Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2017, sp. zn. 25 Cdo 5784/2016 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5784.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5784.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 5784/2016-1325 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: ČEZ Distribuce, a. s. , IČO: 27232425 , se sídlem Děčín, Teplická 874/8, proti žalované: J. V. , zastoupená JUDr. Jitkou Dolečkovou, advokátkou se sídlem Šumperk, Hlavní třída 904/8, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobce: ČEZ, a. s. , IČO: 45274649, se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, o 178.957 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 404/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2016, č. j. 12 Co 20/2016-1263, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2016, č. j. 12 Co 20/2016-1263, a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 9. 2015, č. j. 11 C 404/2009-1177, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 18. 9. 2015, č. j. 11 C 404/2009-1177, zamítl žalobu na náhradu za neoprávněný odběr el. energie a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že pracovníci žalobce při kontrole v odběrném místě žalované v jejím domě dne 8. 9. 2008 zjistili, že na krytu svorkovnice elektroměru byly osazeny falešné provozní plomby, byly porušené a vypíchané úřední značky AMS a byl proveden zásah do obou kotoučů číselníku elektroměru, který jevil typické stopy po neoprávněné manipulaci spojené s otáčením číselníku. Soud konstatoval, že samotný neoprávněný zásah do měřícího zařízení nebo jeho částí bez dalšího neznamená, že se jedná o neoprávněný odběr, neboť podle §51 zákona č. 458/2000 Sb. je třeba, aby měřící zařízení v důsledku takového zásahu nezaznamenávalo odběr, případně ho zaznamenávalo nesprávně ke škodě výrobce či dodavatele, nebo vykazovalo chybu ve prospěch odběratele. V dané věci bylo prokázáno porušení ochranných prvků a zásahy do číselníků, avšak tento zásah nezanechal trvalé poškození měřícího ústrojí a elektroměr dále měřil spotřebovanou elektřinu ve stanovených tolerancích, přičemž provedeným dokazováním nebylo možno zjistit, kdy k takovému zásahu došlo, a i spotřeba elektřiny žalované v předchozích obdobích svědčí o tom, že nedošlo ke vzniku škody. Videozáznam pořízený při kontrole nezachycoval průběh celé kontroly, po odchodu žalované do příjezdu Policie ČR byli pracovníci ČEZ na místě sami. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, č. j. 12 Co 20/2016-1263, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shledal, že závěry soudu prvního stupně zohledňují souhrn rozporů, které se v posuzované věci vyskytly, zejména že měřící zařízení sice objektivně vykazovalo neoprávněný zásah, který však nezanechal trvalé poškození měřícího zařízení, a nepodařilo se zjistit, kdy k takovému zásahu došlo, to i přes opakované kontroly na odběrném místě žalované pracovníky žalobkyně ve dnech před zjištěním neoprávněného zásahu. Kromě toho ve třech různých okamžicích (zjištění neoprávněného odběru na odběrném místě, následná kontrola v AMS a znalecké dokazování) vykazoval elektroměr odlišné číselné údaje, aniž bylo spolehlivě postaveno najisto, jak konkrétně k těmto změnám naměřených hodnot mohlo dojít. Tyto skutečnosti soud považoval za důvod pro blíže nespecifikovanou liberaci žalované z jinak objektivní odpovědnosti za vzniklou škodu. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení otázky hmotného práva, konkrétně na nesprávném výkladu právního předpisu, případně na jeho nesprávné aplikaci na zjištěný skutkový stav. Namítá, že v rozhodnutí popsané skutečnosti (neexistence trvalého poškození měřícího zařízení, nezjištění doby zásahu spolu s tím, že stavy elektroměru po jeho odebrání vykazovaly odlišné hodnoty) nemohou vést k liberaci odběratele z jeho objektivní odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny ani nesvědčí o tom, že by neoprávněný odběr nastal mimo sféru odpovědnosti žalované. Odvolací soud po právní stránce nesprávně posoudil otázku liberace a jeho výklad neodpovídá ani ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. 32 Odo 229/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005), respektive tato otázka nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Namítá, že zásah do měřícího zařízení, byť nezpůsobil jeho trvalé poškození, nezpochybňuje existenci neoprávněného zásahu a nezjištění přesné doby provedení zásahu za situace, že zásah byl zjištěn při kontrole před odebráním elektroměru, není liberačním důvodem stejně jako skutečnosti, které nastaly poté, co bylo měřící zařízení vykazující charakteristické znaky neoprávněného zásahu z odběrného místa sejmuto. Žalobkyně je přesvědčena, že bylo dostatečně prokázáno splnění zákonných předpokladů odpovědnosti žalované za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny. Nesprávné právní posouzení odvolacího soudu, který převzal nedostatečně odůvodněné závěry soudu prvního stupně, spočívá v tom, že zjištěný skutkový stav vyhodnotil jako stav naplňující znaky liberace žalované. