Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2017, sp. zn. 29 Cdo 3212/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.3212.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.3212.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 3212/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovanému Ing. M. J. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 16/2016, o „dovolání“ žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. ledna 2017, č. j. Ncp 1513/2016-55, takto: Řízení o „dovolání“ žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. ledna 2017, č. j. Ncp 1513/2016-55, se zastavuje. Odůvodnění: Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 24. září 2014, č. j. 23 Cm 7/2014-36, uložil (původním) žalovaným (JUDr. D. J. a M. J.), zaplatit žalobkyni částku 2.734.622,- Kč s 6% úrokem od 9. února 2012 do zaplacení, směnečnou odměnu 9.352,94 Kč a náhradu nákladů řízení. Následně usnesením ze dne 19. října 2015, č. j. 23 Cm 7/2014-70, vyloučil nárok proti žalovanému (Ing. M. J.) k samostatnému řízení. Podáními došlými Městskému soudu v Praze dne 22. července 2016 a 6. září 2016 žalovaný vznesl námitku věcné příslušnosti, maje za to, že věcně příslušným je „Obvodní soud“. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. ledna 2017, č. j. Ncp 1513/2016-55, s poukazem na ustanovení §104a a §9 odst. 2 písm. j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Proti tomuto usnesení podal žalovaný „dovolání“, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil nebo zrušil. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. pak určuje, že má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve shodě s dikcí ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. není pochyb o tom, že „dovoláním“ napadené rozhodnutí je rozhodnutím „nadřízeného“ vrchního soudu. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem v souvislosti s rozhodováním o určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o tom, které soudy (okresní nebo krajské) jsou věcně příslušné k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2004, sp. zn. 29 Odo 627/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročníku 2004, pod číslem 149). Funkční příslušnost soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí nadřízeného soudu přitom občanský soudní řád neupravuje. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalovaného zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. července 2017 JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2017
Spisová značka:29 Cdo 3212/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.3212.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Příslušnost soudu funkční
Příslušnost soudu věcná
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§104a odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 1 o. s. ř.
§243b o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-10-07