Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.12.2018, sp. zn. 33 Cdo 921/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.921.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.921.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 921/2018-672 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně inoggy Energie, s.r.o. , se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Limuzská 3135/12 (identifikační číslo 499 03 209), zastoupené Mgr. Martinem Jasenským, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalovanému F. V. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Miroslavem Muchnou, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 181, o zastavení řízení co do 200.597,77 Kč s příslušenstvím a o 8.674,58 Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 EC 264/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2017, č.j. 18 Co 36/2017, 238/2017 638, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.422,40 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Martina Jasenského, advokáta. Odůvodnění: Okresní soud v Klatovech 1) usnesením ze dne 25. 8. 2016, č.j. 6 EC 264/2010-599, zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 200.597,77 Kč s příslušenství, „vyjma úroků z prodlení z částky 14.818,03 Kč za dobu od 14. 9. 2007 do 29. 10. 2014, tj. 8.674,58 Kč“ (§96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu), 2) rozsudkem ze dne 25. 8. 2016, č.j. 6 EC 264/2010-606, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8.674,58 Kč (kapitalizované úroky z prodlení z jistiny 14.818,03 Kč za dobu od 14. 9. 2007 do 29. 10. 2014) a rozhodl o nákladech řízení. Rozsudkem ze dne 11. 10. 2017, č.j. 18 Co 36/2017, 238/2017-638, Krajský soud v Plzni potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zastavil řízení, a rozsudek, jímž soud prvního stupně rozhodl o věci samé, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 20.284,44 Kč. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že nesouhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby není podepřen důvody, jež by bylo možno ve smyslu §96 odst. 3 občanského soudního řádu kvalifikovat jako vážné. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jeno.s.ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.). Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.). Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 200.597,77 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), představující cenu za dodávku plynu podle smluv o sdružených službách dodávky plynu č. 4170018035 a č. 4170033950 za dobu od 4. 8. 2006 do 30. 9. 2010. Prohlášením o započtení z 13. 11. 2014 – doručeným zmocněnci žalovaného 25. 12. 2014 – žalobkyně započetla předmětnou pohledávku ve výši jistiny a jejího příslušenství ke dni, kdy se obě pohledávky setkaly (278.409,66 Kč), proti pohledávce žalovaného vůči ní ve výši 301.573 Kč; šlo o plnění, jehož právní důvod odpadl [v řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 19 C 107/2004, soudy prvního a druhého stupně přiznaly rozhodnutími následně zrušenými rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 333/2013, žalovanému (v postavení žalobce) proti žalobkyni (v postavení žalované) na náhradě nákladů řízení 248.483 Kč, resp. 53.090 Kč, které žalovaný uhradil]. Žalobkyně při jednání soudu prvního stupně 18. 12. 2014 vzala žalobu z části – co do jistiny 200.597,77 Kč a jejího příslušenství – zpět (§96 odst. 1 o.s.ř.). Předmětem řízení tak zůstala pohledávky kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 8.674,58 Kč (úroky z prodlení ke dni 29. 10. 2014 z částky 14.818,03 Kč splatné 13. 9. 2007). Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby nesouhlasil (§96 odst. 3 o.s.ř.). Odvolací soud ustálenou soudní praxi spojenou s rozhodováním o neúčinnosti zpětvzetí žaloby vystihl tak, že vážné důvody, které opodstatňují nesouhlas se zpětvzetím, spočívají zpravidla v tom, že žalovaný má právní nebo jiný (morální, procesně ekonomický apod.) zájem na tom, aby o žalobě bylo meritorně rozhodnuto. Vážný důvod k nesouhlasu se zpětvzetím žaloby má žalovaný v řízení, které mohlo být zahájeno i bez návrhu, nebo v řízení, které mohlo být zahájeno i na jeho návrh (např. v řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), anebo také tehdy, jestliže dokazování ve věci postoupilo tak daleko, že lze očekávat rozhodnutí soudu, a žalobce se zpětvzetím žaloby snaží zmařit vydání již očekávaného a pro něj nepříznivého rozhodnutí (např. proto, že zažalovaná pohledávka nevznikla nebo zanikla), nedošlo-li k platnému mimosoudnímu vyřešení věci dohodu účastníků. Z provedeného dokazování odvolací soud zjistil, že žalobou uplatněná pohledávka s příslušenstvím je jistá co do důvodu (smlouvy o sdružených dodávkách plynu z 25. 10. 1977 a 27. 2. 1998), a spornost její výše byla dokazováním rovněž odstraněna (odpočty spotřeby plynu s následným vystavováním faktur byly provedeny podle platných právních předpisů). Pohledávka žalovaného, proti které žalobkyně započetla zažalovanou pohledávku, vyplývá z listin (viz výše). Námitka žalovaného, podle níž zpětvzetí žaloby vylučuje posouzení věci „ve zbývající části,“ nemůže z pohledu §96 odst. 3 o.s.ř. obstát; práva spjatá s tvrzeným vznikem nájemního vztahu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, anebo práva na majetkovou újmu nebo náhradu za omezení užívání pozemku zatíženého legálním věcným břemenem podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů, nebyla předmětem řízení. Lze uzavřít, že v části napadající rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, je dovolání zjevně bezdůvodné; Nejvyšší soud je proto odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.). Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu postrádá vymezení předpokladů jeho přípustnosti (§241a odst. 2 o.s.ř.). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak (§237 o.s.ř.). Protože v dovolacím řízení pro tuto vadu, kterou již nelze odstranit (§241b odst. 3 o.s.ř.), nelze pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.). Proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení není podle §238 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. dovolání (objektivně) přípustné; Nejvyšší soud proto odmítl dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§243c odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. 12. 2018 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/05/2018
Spisová značka:33 Cdo 921/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.921.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení
Dotčené předpisy:§96 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-02-10