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání vyvracela důvody dovolání a uvedla, že dovolání není důvodné. Poukázala na pochybnosti, které konstatovaly soudy obou stupňů, a na to, že objektivní odpovědnost za situace, kdy odběratel nemá přehled o tom, co se s elektroměrem průběžně děje, je jednostrannou výhodou pro dodavatele. Navrhla, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, za nějž jedná pověřený pracovník s právnickým vzděláním, dospěl k závěru, že dovolání je přípustné pro otázku odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem. Podle §51 odst. 1 písm. f) bod 1. a 3. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném k 1. 9. 2008 (tj. před novelou provedenou zákonem č. 158/2009 Sb.), neoprávněným odběrem elektřiny je odběr měřený měřicím zařízením, které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součástí či příslušenství, nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Soudy obou stupňů posuzovaly danou věc po právní stránce podle ustanovení §51 odst. 1 písm. f) bod 3. zák. č. 458/2000 Sb.; vycházely ze zjištění, že při kontrole dne 8. 9. 2008 pracovníci žalobce zjistili falešné provozní plomby na krytu svorkovnice elektroměru, porušené úřední značky AMS a stopy po neoprávněné manipulaci s číselníkem elektroměru. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalovaná se na základě uvedených důvodů z objektivní odpovědnosti liberovala; k tomu je ovšem třeba uvést, že takovou možnost liberace energetický zákon, který je lex specialis ve vztahu k občanskému zákoníku, nezná. Právní názor odvolacího soudu v tomto směru spíše představuje záměnu jím zvažovaných liberačních důvodů za absenci některých znaků skutkové podstaty odpovědnosti za neoprávněný odběr elektrické energie. Otázkou naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle energetického zákona a předpoklady odpovědnosti za neoprávněný odběr se dovolací soud opakovaně zabýval ve svých rozhodnutích se závěrem, že falešné úřední značky, mechanické stopy přetáčení číselníků, porušení plomb či manipulace s číselníky jsou neoprávněným zásahem do měřícího zařízení (např. rozhodnutí NS ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3167/2014, ze dne 28. 6. 2012, sp.zn. 25 Cdo 2617/2010, ze dne 25. 3. 2015 sp. zn. 25 Cdo 1589/2013, ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1007/2015) a obdobně i Ústavní soud (např. usnesení ze dne 15. 9.2015, sp. z I. ÚS 1676/15, ze dne 23. 5. 2013, sp zn. III. ÚS 3597/12). Skutečnosti, že neoprávněným zásahem nebyl elektroměr trvale poškozen, že nelze zjistit, kdy byl neoprávněný zásah proveden, a že po odebrání elektroměru z odběrného místa byly v průběhu manipulace s ním naměřeny rozdílné hodnoty, nejsou samy o sobě a ani všechny tyto skutečnosti dohromady liberačním důvodem a žádná z nich nepředstavuje chybějící znak skutkové podstaty neoprávněného odběru. Tyto okolnosti mohou mít význam toliko při zjišťování výše škody. Jestliže došlo k zásahu do elektroměru, jehož výsledkem je změna údajů o skutečné spotřebě elektřiny v určitém období, je v důsledku tohoto zásahu i další následný odběr pak zaznamenáván s touto chybou, a nesprávně je tak vykazována i celková naměřená spotřeba. Pokud provedený zásah vedl ke snížení naměřeného množství spotřeby elektrické energie oproti množství energie skutečně spotřebovanému, je tato chyba spotřeby vykazována ve prospěch odběratele. Trvalé poškození měřícího zařízení v případě zjištěného zásahu není podmínkou či předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu stejně jako okolnost, že nebylo možno zjistit kdy, popř. kolikrát v minulosti došlo k nedovolené manipulaci s elektroměrem. Podstatné je, že zásah do elektroměru byl zjištěn ještě předtím, než elektroměr demontovali a odnesli pracovníci žalobce. Ani minimální rozdíl v zaznamenaných hodnotách v průběhu následné manipulace s měřícím zařízením po odebrání elektroměru (v případě vysokého i nízkého tarifu se jednalo o necelou 1 KWh) není skutečností, která by žalovanou zprostila odpovědnosti za škodu. Právní názor odvolacího soudu na splnění podmínek odpovědnosti za škodu podle energetického zákona zejména s ohledem na neexistenci trvalého poškození měřícího zařízení a nezjištění doby provedeného zásahu je nesprávný a v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu. Protože uplatněný dovolací důvod nesprávného právního posouzení uvedené právní otázky byl naplněn, dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu podle §243e odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§243d odst. 1 o. s. ř.); v novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. prosince 2017 JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2017
Spisová značka:25 Cdo 5784/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5784.2016.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Náhrada škody
Dotčené předpisy:§51 odst. 1 písm. f) předpisu č. 548/2000Sb. ve znění od 01.09.2008
§243e odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2018-03-24