platebního rozkazu ohledně částky 485 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 50 ECm 19/2012, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Věc vedenou u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 50 ECm 19/2012 projedná a rozhodne Krajský soud v Plzni.
Odůvodnění:
Krajskému soudu v Plzni byl dne 30. srpna 2012 doručen návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. prosince 2014, č. j. 50 ECm 19/2012-47, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že mezi účastníky byla dne 15. března 2010 uzavřena smlouva o dílo, v rámci které byla jejími stranami založena pravomoc českých soudů k rozhodování sporů z této smlouvy. Dohoda však neobsahuje označení konkrétního místně příslušného soudu v České republice. Žalovaná nemá v obvodu Krajského soudu v Plzni obecný soud, majetek, podnik, či organizační složku.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 524/2002, uveřejněného pod č. 50/2004 Sbírky soudních rozhodnutí, dohoda, kterou účastníci zakládají pravomoc soudu určitého státu, nemusí obsahovat označení místně příslušného soudu určeného státu. Ujednání o tom, který český soud konkrétně má spor projednat, není jen dohodou o pravomoci, nýbrž i dohodou o místní příslušnosti (§89a o. s. ř.). Jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Krajský soud v Plzni, u něhož bylo řízení zahájeno.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v rámci určení, který soud věc projedná a rozhodne, není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud se proto nezabýval vyjádřením žalované k žalobě (č. l. 16), ve kterém žalovaná namítá, že pravomoc českých soudů není dána.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu