ECLI:CZ:NS:2018:29.ND.261.2018.1
sp. zn. 29 Nd 261/2018-721
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Královské kanonie premonstrátů na Strahově , se sídlem v Praze 1, Strahovské nádvoří 132/1, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 00415090, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) J. K. , a 2) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774 , o určení vlastnického práva k pozemkům, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 16 C 244/2013, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2018, č. j. 20 Co 353/2017-626, o návrhu prvního žalovaného na vyloučení soudců Nejvyššího soudu , takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, JUDr. Olga Puškinová, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2650/2018.
Odůvodnění:
První žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Praze.
Podáním ze dne 18. července 2018 vznesl první žalovaný námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu působících v soudním oddělení (senátu) č. 28, jemuž byla (v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu) daná věc přidělena. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje první žalovaný v tom, že stejný senát měl v jiných věcech (odkazuje potud na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. 28 Cdo 777/2012, ze dne 21. června 2016, sp. zn. 28 Cdo 2681/2015, a ze dne 24. ledna 2017, sp. zn. 28 Cdo 4858/2016), v nichž byl první žalovaný rovněž účastníkem řízení, rozhodnout v rozporu s předchozí judikaturou dovolacího soudu v neprospěch prvního žalovaného.
Podle ustanovení §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Nejvyšší soud (senát č. 29, kterému náleží podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu o podané námitce podjatosti rozhodnout) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Věc podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2018 napadla do soudního oddělení č. 28, v němž působí soudci JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, JUDr. Olga Puškinová, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti (§15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení (nebo jejich zástupcům) ani k projednávané věci a nemají žádný zájem na výsledku řízení.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu povolaných rozvrhem práce rozhodnout o dovolání prvního žalovaného. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový konkrétní vztah nelze dovodit ani z argumentace prvního žalovaného obsažené v jeho podání.
Dovozuje-li první žalovaný podjatost jmenovaných soudců Nejvyššího soudu z toho, jak rozhodli v jiných dovolacích věcech, potom zjevně přehlíží, že podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší soud proto rozhodl o vznesené námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 10. 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu