Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.12.2017, sp. zn. 33 Cdo 588/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.588.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.588.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 588/2017-474 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. J. , zastoupeného JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalovanému M. Č. , zastoupenému JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše 1185/1, o 354.360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 373/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2016, č.j. 22 Co 91/2016-446, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.148 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Josefa Šírka, advokáta. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 11. 2015, č.j. 25 C 373/2014-339, tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 354.360 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud uzavřel, že žalobce (zhotovitel) nemá právo na požadované peněžité plnění (úplatu za objednané dílo), neboť závazek z (ústní) smlouvy o dílo (§631 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jenobč. zák.“) ve sjednaném rozsahu dosud nesplnil; nebylo-li dílo dokončeno, nenastala splatnost ceny (§634 odst. 2 obč. zák.). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.). Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.). Odvolací soud poté, co opakoval listinné důkazy, vyšel z toho, že žalovaný požádal žalobce, který se stal vlastníkem pozemků v dané lokalitě, aby také jeho pozemek (parcela č. v katastrálním území H. n. V.) byl začleněn do plánované výstavby základní občanské vybavenosti v lokalitě „U M. rybníka,“ a to v rozsahu a způsobem umožňujícím napojení pozemku žalovaného na inženýrské sítě včetně komunikace. Žalobce návrh akceptoval a v blíže neurčené době mezi 3. 9. a 8. 10. 2002 se dohodli na podstatných náležitostech smlouvy, jíž se žalobce (zhotovitel) zavázal vybudovat základní technickou vybavenost ve shora uvedeném rozsahu tak, aby žalovaný po dokončení stavby žalobce měl možnost připojit svůj pozemek na veškeré inženýrské sítě (elektřina, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení) včetně přístupu ke komunikaci. Dohodli se rovněž na určení výše příspěvku; výsledná cena za provedení činností pro žalovaného měla být odvozena z celkových skutečně vynaložených nákladů na vybudování základní technické vybavenosti v dané lokalitě, a to podle poměru výměry pozemku žalovaného k celkové výměře všech pozemků do projektu zahrnutých. Dodatečně pak bylo ujednáno odložení splatnosti příspěvku žalovaného na dobu po skončení jeho sporu s městem H. n. V. Podle odvolacího soudu žalobce v rozporu se sjednaným rozsahem díla nevybudoval pro pozemek žalovaného elektrický pilíř s elektroměrovým rozvaděčem, takže pozemek žalovaného, resp. případná stavba na něm vybudovaná, dosud není připraven k tomu, aby byl distributorem napojen na elektřinu. Nejvyšší soud zdůrazňuje dvojí: 1) Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; skutkový stav, na němž odvolací soud založil meritorní rozhodnutí, přezkumu nepodléhá a pro dovolací soud je závazný. 2) Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 /§211/ o.s.ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. Tvrzení dovolatele, že technické provedení sjednaného díla umožňuje bez potřeby dalších investic připojení (domu) na parcele č. v katastrálním území H. n. V. k elektrorozvodné síti, je jeho skutkovou verzí odlišnou od té, k níž dospěl odvolací soud. Rovněž argument, že žalovaný měl uplatnit „nekompletnost díla“ při jeho předání, jehož se neúčastnil, má základ v polemice se skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Důkazům, které byly v řízení provedeny a následně zhodnoceny, odpovídá skutkový závěr o nedokončení sjednaného díla v tom rozsahu, jak byl stranami dohodnut. Není zde extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, jejichž hodnocení není založeno na libovůli; namítané pochybení odvolacího soudu při zjišťování skutkového stavu tak nemohlo založit porušení ústavně zaručených práv a svobod žalobce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13). K námitce dovolatele, podle níž odvolací soud – i při chybném skutkovém zjištění, že závazek ze smlouvy o dílo nesplnil – pominul ustanovení §641 odst. 1 obč. zák., je třeba uvést následující. Platí, že zhotovitel svůj závazek ze smlouvy splní, až když objednateli předá hotové dílo; výjimkou je situace, kdy dílo sice neprovedl, ale byl ochoten tak učinit, a zabránily mu v tom okolnosti na straně objednatele. Ochotou zhotovitele se rozumí nejen jeho vnitřní odhodlání, nýbrž také odborná schopnost a faktická připravenost dílo provést. Zhotovitel tedy je připraven a schopen dílo řádně dokončit a byl by tak i učinil, nebýt okolností na straně objednatele, jimiž mohou být např. neposkytnutí potřebné součinnosti (§638 obč. zák.) nebo trvání na použití nevhodného materiálu nebo pokynů (§637 obč. zák.). Jsou-li tyto dvě podmínky splněny, je zhotovitel oprávněn požadovat zaplacení ceny, i když dílo nebylo provedeno, nikoliv však do její plné výše. V daném případě žalobce v průběhu řízení před soudy obou stupňů netvrdil (a neprokazoval) žádnou okolnost na straně žalovaného, která by mu v dokončení díla bránila, a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu. Odvolacímu soudu proto nelze vytýkat, že věc nepoměřoval ustanovením §641 odst. 1 obč. zák., neměl-li proto oporu ve skutkovém terénu. K vadám řízení ve smyslu §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, jsou bezcenné výtky, že odvolací soud ignoroval žalobcovo právo vyjádřit se a předložit nové důkazy (z obsahu spisu ostatně vyplývá, že žalovaný již v řízení před soudem prvního stupně tvrdil, že elektrický pilíř s elektroměrovým rozvaděčem nebyl vybudován, a žalobce se v odvolacím jednání 4. 10. 2016 k této výhradě žalovaného vyjádřil). Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně „v celém jeho rozsahu,“ tj. i ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů; ve vztahu k němu však žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu §241a odst. 2 o.s.ř. doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v §241b odst. 3 o.s.ř. – nevznesl. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 28. 12. 2017 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/28/2017
Spisová značka:33 Cdo 588/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.588.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
§241a o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-03-09