ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1199.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 1199/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné LOGIK, s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Radošovická 996/4, IČO 25748483, zastoupené Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Karla IV. 468/18, proti povinnému J. K. , zastoupenému Mgr. Zdeňkem Milíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 75/48, pro 20.909.248,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 147 EXE 2449/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013
-84, se mění takto: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, se mění tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné zákonné úroky z prodlení ze všech jednotlivých pohledávek a smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.909.248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení se zamítá .
II. Dovolání povinného proti výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, ve výroku I. v části, v níž byla nařízena exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné 20.909.248,35 Kč, se odmítá .
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 20. 11. 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, nařídil podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011 sepsaného dne 21. 9. 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze (dále jen „notářský zápis“) k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné částku 20.909.248,35 Kč, se zákonnými úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. usnesení, a smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky 20.909.248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení, jakož i nákladů exekučního řízení, jejichž výši určí soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného, a provedením exekuce pověřil JUDr. Janu Tvrdkovou, soudní exekutorku Exekutorského úřadu Praha 4.
K odvolání povinného Městský soud v Praze unesením ze dne 29. 7. 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že v notářském zápisu „mezi společností LOGIK, s.r.o., jako věřitelem a osobou oprávněnou a Copacking Service, s.r.o. a J. K. jako dlužníky 1 a 2 a osobami povinnými, účastníci shodně prohlásili, že věřitel dodal dlužníkovi 1 své produkty - soubor polygrafických výrobků, jejichž kupní cenu vyúčtoval zde specifikovanými fakturami, které obsahují výši kupní ceny i den splatnosti. Povinná osoba 1 se zavázala uhradit oprávněné osobě dlužnou částku ve výši 20.909.248,35 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z uvedených faktur do zaplacení (s tím, že ke dni sepsání notářského zápisu činí úrok z prodlení 634.931,70 Kč a byla na něj vystavena faktura se splatností 3. 10. 2011) nejpozději do 31. 8. 2012. V případě prodlení dlužníka 1 s včasnou či řádnou úhradou dlužné částky byla sjednána jeho povinnost uhradit i úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky, zahrnující nesplacenou část závazku včetně příslušenství. Povinná osoba 2 se zavázala uhradit dluh nebo jeho nesplacenou část včetně příslušenství vůči oprávněnému nejpozději do 31. 10. 2012, pokud tak neučiní osoba povinná 1. Obě povinné osoby daly výslovné svolení k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí dle §274 odst. 1 písm. e) o. s. ř.“ Shledal, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti vyhovuje zákonným kritériím a je způsobilým exekučním titulem, jelikož splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a je vyznačen právní důvod plnění, předmět plnění a doba plnění, a osoby povinné v něm svolily k vykonatelnosti. Dodal, že zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení sjednaný mezi účastníky notářského zápisu vyhovují požadavkům materiální vykonatelnosti, jelikož mezi nimi byla dohodnuta jejich výše, určeno období, za které se stanoví, a povinnost, od kdy do kdy musí být zaplaceny. Uzavřel, že předmětný notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje všechny zákonné předpoklady pro to, aby mohl být způsobilým exekučním titulem.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, které pokládá za přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., jelikož napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle jeho názoru odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda předmětný exekuční titul splňuje zákonem stanovené náležitosti, a je tak materiálně vykonatelný. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/1998, namítá, že exekuční titul neobsahuje právní důvod plnění a vylíčení rozhodných skutečností, na kterých se plnění zakládá, a je neurčitý a obecný, když se vztahuje ke všem v něm uvedeným daňovým dokladům obecně, nikoliv ke každé jednotlivé faktuře konkrétně, a že právní důvod specifikovaný jako „dodávka souboru polygrafických výrobků“ je vágní a neumožňuje nezaměnitelným způsobem konkretizovat předmět a rozsah plnění. Dovolatel dále poukazuje na neurčitost úroků z prodlení a smluvních úroků s odůvodněním, že v notářském zápisu není určeno období, za které se úrok z prodlení stanoví, a od kdy má povinný úrok z prodlení platit. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se návrh na nařízení exekuce zamítá, anebo usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná považovala exekuční titul za vykonatelný, neboť právní důvod pohledávek je v něm deklarován jako dodávka souboru polygrafických výrobků, jejichž ceny byly účtovány vyjmenovanými daňovými doklady, a úroky z prodlení i smluvní úrok z prodlení byly vymezeny zcela určitě. Navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání v otázce posouzení materiální vykonatelnosti notářského zápisu ohledně „zákonných“ úroků z prodlení a smluvního úroku z prodlení je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - s ohledem na to, že návrh na nařízení exekuce byl podán dne 1. 11. 2012 - podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „ex. řád“), ve zněních účinných do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 1. a čl. IV bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Na notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný dne 21. 9. 2011 je třeba aplikovat zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, účinném do 30. 6. 2012 (dále jen „not. řád“), a ustanovení §533 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).
Podle ustanovení §40 odst. 1 písm. d) ex. řádu je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění (tj. vylíčeny rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá), předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění), doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného současně plyne, že v této (relativně samostatné) fázi vykonávacího řízení soud naopak nezkoumá, zda hmotněprávní úkon, na základě něhož vzniká vymáhaný závazek, je či není platný (takový úkon ostatně ani nemusí být součástí notářského zápisu); jinými slovy, soud se při nařízení výkonu nemůže zabývat tím, zda zápis odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001 pod poř. č. 15).
Exekučním titulem je v dané věci notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaný dne 21. 9. 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, jehož účastníky byli oprávněná jako věřitel, společnost Copacking Service, s.r.o., IČO 27363473, se sídlem v Praze 4, U Habrovky 247/11, jako dlužník 1, a povinný jako dlužník 2 a jehož obsahem je dohoda o závazku osob povinných splnit pohledávku osoby oprávněné se svolením k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ve smyslu §274 písm. e) o. s. ř. nebo exekuce ve smyslu §40 odst. 1 písm. d) ex. řádu. V článku I. účastníci prohlásili, že oprávněná dodala dlužníku 1 soubor polygrafických výrobků, jejichž kupní cenu vyúčtovala fakturami, dále specifikovanými pod body 1 – 200 uvedením čísla faktury, fakturované částky, její splatnosti a případné částečné úhrady, a že z titulu neuhrazení těchto faktur má oprávněná vůči dlužníku 1 pohledávku ve výši 20.909.248,35 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z výše uvedených faktur do zaplacení, který ke dni sepisu notářského zápisu činí 634.931,70 Kč. V článku II. dlužník 1 tento dluh (pohledávku ve výši 20.909.248,35 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z výše uvedených faktur do zaplacení) uznal co do důvodu a výše, v článku III. se jej zavázal zaplatit do 31. 8. 2012 s tím, že v případě svého prodlení s včasnou a řádnou úhradou tohoto závazku se dlužník 1 zavázal zaplatit vedle dlužné částky úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné částky zahrnující nesplacenou část závazku včetně příslušenství, a v článku IV. svolil dlužník 1 k vykonatelnosti závazku. Podle článku V. notářského zápisu povinný (dlužník 2) přistoupil k závazku dlužníka 1 (společnosti Copacking Service, s.r.o.) uvedenému v článku II. a zavázal se jej zaplatit, jestliže jej dlužník 1 nezaplatí řádně a včas, do 31. 10. 2012. V článku VI. povinný svolil k vykonatelnosti pohledávky oprávněné ve výši 20.909.248,35 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z výše uvedených faktur do zaplacení v rozsahu neuhrazeného závazku nebo jeho části ve lhůtě do 31. 10. 2012.
Z judikatury dovolacího soudu plyne, že v případě dohod obsažených v notářském zápisu není třeba, aby v nich byly uvedeny rozhodné skutečnosti, týkající se právního důvodu plnění, do všech podrobností, a postačuje takové vylíčení rozhodných skutečností, z nichž je zřejmé, na čem se plnění zakládá - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1869/2014, v němž byla posuzována materiální vykonatelnost předmětného notářského zápisu ve vztahu k povinné Copacking Service, s.r.o. V tomto usnesení Nejvyšší soud dovodil, že z dohody o závazku povinné 1 splnit pohledávku vůči oprávněné vyplývá, že oprávněná dodala povinné 1 své produkty (soubor polygrafických výrobků), jejichž kupní cenu vyúčtovala fakturami uvedenými v notářském zápise, že právní důvod je tak vymezen dostatečně a je jím povinnost zaplatit kupní cenu za dodávku výrobků. V případě povinného v tomto řízení (dlužníka 2) je pak právním důvodem plnění přistoupení k dluhu povinné 1, obsažené v článku V. notářského zápisu (§533 obč. zák.). Lze tedy přisvědčit závěrům odvolacího soudu, že ve vztahu k dlužné částce 20.909.248,35 Kč byla v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti vymezena dostatečně určitě a v souladu s ustálenou judikaturou dohoda osoby oprávněné a osoby povinné ze závazkového právního vztahu, vyznačen právní důvod plnění, jeho předmět a doba plnění.
Uvedené ale neplatí pro „zákonný“ úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení, kde je dovolání povinného důvodné. Co se týká úroků z prodlení, vyhovuje požadavkům materiální vykonatelnosti, je-li v podkladovém rozhodnutí nebo jiném titulu vyjádřena jejich výše (sazba z jistiny), jestliže je určeno období, za které se stanoví (např. měsíčně, ročně), a od kdy a do kdy je povinnost je platit (časový nebo jiný určitý údaj). Sazba úroků může být stanovena pevnou částkou nebo určena způsobem, jímž lze výši úroků nepochybně vypočítat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4888/2008).
V posuzovaném notářském zápisu není „zákonný“ úrok z prodlení vymezen dostatečně určitě vzhledem k tomu, že chybí jeho počátek – od jakého data by měl být u jednotlivých pohledávek vymáhán, určitá není ani jeho výše, neboť stanovení rozsahu úroku pojmem „zákonný“ nelze považovat za přesné, určité a srozumitelné vymezení rozsahu a obsahu úrokové povinnosti (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. Cpjn 202/2005, uveřejněné pod číslem 39/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 20 Cdo 346/2009). Důvod neurčitosti konečně spočívá i v použití slova „včetně“ v článcích II. a III. notářského zápisu, jelikož z vymezení předmětu plnění jako: „ peněžní prostředky ve výši 20.909.248,35 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z výše uvedených faktur do zaplacení, kdy tento úrok k dnešnímu dni činí 634.931,70 Kč“ , není patrné, zda je částka představující zákonný úrok z prodlení ve výši 634.931,70 Kč již započtena do celkové dlužné částky ve výši 20.909.428,35 Kč, či nikoliv.
K úroku z prodlení ve výši 10 % z dlužné částky, jenž si oprávněná a dlužník 1 dohodli v článku III. notářského zápisu, dovolací soud uvádí, že k tomuto závazku dlužníka 1 povinný v článku V. nepřistoupil ani v článku VI. nedal souhlas k jeho vykonatelnosti. Proto v této části není možné předmětný notářský zápis vůči povinnému považovat za materiálně vykonatelný.
Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není v otázce materiální vykonatelnosti notářského zápisu v rozsahu „zákonných“ úroků z prodlení a smluvního úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.909.248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, ve zbytku dovolání odmítl (výrok II.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu