Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2018, sp. zn. 29 NSCR 226/2016 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.226.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Dlužnický insolvenční návrh

ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.226.2016.1
KSOS 40 INS XY sp. zn. 29 NSČR 226/2016-A-42 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka M. O. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlínou Jaškovou, advokátkou, se sídlem v Šumperku, Zábřežská 596/40, PSČ 787 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS XY, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. září 2016, č. j. KSOS 40 INS XY, 3 VSOL XY, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Usnesením ze dne 19. května 2016, č. j. KSOS 40 INS XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) odmítl – odkazuje na ustanovení §103 odst. 2 a §128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – insolvenční návrh dlužníka doručený mu dne 22. ledna 2016. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud – ve shodě s insolvenčním soudem – uzavřel, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení §103 insolvenčního zákona, když v něm absentuje tvrzení o rozhodujících skutečnostech, jež by osvědčovaly dlužníkův úpadek, tj. skutečnosti, z nichž by ve smyslu ustanovení §3 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývalo, že dlužník má závazky (nejméně vůči dvěma věřitelům) déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a současně že není schopen tyto závazky hradit. Taková tvrzení jsou přitom pro závěr o existenci úpadku nezbytná (jejich absence brání pokračování v řízení o podaném návrhu) a musí vyplývat zcela konkrétně již z podaného návrhu, nikoli jen z listin, jež jsou k insolvenčnímu návrhu připojeny. Potud odvolací soud rovněž odkázal na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, uveřejněném pod číslem 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 26/2011“). Současně doplnil, že pro účely posouzení, zda dlužník splnil svou povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, nebylo v poměrech dané věci možné vycházet ani z údajů uvedených v předloženém seznamu závazků, neboť ani ten nesplňuje všechny obsahové náležitosti vyžadované insolvenčním zákonem (není v něm uvedena splatnost každého jednotlivého závazku). Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v řešení otázky dovoláním předestřené (tj. v posouzení otázky náležitostí insolvenčního návrhu a okolností, za nichž lze odmítnout insolvenční návrh pro vady podle §128 odst. 1 insolvenčního zákona) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z ní se podává, že: 1/ Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008, uveřejněné pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 2/ V poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, pro úpadek dlužníka (což je i případ dovolatele) se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. §3 odst. 1 insolvenčního zákona). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§3 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§3 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§3 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona). Viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněného pod číslem 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 88/2010“). 3/ V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení §103 odst. 2 insolvenčního zákona uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. R 26/2011). 4/ Z pohledu vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka (§103 odst. 2 insolvenčního zákona), není řádný dlužnický insolvenční návrh, v němž sice jsou označeny závazky dlužníka, chybí však údaj o splatnosti kteréhokoli z nich (srov. R 88/2010). 5/ To platí i ve vazbě na ty závěry, jež odvolací soud přijal k možnosti nahradit chybějící údaje o věřitelích dlužníka s pohledávkami po lhůtě splatnosti (v insolvenčním návrhu) údaji plynoucími o těchto věřitelích a jejich splatných pohledávkách z dlužníkem předloženého seznamu závazků (srov. důvody R 26/2011 co do požadavku, aby šlo o řádný seznam závazků). 6/ Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle §128 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. opět R 26/2011, ve kterém se Nejvyšší soud výslovně přihlásil k závěrům již dříve formulovaným Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 17. března 2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008, uveřejněném pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž dlužníkův insolvenční návrh (ani poté, co jej dlužník na výzvu insolvenčního soudu doplnil) neobsahoval všechny náležitosti (když se z něj nepodávají konkrétní okolnosti svědčící pro úpadek dlužníka), Nejvyšší soud neshledává nepřiměřenou ani v poměrech projednávané věci. Konečně Nejvyšší soud dodává, že odmítnutí insolvenčního návrhu nebrání dovolateli v podání nového insolvenčního návrhu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2008, sen. zn. 29 NSČR 3/2008). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 12. 2018 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Dlužnický insolvenční návrh
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2018
Senátní značka:29 NSCR 226/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.226.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Insolvenční návrh
Vady podání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§243c odst. 2 o. s. ř.
§128 odst. 1 IZ.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-03-15