ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2766.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2766/2018-341
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. R. , zastoupeného JUDr. Blankou Schöblovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jaselská 205/25, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 47/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 69 Co 97/2017-259, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se v řízení na žalované domáhal zaplacení 200 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného nejprve u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ad 79/2011, a následně u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 4/2013.
Obvodní soudu pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 11. 2016, č. j. 20 C 47/2014-235, zamítl žalobu na zaplacení částky 200 000 Kč (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. 4. 2017, č. j. 69 Co 97/2017-259, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 26. 6. 2017 podal žalobce proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, ve kterém zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 10. 10. 2017, č. j. 20 C 47/2014-304, soud prvního stupně ustanovil žalobci pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16. 3. 2018. Ustanovená advokátka následně dovolání v zákonné lhůtě doplnila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Námitka žalobce, že odvolací soud nezohlednil všechny relevantní skutečnosti pro přiznání přiměřeného zadostiučinění ve smyslu §31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť v nyní posuzovaném případě odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení; otázkou formy či výše přiměřeného zadostiučinění se proto vůbec nezabýval. Uvedená námitka žalobce se tedy míjí s právním posouzením věci, jak jej provedl odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod č. 27/2001 ve Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ve vztahu k námitce žalobce týkající se rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dovolací soud uvádí, že v posuzovaném případě dovolání proti nákladovému výroku není přípustné, neboť částka nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně uložená žalobci k náhradě, jež byla napadeným rozhodnutím shledána věcně správnou, nepřevyšuje 50 000 Kč a totéž platí i ve vztahu k povinnosti žalobce k náhradě nákladů odvolacího řízení. Ostatně ani součet nákladů řízení uložených žalobci k náhradě žalovanému za řízení před soudy obou stupňů nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Dovolání do výroků o náhradě nákladů řízení tak není ve smyslu §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Vady řízení namítané žalobcem (spočívající v tvrzeném nedostatku poučení žalobce odvolacím soudem podle §118a odst. 2 o. s. ř., resp. v nezohlednění skutečností svědčících pro moderaci práva na náhradu nákladů řízení ve smyslu §150 o. s. ř.) nezakládají přípustnost dovolání, neboť k namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v daném případě není.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák Ph.D., LL.M.
předseda senátu