ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5498.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5498/2017-207
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci navrhovatele J. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Benešova 1304/8, PSČ 586 01, za účasti Zemědělského družstva Kouty , se sídlem v Koutech 97, PSČ 675 08, identifikační číslo osoby 00139696, zastoupeného JUDr. Milanem Nováčkem, advokátem, se sídlem v Kamenné 27, PSČ 675 03, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 121/2014, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 7. 2017, č. j. 8 Cmo 106/2017-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatel je povinen zaplatit Zemědělskému družstvu Kouty na náhradu nákladů dovolacího řízení 4. 114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 2. 2017, č. j. 9 Cm 121/2014-119, vyslovil neplatnost usnesení členské schůze Zemědělského družstva Kouty (dále též jen „družstva“) konané dne 11. 4. 2014 v části schvalující volbu předsedy představenstva, místopředsedy představenstva a členů představenstva družstva (výrok I.), zastavil řízení o prohlášení neplatnosti usnesení, kterým členská schůze družstva konaná dne 11. 4. 2014 rozhodla o volbě členů kontrolní komise (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání družstva v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku I., tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva konané dne 11. 4. 2014 v části schvalující volby předsedy představenstva, místopředsedy představenstva a členů představenstva družstva (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[4] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
[5] Podle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[6] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013).
[7] Dovolatel co do přípustnosti dovolání toliko uvádí, že „napadené usnesení odvolacího soudu je rozhodnutím, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.
[8] Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, či ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2733/2013, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013, ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 (a v něm citovanou judikaturu), či ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14.
[9] Tomuto požadavku dovolatel nedostál, když z dovolání (posuzovaného z obsahového hlediska) není patrné, která konkrétní dovolacím soudem již vyřešená otázka hmotného nebo procesního práva, na jejímž řešení odvolací soud založil své rozhodnutí, má být (podle mínění dovolatele) posouzena jinak, ani od kterého svého řešení takové otázky se má Nejvyšší soud odchýlit.
[10] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).
[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[12] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu