ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3628.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 3628/2015
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. C. a b) J. C. , obou zastoupených Mgr. Markem Ježkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Tovární č. 1707/33, proti žalovaným 1) RING – kapitálová s. r. o. se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Ahepjukova č. 2796/27, IČO 28652568, zastoupenému Mgr. Kateřinou Němcovou, advokátkou se sídlem v Bílovci, Lubojaty č. 116, 2) Dražby.net s. r. o. se sídlem v Olomouci, Sokolská č. 584/11, IČO 48396389, zastoupenému JUDr. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Praze 4 – Michli, Michelská č. 1240/72, a 3) STING investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s. (dříve STING uzavřený investiční fond, a. s.) se sídlem v Třinci - Starém Městě, 1. máje č. 540, IČO 29017688, zastoupenému Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Fibichova č. 1141/2, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 13 C 125/2014, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2015 č. j. 11 Co 17/2015-142, takto:
Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. října 2014 č. j. 13 C 125/2014-105 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 23. 5. 2014 domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba „uskutečněná na žádost žalovaného 1) jako navrhovatele dne 30. 4. 2014 žalovaným 2) jako dražebníkem (prostřednictvím internetového portálu www.okdrazby.cz ), při níž byly vydraženy nemovitosti ve vlastnictví žalobců na listu vlastnictví č. 2816 pro katastrální území a obec J., a to pozemku parc. č. 3397 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 228 m 2 , jehož součástí je budova (rodinný dům) a pozemku parc. č. 3398 (zahrada) o výměře 446 m 2 “. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že žalovaný 1), se kterým uzavřeli smlouvu o úvěru č. K201308 a se kterým jednali o úhradě dluhu z této smlouvy po jeho „zesplatnění“, dne 17. 2. 2014 „krátce před vyhotovením příslibu“, podle kterého měla částka k úhradě veškerých pohledávek z uvedené úvěrové smlouvy činit 438 000 Kč, uzavřel se žalovaným 2) smlouvu o provedení dražby, která se měla konat dne 30. 4. 2014, a přihlásil se s pohledávkou ve výši 980 567,64 Kč. Žalobci proto oslovili společnost Realitní kancelář STING, s. r. o., která jim navrhla možnost zprostředkovat jejich „oddlužení“ za úhradu provize „80 000 Kč + DPH“, s čímž žalobci nesouhlasili a obrátili se na advokáta Mgr. Marka Ježka, který zjistil, že na listu vlastnictví č. 2816 pro k. ú. J. bylo ke dni 25. 3. 2014 zapsáno omezení vlastnického práva na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců vydaného Exekutorským úřadem Praha 8 (exekutorkou Mgr. Janou Kalistovou) dne 25. 3. 2014 pod č. j. 182 EX-2600/2013-21, a který proto žalovanému 2) jako dražebníkovi „obratem“ zaslal návrh na upuštění od konání dražby a „téhož dne“ kontaktoval zástupkyni žalovaného 1), kterou požádal o sdělení podmínek pro „smírné vyřešení“ a informoval ji o podání návrhu na upuštění od dražby. Dne 30. 4. 2014 žalobci zjistili, že i „přes existenci“ důvodu pro upuštění od dražby podle ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., který byl „zjistitelný“ z listu vlastnictví dražených nemovitostí již ode dne 3. 4. 2014 a na který byl navíc žalovaný 2) písemně upozorněn, došlo k vydražení uvedených nemovitostí žalovaným 3), který je „subjektem majetkově i personálně propojeným“ se společností Realitní kancelář STING, s. r. o., s níž žalobci jednali o možnosti „oddlužení“. Protože žalovaný 2) od dražby neupustil, ačkoliv tak podle názoru žalobců měl s ohledem na vydaný exekuční příkaz ze dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX-2600/2013-21 učinit, je dražba provedená dne 30. 4. 2014 neplatná.
Žalovaní namítali, že nebyl důvod pro upuštění od dražby podle ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., neboť pohledávka (včetně nákladů exekuce), k jejímuž uspokojení byl vydán exekuční příkaz k prodeji předmětu dražby ze dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX-2600/2013-21, byla před konáním dražby zaplacena úhradou částky 23 424 Kč na účet soudní exekutorky pověřené vedením exekuce a účinky exekučního příkazu tím zanikly.
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 2. 10. 2014 č. j. 13 C 125/2014-105 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) 11 210 Kč k rukám advokátky Mgr. Kateřiny Němcové, žalovanému 2) 12 482 Kč k rukám advokáta JUDr. Petra Konečného a žalovanému 3) 11 386 Kč k rukám advokáta Mgr. Michala Nováka. Dospěl k závěru, že ke dni konání veřejné nedobrovolné dražby uskutečněné na žádost žalovaného 1) žalovaným 2) jako dražebníkem prostřednictvím internetového portálu www.okdrazby.cz , při níž byly vydraženy předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobců, nebyl vydán „žádný exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části“, který by bránil provedení dražby, neboť exekuční příkaz ze dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX 2600/2013-21 k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí [mimo jiné spoluvlastnického podílu žalobce a) ve výši ½ na předmětných nemovitostech], který byl vydán soudní exekutorkou Mgr. Janou Kalistovou v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů proti žalobci a) jako povinnému k vymožení peněžité pohledávky ve výši 8 810 Kč s příslušenstvím a nákladů předcházejícího řízení, zanikl ex lege spolu s pověřením soudního exekutora k provedení exekuce z důvodu vymožení pohledávky, která byla dne 30. 4. 2014 před konáním dražby uhrazena složením dlužné částky v celkové výši 23 424 Kč na účet soudního exekutora. Námitku žalobců, že zaplacením částky 23 424 Kč nebyla předmětná pohledávka „zaplacena a vymožena zcela“, neboť podle „jejich propočtu“ došlo při výpočtu celkové dlužné částky ke dni 30. 4. 2014 ze strany soudní exekutorky k početní chybě, protože správně celková dlužná částka činila 23 434 Kč, shledal soud prvního stupně nedůvodnou. Zdůraznil, že je nutné vycházet z obsahu exekučního spisu, ve kterém byl „soudní exekutorkou opakovaně výpočet dlužné částky ke dni 30. 4. 2014 proveden, kdy je to právě soudní exekutor, který v rámci exekučního řízení vyčísluje a zajišťuje vymožení dlužné pohledávky“. Uzavřel, že námitku nesprávného propočtu celkové dlužné pohledávky vznesenou žalobci „až v tomto řízení“ považuje za „zcela účelové jednání“ a pro posouzení věci „již irelevantní“.
K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 2. 2015 č. j. 11 Co 17/2015-142 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení žalovanému 1) 7 650 Kč k rukám advokátky Mgr. Kateřiny Němcové, žalovanému 2) 9 092 Kč k rukám advokáta JUDr. Petra Konečného a žalovanému 3) 4 325 Kč k rukám advokáta Mgr. Michala Nováka. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že účinky exekučního příkazu ve vztahu k předmětu dražby zanikly úhradou částky 23 424 Kč soudnímu exekutorovi, a že proto exekuční příkaz není na překážku prodeji věci ve veřejné nedobrovolné dražbě ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb. Námitku žalobců, že předmětná exekuce nebyla provedena, neboť chybným výpočtem soudního exekutora bylo zaplaceno „o 10 Kč méně“, shledal odvolací soud nedůvodnou a „také účelovou“, neboť byla vedena snahou žalobců oddálit pro ně nepříznivý výsledek veřejné nedobrovolné dražby. Uvedl, že k částce 23 424 Kč dospěl soudní exekutor „zcela vědomě“ a že dražba byla vykonána za účelem uspokojení mnohem vyššího dluhu, který měli žalobci vůči žalovanému 1).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Namítají, že dražebník byl povinen upustit od dražby nemovitostí z důvodu vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitostí Exekutorským úřadem Praha 8 dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX 2600/2013-21, neboť částka 23 424 Kč, která byla uhrazena v den konání dražby dne 30. 4. 2014 „žalovaným 1)“ a která měla představovat „vymáhanou povinnost, jak byla vyčíslena ze strany exekutora činného v této věci“, nepředstavuje celou vymáhanou povinnost, protože předmětem exekučního řízení byla podle exekučního titulu částka 23 434 Kč [sestávající z jistiny 8 810 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 200 Kč od 23. 8. 2011 do 30. 4. 2014 (485 Kč), úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 740 Kč od 31. 8. 2012 do 30. 4. 2014 (808 Kč), úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 140 Kč od 27. 4. 2013 do 30. 4. 2014 (10 Kč), nákladů soudního řízení ve výši 4 756 Kč a nákladů exekuce ve výši 8 591 Kč], tj. částka o 10 Kč vyšší, a exekuce proto nebyla „v plném rozsahu“ provedena a nemohlo ani dojít k zániku účinku exekučního příkazu, kterým byly postiženy nemovitosti, jež byly předmětem dražby. Dovolatelé mají za to, že v řízení před soudy mělo být postaveno najisto, zda plněním „jednatele žalovaného 1)“ došlo k úplnému uhrazení pohledávky vymáhané v exekučním řízení vedeném Exekutorským úřadem Praha 8 pod sp. zn. 182 EX 2600/2013, avšak soudy k přepočtu vymáhané částky nepřistoupily a spokojily se s tím, že v exekučním řízení byla uhrazena částka vyčíslená exekutorem. Uvedli, že v případě akceptace názoru soudů, že není důležité, jaká je skutečná výše pohledávky v daném řízení, ale že směrodatným je „jen a pouze vyčíslení provedené exekutorem“, by vyčíslení pohledávky exekutorem mělo větší váhu než rozsah vymáhané povinnosti vyplývající z exekučního titulu. Žalobci navrhli, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že se žalobě vyhovuje.
Žalovaný 1) navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobců odmítl jako nepřípustné nebo aby je zamítl, neboť soudy se s argumentací dovolatelů, kterou v podstatě opakují i ve svém dovolání, správně vypořádaly.
Žalovaný 2) navrhl, aby dovolání žalobců bylo jako nepřípustné odmítnuto, případně jako nedůvodné zamítnuto, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je správné.
Žalovaný 3) navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobců odmítl jako nepřípustné, neboť se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně i s rozhodnutím soudu odvolacího.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 1 a §241 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), že žalovaný 1) poskytl žalobcům na základě smlouvy o úvěru č. K201308, uzavřené dne 6. 6. 2013, částku 290 000 Kč, kterou se žalobci zavázali uhradit společně a nerozdílně do 23. 6. 2025 ve splátkách po 4 540,89 Kč ode dne 23. 7. 2013, že žalobci uhradili pouze jedinou splátku a od 24. 8. 2013 již úvěr nespláceli a že žalovaný 1) uzavřel dne 18. 2. 2014 s žalovaným 2) smlouvu o provedení veřejné nedobrovolné dražby, která se konala dne 30. 4. 2014 a při níž byly vydraženy nemovitosti žalobců, a to pozemek parc. č. 3397 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova (rodinný dům), a pozemek parc. č. 3398 – zahrada, vše v katastrálním území J. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 1. 2014 č. j. 26 EXE 7000/2013-10 byla soudní exekutorka Mgr. Jana Kalistová (Exekutorský úřad Praha 8) pověřena provedením exekuce ve věci oprávněné České kanceláře pojistitelů proti žalobci a) jako povinnému k vymožení peněžité pohledávky ve výši 8 810 Kč s příslušenstvím, která byla přiznána elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 5. 2013 č. j. EPR 116202/2013-5, nákladů předcházejícího řízení a nákladů exekuce. Uvedená soudní exekutorka vydala dne 25. 3. 2013 exekuční příkaz č. j. 182 EXE 2600/13-21 k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, mimo jiné spoluvlastnického podílu žalobce a) na dražených nemovitostech o velikosti ½. Dne 10. 4. 2014 požádal zástupce žalobců Mgr. Marek Ježek o vyčíslení exekuované pohledávky ke dni 30. 4. 2014 a téhož dne mu bylo asistentkou soudní exekutorky H. K. sděleno, že dlužná částka ke dni 30. 4. 2014 činí 23 423,06 Kč. Dne 28. 4. 2014 zaslal zástupce žalobců žalovanému 2) návrh na upuštění od konání dražby z důvodu exekučního příkazu ze dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX 2600/13-21 vydaného soudní exekutorkou Mgr. Janou Kalistovou a dne 30. 4. 2014 před konáním dražby Mgr. R. N. na základě plné moci udělené mu žalobcem a) vložil na účet soudní exekutorky částku 23 424 Kč. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 10. 5. 2014 č. j. 182 EX 2600/13-41, který nabyl právní moci dne 21. 5. 2014, rozhodla soudní exekutorka Mgr. Jana Kalistová o povinnosti žalobce a) uhradit náklady exekuce a náklady oprávněného v celkové výši 8 591 Kč, které již byly vymoženy, a přípisem ze dne 21. 5. 2014 oznámila katastrálnímu úřadu skončení exekuce s tím, že je z katastru nemovitostí možné vymazat poznámku o zahájení exekuce a že současně zanikají účinky exekučního příkazu ze dne 25. 3. 2014 č. j. 182 EX 2600/13-21.
Za tohoto skutkového stavu závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na výkladu ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (ve znění pozdějších předpisů), a v této souvislosti na vyřešení otázky hmotného práva, za jakých podmínek zanikají účinky exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem. Protože při řešení této právní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, je dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobců je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - s ohledem na to, že veřejná nedobrovolná dražba, při níž byly vydraženy předmětné nemovitosti, se konala dne 30. 4. 2014 - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 181/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 7/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 396/2012 Sb., č. 399/2012 Sb. a č. 303/2013 Sb., tedy ve znění účinném do 15. 7. 2015 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákonů č. 6/2002 Sb., č. 279/2003 Sb., č. 360/2003 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 284/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 133/2006 Sb., č. 253/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 347/2007 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 259/2008 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 301/2008 Sb., č. 7/2009 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 183/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 285/2009 Sb., č. 286/2009 Sb., č. 409/2010 Sb., č. 188/2011 Sb., č. 428/2011 Sb., č. 89/2012 Sb., č. 396/2012 Sb., č. 45/2013 Sb., č. 256/2013 Sb., č. 303/2013 Sb. a zákonných opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb., tedy podle exekučního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2014 (dále jen „ex. řád“).
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis nebo vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.
Podle ustanovení §48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v §36 odst. 1 a 4, §39 odst. 1 až 7, 9 a 11, §40 odst. 1 a 2, §43 odst. 1 až 3 nebo §46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Nařídil-li soud nebo orgán veřejné správy výkon rozhodnutí prodejem věci, která je předmětem nedobrovolné veřejné dražby, nebo vydal-li soudní exekutor poté, co mu bylo doručeno pověření soudu podle ustanovení §43a odst. 3 ex. řádu, exekuční příkaz prodejem takové věci, je dražebník povinen – jak vyplývá z ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách - od dražby nejpozději do jejího zahájení upustit (to neplatí jen v případě, kdy podkladem pro nařízení exekuce byl vykonatelný notářský zápis nebo vykonatelný exekutorský zápis sepsaný v posledních 3 měsících před konáním dražby). Zákon tak dává přednost zpeněžení věci dlužníka (povinného) jejím prodejem při výkonu rozhodnutí (v exekuci) před prodejem věci ve veřejné nedobrovolné dražbě, aniž by tu bylo významné, zda pohledávka, pro kterou je veden výkon rozhodnutí (exekuce), je vyšší než pohledávka věřitele, který je navrhovatelem veřejné nedobrovolné dražby.
Exekuční příkaz, kterým se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu (srov. §47 odst. 1 větu druhou a §47 odst. 2 větu první ex. řádu). Účinky všech vydaných exekučních příkazů zanikají buď provedením exekuce, nebo jejím (pravomocným) zastavením (srov. §47 odst. 6 ex. řádu), aniž by bylo významné, které z exekučních příkazů vedly k vymožení pohledávky a které nikoli, a aniž by soudní exekutor musel vydávat rozhodnutí o jejich zrušení. Provedením exekuce je třeba rozumět vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného (srov. §46 odst. 2 větu druhou ex. řádu). Pohledávka a její příslušenství, náklady exekuce a náklady oprávněného mohou být v exekuci vymoženy nejen provedením exekučních příkazů vydaných soudním exekutorem, ale i tím, že povinný ještě předtím, než soudní exekutor přistoupí k provedení exekučních příkazů, popřípadě v průběhu postupu podle nich, pohledávku s příslušenstvím, náklady exekuce a náklady oprávněného uhradí soudnímu exekutorovi. Účel exekuce (vymožení pohledávky, pro kterou byla nařízena) je i v tomto případě splněn a exekuční příkazy nemohou být nadále prováděny.
Z uvedeného vyplývá, že uhrazením pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce a nákladů oprávněného soudnímu exekutorovi povinným nebo jinou osobou za povinného zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů, neboť pohledávka a její příslušenství, náklady exekuce a náklady oprávněného byly touto úhradou vymoženy a exekuce tím byla provedena. Protože exekuční příkaz, jehož účinky zanikly, nelze provést, nemůže být ani na překážku prodeji věci ve veřejné nedobrovolné dražbě ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách. Dražebník proto není povinen upustit od veřejné nedobrovolné dražby z toho důvodu, že byl soudním exekutorem vydán exekuční příkaz prodejem předmětu dražby, jestliže dlužník (povinný) [popřípadě za něj jiná osoba] uhradil pohledávku s příslušenstvím, pro jejíž vymožení byla nařízena exekuce, náklady exekuce a náklady oprávněného soudnímu exekutorovi před konáním dražby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2393/2013, uveřejněný pod č. 100 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).
V projednávané věci zaplatil Mgr. R. N. na základě plné moci udělené mu žalobcem a) dne 30. 4. 2014 – jak bylo soudy zjištěno – soudní exekutorce Mgr. Janě Kalistové, která byla usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 1. 2014 č. j. 26 EXE 7000/2013-10 pověřena provedením exekuce na majetek žalobce a) pro pohledávku České kanceláře pojistitelů ve výši 8 810 Kč s příslušenstvím, náklady předcházejícího řízení a náklady exekuce podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 5. 2013 č. j. EPR 116202/2013-5 a která vydala dne 25. 3. 2014 exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem (mimo jiné) spoluvlastnického podílu žalobce a) na nemovitostech, jež měly být na základě návrhu žalovaného 1) prodány ve veřejné nedobrovolné dražbě, za žalobce 23 424 Kč vložením této částky na účet soudní exekutorky. V případě, že by touto platbou byla zcela uhrazena pohledávka České kanceláře pojistitelů s příslušenstvím, náklady exekuce a náklady oprávněné, účinky vydaného exekučního příkazu prodejem spoluvlastnického podílu žalobce a) na předmětných nemovitostech by – jak vyplývá z výše uvedeného – zanikly, a uvedený exekuční příkaz by proto nemohl být na překážku prodeji nemovitostí ve veřejné nedobrovolné dražbě konané dne 30. 4. 2014. Byla-li by však touto platbou uhrazena pohledávka oprávněné spolu s příslušenstvím, náklady exekuce a náklady oprávněné jen zčásti, bránily by i nadále účinky vydaného exekučního příkazu prodeji nemovitostí ve veřejné nedobrovolné dražbě a žalovaný 2) by byl povinen od této dražby podle ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách upustit.
Protože tím, zda zaplacením 23 424 Kč soudní exekutorce Mgr. R. N. uhradil celou pohledávku oprávněné České kanceláře pojistitelů s příslušenstvím vyplývající z exekučního titulu spolu s náklady exekuce a náklady oprávněné, nebo zda šlo jen o částečnou úhradu, se odvolací soud nezabýval (vycházel pouze ze sdělení asistentky soudní exekutorky H. K., že dlužná částka ke dni 30. 4. 2014 činí 23 423,06 Kč, aniž by se zabýval tím, zda tato částka odpovídá skutečné výši pohledávky oprávněné a jejího příslušenství podle exekučního titulu spolu s náklady exekuce a náklady oprávněné), nemůže být jeho závěr, že účinnost exekučního příkazu prodejem spoluvlastnického podílu žalobce a) na předmětných nemovitostech, které byly předmětem veřejné nedobrovolné dražby provedené dne 30. 4. 2014, tímto plněním Mgr. R. N. za žalobce a) zanikla a že uvedený exekuční příkaz proto nebyl na překážku prodeji nemovitostí v této dražbě ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách, (zatím) správný.
Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu není - jak vyplývá z výše uvedeného – správný a že nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. července 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu