ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.124.2017.1
MSPH 59 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 124/2017-B-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužnice J. A. E. K. , narozené XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS XY, o odvolání zástupce věřitelů z funkce, o dovolání L. O. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Milanem Milerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. srpna 2016, č. j. MSPH 59 INS XY, VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. června 2016, č. j. MSPH 59 INS XY, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh L. O. a A. K. na odvolání SVJ pro dům XY, z funkce zástupce věřitelů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala L. O. dovolání, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 věty první, §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2563/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 NSCR 113/2016].
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když dovolatelka přípustnost vymezuje toliko tak, že uvádí „dovolání je přípustné podle ustanovení §237 ve spojení s ustanovením §241 a/ odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.“.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce, dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. července 2017
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu