ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.1172.2017.1
sp. zn. 11 Tdo 1172/2017-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2017 dovolání obviněného A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 85/2015, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného A. H. odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 17 T 85/2015, byl obviněný A. H. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §146a odst. 3 tr. zákoníku (v bodě 1. výroku) a zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (v bodě 2. výroku), za což byl odsouzen podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků a 4 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (pozn.: správně má být §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku) zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Stalo se tak na základě skutkových zjištění ve výroku rozsudku blíže uvedených.
2. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali jednak obviněný, jednak státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově v neprospěch obviněného, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil podle §258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o vině pod bodem 1.) přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §146a odst. 3 tr. zákoníku, dále v celém výroku o trestu, jakož i ve výroku o náhradě škody. Současně podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil za zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn, podle §175 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice ostrahou. Podle §259 odst. l tr. ř. trestní věc obviněného ohledně skutku pod bodem 1.) výroku o vině napadeného rozsudku, jímž byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §146a odst. 3 tr. zákoníku, vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k novému projednání a rozhodnutí. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
II.
3. Citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Stránského jednak dovoláním datovaným dnem 1. 2. 2017, označeným jako „ Doplnění dovolání odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11. 2016 “, a to v návaznosti na podání ze dne 10. 1. 2017, které podal sám obviněný a označil je jako „Dovolání ods. A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016 – 1477“, jednak dalším podáním datovaným dnem 27. 2. 2017, označeným jako „ Doplnění dovolání č. II. odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“. Přestože obviněný výslovně žádný konkrétní dovolací důvod neuvedl, z obsahu jeho dovolacích námitek vyplývá, že tyto lze podřadit pod dovolací důvod předvídaný §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, a tomuto soudu přikázal věc k dalšímu řízení.
5. K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která se s námitkami, které obviněný uplatnil, neztotožnila. Navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v §265b tr. ř.
III.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného A. H. je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
7. Zákon v §265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje . Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení §265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout . Podle §265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné .
8. Z ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
9. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 17 T 85/2015, Nejvyšší soud zjistil, že dne 3. 11. 2016, kdy se konalo u Krajského soudu v Hradci Králové veřejné zasedání o odvoláních obviněného a státního zástupce, a kdy rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pravomocně skončilo trestní stíhání obviněného A. H. pro zločin vydírání, měl obviněný obhájce Mgr. Tomáše Mařatku, který byl u veřejného zasedání osobně přítomen (viz plná moc ze dne 28. 7. 2016 na č. l. 1336 spisu). Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 10 To 301/2016, byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2016, a jeho tehdejšímu obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi i státnímu zástupci shodně dne 11. 11. 2016, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky a doručenek na čl. l. 1486 spisu . Z trestního spisu rovněž plyne, že podáním datovaným dne 19. 12. 2016, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 20. 12. 2016, obviněný požádal o přidělení obhájce v jeho trestní věci sp. zn. 17 T 85/2015, což odůvodnil tím, že „dne 15. 12. 2016 požádal svou družku, aby v jeho zastoupení vypověděla smlouvu s Mgr. Mařatkou, který jej zastupoval“ (č. l. 1578 spisu). Přípisem datovaným dnem 23. 12. 2016 Mgr. Tomáš Mařatka informoval soud prvního stupně, že dne 21. 12. 2016 byl družkou obviněného informován o vypovězení jemu udělené plné moci, a došlo tak k ukončení jeho právního zastoupení obviněného v jeho trestních věcech (č. l. 1585 spisu). Z přípisu obviněného ze dne 28. 12. 2016, který byl soudu prvního stupně doručen dne 30. 12. 2016, se podává, že obviněný vzhledem ke změně obhájce požádal v trestní věci sp. zn. 17 T 85/2015, pro tr. čin vydírání o přidělení obhájce Mgr. Stránského, a to za účelem podání dovolání proti rozsudku soudu druhého stupně (č. l. 1587 spisu).
10. V návaznosti na žádost obviněného byl opatřením Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 17 T 85/2015, podle §39 tr. ř. obviněnému ustanoven obhájce Mgr. Zdeněk Stránský (č. l. 1597 spisu). Opatření o ustanovení obhájce bylo obviněnému doručeno dne 17. 1. 2017, přičemž jmenovanému obhájci bylo doručeno dne 16. 1. 2017 (viz doručenka a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 1596 spisu). Dovolání obviněného datované dnem 1. 2. 2017, označené jako „ Doplnění dovolání odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11. 2016 “ bylo prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Stránského podáno do datové schránky u soudu prvního stupně dne 3. 2. 2017 (č. l. 1674 spisu). Další jeho podání datované dnem 27. 2. 2017, označené jako „ Doplnění dovolání č. II. odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“, bylo soudu prvního stupně doručeno dne 1. 3. 2017 (č. l. 1702 spisu).
IV.
11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula předmětná lhůta k podání dovolání ve smyslu znění §60 odst. 2, 3 tr. ř. dnem 16. 1. 2017 (pondělí), neboť konec lhůty 15. 1. 2017 (neděle) připadl na den pracovního klidu. Dovolání obviněného A. H. podané u soudu prvního stupně až dne 3. 2. 2017 tak bylo podáno opožděně, tj. až po uplynutí zákonné lhůty dvou měsíců stanovené v §265e odst. 1 tr. ř., přičemž – jak již bylo výše uvedeno –navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné (§265e odst. 4 tr. ř.). Okolnost, že došlo k výše konstatované změně v osobě obhájce, nemá na běh lhůty k podání dovolání žádný vliv.
12. Ke shora uvedenému závěru je třeba připomenout, že obviněný A. H. byl odvolacím soudem v souladu s §265d odst. 2 tr. ř. řádně poučen o tom, že může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce a že podání, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno (str. 10 napadeného rozsudku). Proto podání, které v této věci učinil samotný obviněný dne 10. 1. 2017 a označil jako „Dovolání…“, správně nebylo možno pokládat za dovolání a přihlížet k němu. Dovolání obviněného tak bylo podáno u soudu prvního stupně až dne 3. 2. 2017, tedy po uplynutí zákonné dovolací lhůty.
13. Dále je nutno zdůraznit, že obviněný A. H. byl v době pravomocného skončení trestního stíhání zastupován obhájcem (Mgr. Tomášem Mařatkou), kterému byl řádně doručen opis napadeného rozsudku. Z ustálené judikatury vyplývá, že pokud „…v době, kdy pravomocně skončilo řízení některým z rozhodnutí soudu uvedených v ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. , měl obviněný obhájce, pak je tento obhájce oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např. §16 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm ( §41 odst. 5 tr. ř. ), a to bez ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce, aby obhajoval obviněného. V uvedeném případě není žádný důvod k tomu, aby soud (např. k žádosti obviněného) ustanovil obviněnému nového obhájce (č. 50/2007 Sb. rozh. tr.). Jestliže obviněný dne 30. 12. 2016 požádal soud prvního stupně o ustanovení obhájce s tím, že sám vypověděl plnou moc k zastupování stávajícímu obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi, pak za této situace nebyl žádný důvod k tomu, aby opatřením Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 17 T 85/2015, mu byl podle §39 tr. ř. s poukazem na §36a odst. 2 písm. a), b) tr. ř. ustanoven nový obhájce (Mgr. Zdeněk Stránský). Jeho dřívější obhájce Mgr. Tomáš Mařatka předtím než mu obviněný vypověděl plnou moc k obhajobě dovolání za obviněného nepodal, ačkoliv tak byl oprávněn (povinen) učinit s ohledem na ustanovení §41 odst. 5 tr. ř. (viz výše citované rozhodnutí uveřejněné pod č. 50/2007 Sb. rozh. tr.). Pokud obviněný sám ukončil své právní zastoupení obhájcem (navíc po uplynutí více jak poloviny zákonné dovolací lhůty) a poté hodlal prostřednictvím obhájce podat dovolání, tak v případě, že se nedomáhal existence důvodů tzv. bezplatné obhajoby (srov. §33 odst. 2 až 4 tr. ř.), měl učinit úkony k tomu, aby si pro tento účel obhájce včas zvolil.
14. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného A. H., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat) a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. 9. 2017
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu