ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1779.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 1779/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. V., zemřelého dne 4. 2. 2011, proti žalovanému L. Z. , zastoupenému JUDr. Boleslavem Pospíšilem, advokátem se sídlem Brno, Malinovského nám. 4, o 269.600,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 4/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 10. 12. 2009, č. j. 69 Co 284/2009-162, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 10. 12. 2009, č. j. 69 Co 284/2009-162, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2009, č. j. 20 C 4/2005-130, ve výrocích, jimiž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 269.600,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od 28. 12. 2004 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný podal dne 15. 4. 2010 proti rozsudku odvolacího soudu dovolání.
Podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srovnej čl. II. bod 7 zákona 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a 95 až 99 a 107a však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odst. 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (odst. 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odst. 5 věta první).
Z obsahu spisu se podává, že žalobce v průběhu dovolacího řízení zemřel (dne 4. 2. 2011). Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 18. 7. 2012, č. j. 51 D 205/2011-244, rozhodl o předlužení dědictví. Všichni v úvahu přicházející dědici dědictví odmítli a účastníkem dědického řízení se stala Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, k jejímuž návrhu Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 27. 8. 2012, č. j. 51 D 205/2011-248, nařídil likvidaci dědictví a zůstavitelovy věřitele vyzval, aby ve stanovené lhůtě oznámili notáři jako soudnímu komisaři své pohledávky (§175t odst. 1 o. s. ř.). Poté, co vyšlo najevo, že žalobce pohledávku, pravomocně mu přisouzenou napadeným rozhodnutím odvolacího soudu, smlouvou uzavřenou dne 8. 11. 2010 postoupil třetí osobě (Ing. Františku Janotovi), Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 20. 3. 2015, č. j. 51 D 205/2011-430, které nabylo právní moci dne 11. 4. 2015, vyřadil tuto pohledávku ze soupisu aktiv dědictví (žalobce ke dni své smrti již nebyl vlastníkem uvedené pohledávky).
Ze shora řečeného vyplývá, že v posuzovaném případě povaha věci neumožňuje v dovolacím řízení pokračovat, neboť žalobce zemřel a není zde žádný jeho procesní nástupce ve smyslu §107 odst. 2 o. s. ř. Za situace, kdy žalobce v průběhu dovolacího řízení postoupil pohledávku, která je předmětem řízení, třetí osobě, v důsledku čehož byla pohledávka vyloučena ze soupisu aktiv dědictví, nemohl procesní nástupce žalobce vzejít z dědického řízení (a postup podle §107a o. s. ř. je v dovolacím řízení vyloučen). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného - aniž se mohl zabývat jeho přípustností a důvodností - podle §107 odst. 5 věty první ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z nich náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2015
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu