ECLI:CZ:NS:2015:32.ND.147.2015.1
sp. zn. 32 Nd 147/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněného města Klášterce nad Ohří , se sídlem v Klášterci nad Ohří, nám. Dr. E. Beneše 85, PSČ 431 51, identifikační číslo osoby 00261939, zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, proti povinnému P. Š., o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 2 550 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 5263/2015, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 5263/2015 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chomutově.
Odůvodnění:
Dne 7. ledna 2015 byla doručena Okresnímu soudu v Chomutově žádost soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, se sídlem v Plzni, Rychtaříkova 2173/1, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného exekučního titulu – hromadného předpisného seznamu ze dne 14. března 2014, č. j. EC 03595/2014, a vykonatelného platebního výměru na poplatek za komunální odpad ze dne 23. dubna 2010, č. j. EKO/DVD/EC 07523/2010, vydaných Městským úřadem Klášterec nad Ohří.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 18. března 2015, č. j. 26 Exe 5263/2015-18, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení místní příslušnosti soudu prvního stupně. Okresní soud dospěl k závěru, že místní příslušnost exekučního soudu nelze za dané situace určit, a proto věc předložil podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu se žádostí, aby místní příslušnost konkrétního exekučního soudu určil. Podle exekučního návrhu má povinný bydliště v K. n. O., D. Lustrací v Centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že povinný není občanem České republiky. Dle sdělení Ministerstva vnitra České republiky je povinný občanem Slovenské republiky a není evidován jako osoba s oprávněním pobývat na území České republiky již od 1. listopadu 2006. Oprávněnému není známo místo současného pobytu povinného ani jeho postižitelného majetku.
Podle ustanovení §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle článku 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje (resp. není známo, zda a kde se případně zdržuje), byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Chomutově.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu