Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2015, sp. zn. 33 Cdo 277/2015 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.277.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.277.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 277/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce P. S. , zastoupeného Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop č. 834/8, proti žalovaným a) P. H. , zastoupenému JUDr. Evou Novákovou, advokátkou se sídlem v Brně, Křenová 65a, a b) A. U. , zastoupené Mgr. Danou Cigánkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Krokova 10, o 1.084.303,40 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 43 C 306/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2014, č. j. 49 Co 215/2014-693, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2014, č. j. 49 Co 215/2014-693, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Brně usnesením ze dne 7. května 2014, č. j. 43 C 306/2004-671, odňal žalobci osvobození od soudních poplatků, přiznané mu jeho usnesením ze dne 4. dubna 2006, č. j. 43 C 306/2004-140, a zrušil jeho zastupování Mgr. Zbyňkem Babíkem (viz usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. června 2007, č. j. 43 C 306/2004-210, a dohodu o ustanovení nástupce podle §27 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ze dne 25. 2. 2014). Na základě zjištění, že v průběhu let 2008 až 2013 mu Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo částku 290.506,- Kč, s odkazem na §138 odst. 1 o. s. ř. dospěl k závěru, že s přihlédnutím k onomu finančnímu plnění nejsou u něj již naplněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. června 2014, č. j. 49 Co 215/2014-693, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Z obsahu spisu zjistil, že žalobci bylo usnesením Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 4. dubna 2006, č .j. 43 C 306/2004-140, přiznáno zcela osvobození od soudních poplatků. Při posuzování jeho návrhu soud prvního stupně vyšel z toho, že od 1. 3. 2000 byl žalobce evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, byl mu vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 728,- Kč a opakovaný peněžitý příspěvek na zajištění výživy a nákladů na domácnost ve výši 3.572,- Kč, neměl žádné finanční prostředky na bankovních účtech, měl závazky vůči České spořitelně a.s. a GE Money Bank a. s. (do 10.000,- Kč za přečerpaný kontokorent), vůči MSSZ (112.560,- Kč „z cizí trestné činnosti“) a FÚ Brno IV (1.230.384,- Kč „z cizí trestné činnosti“). V období let 2008 až 2013 Ministerstvo spravedlnosti žalobci vyplatilo částku 290.506,- Kč představující náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle oznámení České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 1. 1. 2013 od ledna 2013 byl žalobci vyplácen invalidní důchod ve výši 6.257,- Kč měsíčně, který byl od prosince 2013 zvýšen na částku 6.470,- Kč. Z rozhodnutí MSSZ v Brně ze dne 16. dubna 2014, č. j. 47002/046301/14/410/Zo se podává, že v období od 26. 9. 2010 do 31. 3. 2014 žalobce pečoval (do jeho smrti) o svého otce, který byl osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni těžké závislosti. Odvolací soud dospěl k závěru, že „v poměrech žalobce došlo od doby, kdy mu bylo soudem prvního stupně přiznáno osvobození od soudních poplatků ke změnám, které spočívají v tom, že jeho příjem je tvořen nikoliv sociálními dávkami, tak jako v době, kdy soud posuzoval jeho majetkové poměry poprvé, ale invalidním důchodem, jehož výše je o cca 2.000,- Kč měsíčně vyšší, než byl součet sociálních dávek vyplácených žalobci v roce 2006, a navíc mu byla vyplacena poměrně vysoká částka 290.506,- Kč Ministerstvem spravedlnosti, která výrazně ovlivnila jeho majetkové poměry a z níž může hradit nejen náklady řízení, ale též své případné závazky, pro které jsou mu, jak uvádí ne zcela konkrétně v odvolání, prováděny exekuční srážky“. Odvolací soud nesouhlasil s názorem žalobce, že částky vyplacené Ministerstvem spravedlnosti není možno při posuzování jeho poměrů zohlednit jako příjem, neboť představují kompenzaci za nesprávnosti a křivdy způsobené mu postupem soudů či jiných orgánů státu za nepřiměřenou délku soudních řízení, neboť „bez ohledu na to, z jakého důvodu byly tyto částky žalobci vyplaceny, nepochybně ovlivnily jeho majetkové poměry do té míry, že již není odůvodněn závěr, že by žalobci bylo pro jeho majetkové a sociální poměry znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo“. Odvolací soud uzavřel, že podmínky pro osvobození od soudních poplatků a tudíž též proto, aby byl žalobci soudem ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou již u něj splněny. V dovolání, jehož přípustnost žalobce (dále též „dovolatel“) spojuje se zněním §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení právní otázky, při jejímž řešení se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Má zato, že při posuzování podmínek pro odnětí přiznaného osvobození nezkoumal jeho celkové majetkové, osobní a výdělkové poměry, tzn. jeho výdaje, závazky, výši soudního poplatku, výši předpokládaných nákladů řízení (nákladů právního zastoupení), jeho zdravotní stav a sociální poměry. Současně za otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, považuje otázku, zda „lze náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím pro účely rozhodování o osvobození od soudních poplatků považovat za klasický příjem finančních prostředků, anebo zda má tato náhrada nemajetkový rozměr, když tato náhrada dorovnává újmu, která byla poškozenému způsobena“. Nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.) spatřuje ve skutečnosti, že soudy v rozporu zejména s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, posuzovaly otázku, zda jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, pouze na základě příjmů, které v posledních šesti letech obdržel od Ministerstva spravedlnosti. Vůbec se nezabývaly jeho celkovými majetkovými, osobními a výdělkovými poměry, jeho zdravotním stavem, a tím, zda je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením. Před rozhodnutím nebyl soudy vyzván k doložení jeho současných majetkových poměrů. Akcentuje, že odměna zvoleného advokáta by představovala částku 12.060,- Kč, režijní paušál ve výši 300,- Kč a DPH ve výši 21%, tj. celkem 14.956,- Kč a soudní poplatek z odvolání představuje částku 46.550,- Kč. Při předpokládaných úkonech právní služby (příprava a převzetí zastoupení, minimálně jedna účast u jednání před soudem prvního stupně, pravděpodobně sepis odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně či sepis vyjádření k odvolání protistrany, účast u jednání odvolacího soudu, studium spisu před každým jednáním, a minimálně jedna porada přesahující jednu hodinu) můžou náklady advokátního zastoupení dosáhnout odhadem částku 100.000,- Kč. V důsledku vyplacení částky 290.506,- Kč za období let 2008 až 2013 nedošlo na jeho straně ke změně majetkových poměrů. Jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry jsou již delší dobu velmi špatné, je nemajetný, a jako invalidní důchodce má v současné době invalidní důchod ve výši 6.672,- Kč měsíčně, ze kterého jsou navíc pravidelně prováděny exekuční srážky. Částku 290.506,- Kč představující náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím nelze považovat za klasický příjem finančních prostředků, ale za kompenzaci nesprávnosti a křivdy způsobené žalobci postupem soudů a jiných orgánů státu, převážně za průtahy v soudních řízeních, ve kterých vymáhal své pohledávky proti svým dlužníkům. Jelikož tyto soudní spory trvaly řadu let, dostal se v důsledku toho do svízelné majetkové situace a musel si za účelem uspokojení svých základních životních potřeb vzít půjčky, které byl povinen vrátit i s vysokými úroky. Nejedná se tedy o běžný příjem, ale o formu kompenzace toho, co mu způsobila nepřiměřená délka soudních řízení. Nelze pominout, že částku 290.506,- Kč obdržel v rozmezí téměř šesti let a že jednotlivě vyplacené částky např. 67.000,- Kč (dne 3. 9. 2008) a 45.000,- Kč (dne 30. 12. 2010) nemohou mít vliv na jeho životní úroveň a majetkové poměry v roce 2014. Částka 811,- Kč vyplacená Ministerstvem dne 15. 11. 2012 a částka 15.120,- Kč vyplacená dne 12. 4. 2013 nepředstavují finanční zdroje, o něž by se zvýšily jeho příjmy, nýbrž představují výdaje, které marně vynaložil v důsledku nesprávného postupu soudu a policie. S tímto odůvodněním navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle §30 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.dále jeno. s. ř.“) účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Správně odvolací soud uvádí, že pro závěr, zda jsou u účastníka splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, jsou určující hlediska uvedená v §138 odst. 1 o. s. ř. Poměry účastníka, který je fyzickou osobou, odůvodňují osvobození od soudních poplatků tehdy, jestliže vzhledem ke stavu svého jmění (majetku a dluhů) není schopen platit náklady řízení, aniž by tím ohrozil vlastní výživu (v rozsahu odpovídajícím zejména jeho potřebám a zdravotnímu stavu) a výživu osob, k nimž má nebo k nimž převzal vyživovací povinnost. Při posuzování jeho poměrů samozřejmě nelze brát v úvahu veškerý jeho majetek; podstatné jsou příjmy z výdělečné nebo jiné činnosti účastníka, výnosy jeho majetku a další jeho disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem) a zásadně se nepožaduje, aby (pouze v zájmu zaplacení nákladů řízení) účastník zpeněžoval (samozřejmě, nejde-li o obchodování vyplývající z podnikatelské činnosti účastníka) své movité nebo nemovité věci nebo jiný majetek. Všechny okolnosti, které jsou významné pro posouzení jeho poměrů, je účastník povinen soudu věrohodně doložit. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, soud promítne do úvahy, zda účastník, který je fyzickou osobou, je schopen ze svých příjmů a dalších disponibilních peněžních prostředků hradit soudní poplatky a platit ostatní náklady řízení, zejména náklady spojené s právní pomocí, která by mu byla poskytována od počátku řízení až do jeho skončení, a s placením záloh na důkazy, které navrhl nebo které soud nařídil o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu. Jestliže to poměry (nedostatek disponibilních peněžních prostředků) žádajícího účastníka nedovolují, je soud povinen mu přiznat odpovídající osvobození od soudních poplatků (zcela, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013. Stejnými úvahami se soud řídí v případě, že došlo ke změně v poměrech účastníka, jemuž již bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno nebo u něhož měl soud tento předpoklad za splněný, a proto mu ustanovil na jeho žádost zástupce (jako je tomu v projednávané věci). Při posuzování, zda se změnily okolnosti, jež byly důvodem pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků (viz usnesení ze dne 4. dubna 2006, č. j. 43 C 306/2004-140), a zda jsou tedy dány důvody pro jeho odejmutí, odvolací soud vycházel z toho, že v poměrech žalobce došlo ke změnám, neboť jeho příjmem již nejsou sociální dávky (jako tomu bylo v době, kdy mu osvobození bylo přiznáno), ale invalidní důchod, jenž je asi o 2.000,- Kč vyšší, než dříve vyplácené sociální dávky, a navíc mu byla v průběhu let 2008 až 2013 vyplacena Ministerstvem spravedlnosti částka 290.506,- Kč, která „výrazně ovlivnila jeho majetkové poměry“. Odmítl přitom jeho názor, že takto vyplacené částky představují kompenzaci za nesprávnosti a křivdy způsobené mu postupem soudů či jiných orgánů státu a za nepřiměřenou délku soudního řízení, s tím, že majetkové poměry již neodůvodňují osvobození od soudních poplatků. Tyto úvahy odvolacího soudu se ovšem míjejí s požadavky, které na posouzení, zda jsou u účastníka naplněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, klade shora citovaná judikatura, od jejíchž závěrů nemá dovolací soud důvod se odchýlit. V prvé řadě odvolací soud přehlédl, že při posuzování poměrů účastníka nelze brát v úvahu veškerý jeho majetek; podstatné jsou jeho příjmy z výdělečné nebo jiné činnosti, výnosy majetku a jeho další disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem). Za rozhodující považoval skutečnost, že v období let 2008 až 2013 obdržel od Ministerstva spravedlnosti částku 290.506,- Kč, aniž blíže zkoumal, z jakého důvodu (proč) mu tato částka (nikoli jednorázově, ale patrně v jednotlivých menších částkách) byla vůbec vyplacena. Z tvrzení žalobce se podává, že se mělo jednat o „kompenzaci za nesprávnosti a křivdy způsobené žalobci postupem soudů a jiných orgánů státu“. Kdyby se skutečně jednalo o částky vyplacené jako „kompenzace za nesprávnosti a křivdy způsobené žalobci postupem soudů a jiných orgánů státu“ [patrně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)], nebylo by možno takové částky posuzovat jako příjmy z výdělečné nebo jiné činnosti účastníka, případně výnosy jeho majetku. Je tomu tak proto, že povaha těchto částek neodpovídá příjmům z výdělečné nebo jiné činnosti účastníka, případně výnosům jeho majetku. Ve skutečnosti se jedná o kompenzaci újmy vzniklé účastníku při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jejím úkolem je reparovat takto vzniklou újmu, která ale nespočívala ve zmenšení majetku postiženého účastníka. Tato tzv. nemajetková újma spočívá v nepříznivém dopadu výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem do jiných než majetkových hodnot. Lze tak hovořit i o škodě morální, ideální, imateriální, za kterou náleží poškozenému peněžitá – materiální – satisfakce (odčinění nemajetkové újmy). Nelze proto vycházet z úvahy, že vyplacením těchto částek se účastníku dostalo to, co předtím měl (majetkové hodnoty), a že tak lze mít za to, že před vznikem takto kompenzované újmy (hypoteticky) měl (a nyní mu byly vráceny) majetkové hodnoty odpovídající vyplacené kompenzační náhradě. Naopak tyto částky mají kompenzovat to, že újmu nelze přímo vyjádřit jako škodu spočívající ve zmenšení majetku (nebo jeho očekávanému nezvětšení). Jinak řečeno vyplacením takových plnění nedochází (z pohledu posuzování předpokladů pro osvobození účastníka od soudních poplatků) ke změně v majetkových poměrech účastníka. Opačný výklad by znamenal, že k čím větším poškozením účastníka při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem by docházelo (a účastník by proto dostával kompenzace), tím méně by splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím více prostředků by musel vynakládat na řízení, v nichž se domáhá nápravy uvedených poškození při výkonu veřejné moci vzniklých (srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2015. sp. zn. 21 Cdo 166/2015). Odvolací soud se však nezabýval tím, jaká byla povaha jednotlivých vyplacených částek, ani tím, jaké měl dovolatel ve stejném období výdaje. Je-li nesprávný (odporující dosud přijatým judikatorním závěrům dovolacího soudu) závěr, že v poměrech dovolatele došlo ke změně okolností, které odůvodňují odnětí přiznaného osvobození od soudních poplatků, pak nemůže - se zřetelem ke stejným východiskům - obstát ani výrok usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. května 2014, č. j. 43 C 306/2004-671, o „zrušení ustanovení advokáta žalobci (t. č. Mgr. Zbyňka Babíka, nástupce Mgr. Martina Rybnikáře“). Z uvedeného vyplývá, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil, a věc podle §243e odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. října 2015 JUDr. Václav D u d a předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/29/2015
Spisová značka:33 Cdo 277/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.277.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Dotčené předpisy:čl. 30 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
čl. 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20