ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.23.2018.1
11 Tcu 23/2018-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 28. 6. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. S. , rozsudkem Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 830 Js 14158/09 7 KLs, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 830 Js 31413/09 7 KLs, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 830 Js 14158/09 7 KLs, který nabyl právní moci dne 24. 4. 2014, byl R. S. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže ve více případech, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 10 (deseti) měsíců, a to při zahrnutí úhrnného podmíněného trestu odnětí svobody v trvání l roku a 9 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 830 Js 31413/09 7 KLs, který nabyl právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 830 Js 14158/09 7 KLs , se odsouzený R. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v úmyslu zajistit si trestnou činností nikoli přechodný zdroj příjmů, pokusil se v L. a E. o krádeže motorových vozidel, a to:
1) dne 20. 2. 2007, v době mezi 03.00 hod a 3.20 hod., v L., B. S., se společně s jedním či dvěma dosud neznámými pachateli pokusil násilím vniknout a odcizit zde zaparkovaný uzamčený a zajištěný VW Multivan, s úmyslem jej převézt přes „zelenou hranici“ do České republiky a zde se ziskem prodat. Aby se předešlo odhalení spuštěním alarmu vozidla, odsouzený či jeden ze spolupachatelů na základě dohody přelepil světlomety vozidla hliníkovou fólií, následně odstranil pravé rameno stěrače a kryt vozidla mezi předním sklem a kapotou motoru, kde cíleně navrtal blackbox alarmu a vyřadil jej tak z provozu. Na základě hlasitého volání poškozeného, svědka T., kterého kvůli hluku vzbudila manželka a pachatele viděl při činu z okna, se tito dali na útěk, přičemž odsouzený v bezprostřední blízkosti poškozeného vozidla zanechal svou kapesní svítilnu ve tvaru propisovací tužky, kterou používal v době spáchání trestného činu. Stáří vozidla bylo v daném okamžiku cca dva a půl roku a jeho tržní hodnota činila cca 35 000 euro. Škoda na vozidle způsobená pachateli pak činila cca 1 000 euro,
2. v noci z 26. 2. 2007 na 27. 2. 2007, v době od 18.00 hod do 9.30 hod., v E., H., s dosud neznámými spolupachateli odcizil uzamčený a zajištěný zaparkovaný osobní automobil Audi Q 7, tím způsobem, že namontoval do zámku dveří řidiče ocelový šroub, aby si zajistil přístup k vozidlu. Protože se pokus nezdařil, od svého záměru vozidlo odcizit, převézt ho přes „zelenou hranici“ do České republiky a zde se ziskem prodat, však musel upustit. Stáří předmětného vozu bylo cca 1 rok, a jeho hodnota činila cca 70 000 euro, přičemž v důsledku poškození dveří řidiče se vozidlo za účelem opravy nacházelo 3 - 4 dny v servisu. Automobil VW Passat, přihlášený na jméno odsouzeného, byl evidován při výjezdu z České republiky dne 26. 2. 2007 kolem 13.37 hod na hraničním přechodu R. – N., a na stejném hraničním přechodu, opět při vjezdu do České republiky dne 27. 2. 2007 kolem 13.00 hod.,
3 . v noci ze dne 21. 2. 2008 na 22. 2. 2008, v době od 22.30 do 06.30 hod., v E., W., se společně s dosud neznámým spolupachatelem pokusil odcizit ze soukromého pozemku uzamčený a zajištěný zaparkovaný osobní automobil Audi A 6, v úmyslu jej převézt přes „zelenou hranici“ do České republiky, a zde jej se ziskem prodat. Za tímto účelem si dosud nezjištěným způsobem zajistil přístup do vnitřního prostoru vozidla tak, že násilím odstranil spodní obložení sloupku volantu, odkryl kabelový svazek a poškodil zámek zapalování a řízení vozidla, přičemž zanechal v řídící části zalomený vrták. Protože se mu nepodařilo nastartovat motor a vozidlo nebylo schopné jízdy, musel od svého plánu upustit. Náklady na opravy vozu, v daném okamžiku cca 3 roky starého, činily 1 387 euro.
O několik dnů později, dne 26. 2. 2008 kolem 20.25 hod., v E.-j., společně se zvlášť stíhanými Z. K. a M. G. poté, co při jízdě ve vozidle Škoda Superb, zastavili na úrovni zaparkovaného vozu Audi A 6, na které se dívali a ukazovali, byli zastaveni a kontrolováni policejní hlídkou. Jako řidič vozidla byl zjištěn Z. K., odsouzený seděl na místě spolujezdce.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 830 Js 14158/09 7 KLs pro skutky , v nichž je spatřován pokus trestného činu krádeže ve více případech, podle německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to pokusu trestného činu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně skutků z rozsudku Zemského soudu Erfurt, Spolková republika Německo, ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 830 Js 31413/09 7 KLs, v nichž je spatřován trestný čin krádeže ve dvou případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a jenž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku). Trestná činnost, za níž byl R. S. tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že:
1. v noci z 26. 2. 2007 na 27. 2. 2007, v E., poté, co násilím otevřel zajištěné vozidlo VW T 5, zaparkované v ulici K. H., poškozeného H., v celkové hodnotě cca 26 000 euro, toto vozidlo s nářadím a osobními věci poškozeného převezl do České republiky, kde vyměnil jeho identifikační číslo a vozidlo, které bylo zaregistrováno na státního příslušníka České republiky S., používal pro svou potřebu. Dne 4. 9. 2007 bylo vozidlo p. S. za účasti odsouzeného prodáno státnímu příslušníkovi České republiky K. za částku 850 000 Kč (cca 32 600 euro), kterou si odsouzený ponechal;
2. v noci z 1. 11. 2006 na 2. 11. 2006, v L., W., poté, co násilím otevřel zajištěné BMW 730 d, nájemce leasingu R. v hodnotě cca 75 000 euro, bylo toto odvezeno do České republiky, kde odsouzený opět změnil identifikační číslo vozidla, aby zakryl jeho původ, a poté vozidlo přihlásil státní příslušník České republiky K.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. S. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalšími osobami, více útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 6. 2018
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu