ECLI:CZ:NS:2015:33.ND.330.2014.1
sp. zn. 33 Nd 330/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně JUSTRINON MANAGEMENT, s. r. o. se sídlem v Praze 4, U Vlečky 1749/4, identifikační číslo 29216842, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalované E. H. , o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 298/2011, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 298/2011 se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze uložil směnečným platebním rozkazem ze dne 23. srpna 2011, č. j. 56 Cm 298/2011-12, žalovaným Dřevoeco, s. r. o. se sídlem v Brně, Šámalova 748/107, J. H. a E. H., oběma bytem v T., aby do tří dnů ode dne jeho doručení zaplatili společně a nerozdílně žalobkyni směnečný peníz 100.000,- Kč včetně příslušenství, směnečnou odměnu 333,33 Kč a náklady řízení. Všichni tři žalovaní podali proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu námitky; žalovaní J. a E. H. současně navrhli, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Ostravě. Usnesením ze dne 27. února 2012, č. j. 21 Nd 7/2012-52, Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, že se věc Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 11. prosince 2012, č. j. 56 Cm 298/2011-101, rozhodl tak, že ponechal směnečný platební rozkaz vůči všem třem žalovaným v celém rozsahu v platnosti; vůči Dřevoeco, s. r. o. nabyl rozsudek právní moci dnem 9. března 2013. K odvolání J. a E. H. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. února 2014, č. j. 9 Cmo 143/2013-206, rozsudek Městského soudu v Praze ve vztahu k těmto žalovaným zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. J. H. dne 16. 3. 2014 zemřel; Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. srpna 2014, č. j. 56 Cm 298/2011-233, směnečný platební rozkaz vůči němu zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. E. H. podáním ze dne 4. 5. 2014 podala znovu návrh na delegaci věci ke Krajskému soudu v Ostravě s akcentem na své rozrušení po manželově smrti, na nepříznivý zdravotní stav a tíživou finanční situaci. Žalobkyně s přikázáním věci jinému soudu tak, jak je navrhla žalovaná, nesouhlasila.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu.
I s přihlédnutím k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2012, č. j. 21 Nd 7/2012-52, jímž bylo rozhodnuto o prvním návrhu žalované a jejího manžela na přikázání věci, nutno zdůraznit, že důvody tzv. delegaci vhodné jsou sice závažné, nikoliv však do té míry, aby byly způsobilé prolomit ústavní princip, resp. zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu v dané věci, uváděné žalovanou, nejsou tak významné, aby dostatečně odůvodnily průlom do zmíněné zásady (k tomu viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Navíc nebylo možno přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalobkyně, která na projednání věci příslušným soudem trvá.
Nejvyšší soud proto návrhu žalované nevyhověl a věc podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu Krajskému soudu v Ostravě nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2015
JUDr. Václav Duda
předseda senátu