ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2781.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 2781/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce Z. S. , zastoupeného JUDr. Jiřím Šídlem, advokátem se sídlem v Horoměřicích, Malá 967, proti žalované H. V. , zastoupené JUDr. Petrem Kšádou, advokátem se sídlem v Praze 10, Počernická 3104/27, o 519.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 22/2005, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č. j. 62 Co 442/2013-478, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti shora uvedenému usnesení, kterým Městský soud v Praze zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. května 2013, č. j. 12 C 22/2005-439, věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž současně nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 8. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §237 o. s. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelka sice obsáhle rozvádí důvody, pro které s rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasí, a ačkoli má zato, že dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení otázky procesního práva, která dosud nebyla vyřešena v rozhodovací praxi dovolacího soudu, obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) ve svém dovolání žádnou takovou otázku neformuluje. Pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sp. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pro úplnost - mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání - nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2015
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu