ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.13.2018.1
KSPH 65 INS XY
29 NSČR 13/2018-A-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice B. T. , narozené XY, bytem XY, zastoupené opatrovníkem Mgr. Josefem Janíkem, advokátem, se sídlem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, Sídliště BSS 1342, PSČ 250 01, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Náměstí 14. října 1307/2, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 29043972, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Palackého 5001/1, PSČ 586 01, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2017, č. j. KSPH 65 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j. KSPH 65 INS XY, rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o., tak, že (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice B. T. (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na její majetek (bod III. výroku).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku.
Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že se odvolací soud v otázce zastoupení účastníka opatrovníkem odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání dlužnice, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že jedinou dovolací námitkou, spočívající na argumentaci, že dlužnici měl být vzhledem k jejímu špatnému zdravotnímu stavu již v řízení před insolvenčním soudem ustanoven opatrovník podle §29 odst. 3 o. s. ř. (k čemuž však nedošlo), a toto pochybení nenapravil ani odvolací soud, dlužnice ve skutečnosti namítá, že jí byla odňata možnost jednat před (insolvenčním) soudem. Takovou námitkou dlužnice vystihuje (z obsahového hlediska) tzv. zmatečnostní vadu řízení podle §229 odst. 3 o. s. ř. Tato vada ale není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 84/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 5120/2014.
Pro úplnost zbývá dodat (k návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí), že §243 o. s. ř. v insolvenčním řízení nelze aplikovat (viz §90 insolvenčního zákona).
S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017 (článek II, bod 2., části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. ledna 2018
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu