Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.12.2018, sp. zn. 7 Td 63/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.63.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.63.2018.1
sp. zn. 7 Td 63/2018-12 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 12. 2018 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného F. P. , nar. XY, trvale XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 95/2018, o příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně. Odůvodnění: Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 10. 7. 2018 u Městského soudu v Brně obžalobu na obviněného F. P. pro přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Městský soud v Brně trestním příkazem ze dne 23. 7. 2018, sp. zn. 7 T 95/2018, obviněného F. P. uznal vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a uložil mu trest. Tento trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor. Obviněný se podle obžaloby měl přečinu dopustit tím, že „ 1) dne 21. 12. 2015, prostřednictvím podací pošty v obci Psáry, zaslal osobní anonymní dopis soudkyni Krajského soudu v Brně, D. B., který si jmenovaná osobně převzala dne 28. 12. 2015 v 11:45 hodin v Brně na ulici XY v kanceláři č. 244, podatelna Krajského soudu Brno, nadepsaný „Zkorumpovaná svině, D. B., Krajský soud v Brně, XY, 601 95 Brno, po otevření obálky zjistila poškozená, že tato obálka obsahuje světlý prášek, kondolenci k úmrtí a list papíru formátu A5 s textem: „chcípni ty jedna stará smradlavá kundo!“, vzhledem k přímé pohrůžce smrtí, okolnosti, že obálka může skutečně obsahovat nebezpečnou látku a mohlo tak dojít k ohrožení zdraví a života, nejen jejího, ale i dalších osob, obálku a listiny odložila na zem ke dveřím a místnost opustila, obálku s jejím obsahem na místě zajistila Policie ČR, následným zkoumáním na Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, byla vyloučena radioaktivita, biologická aktivita i přítomnost vysoce toxických chemických látek, v prášku byla s největší pravděpodobností zjištěna pšeničná krupice, kdy D. B. nemá pochyb o autorovi anonymního, výhružného dopisu, o kterém věděla, že už v dřívější době F. P. jiným hrozil, že chodí ozbrojen, že umí dobře střílet a že sloužil ve vojenských misích v zahraničí, nejen kvůli obsahu dopisu a přímé hrozbě smrti, pojala obavu o svoje zdraví a život, brala výhružku velmi vážně, tomu přizpůsobila i svoje chování a pohyb na veřejnosti; 2) dne 21. 12. 2015, prostřednictvím podací pošty v obci Psáry, zaslal osobní anonymní dopis soudkyni Okresního soudu Česká Lípa, A. D., který byl doručen na Okresní soud Česká lípa dne 22. 12. 2015, na podatelně soudu byla zajištěna jako podezřelá obálka, kterou si jmenovaná nepřevzala, protože se z obálky začal sypat světlý prášek, u pracovnic podatelny vzniklo podezření, i vzhledem k hanlivému oslovení adresátky na obálce, že tato by mohla obsahovat blíže neurčenou nebezpečnou látku a mohla tak ohrozit na zdraví nejen osoby soudkyně, obálku, na které bylo nadepsáno „Zkorumpovaná svině A. D., Okresní soud v České Lípě, XY, 47001 Česká Lípa“, okamžitě uložili do uzavíratelného boxu a opustili místnost pro podezření z ohrožení života a zdraví, dopis adresátce nepředali, neotevřeli, o věci ji informovali až dodatečně, dopis na místě zajistila Policie ČR, odborným zkoumáním na Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany byla vyloučena radioaktivita, biologická aktivita i přítomnost vysoce toxických chemických látek, v prášku byla zjištěna pravděpodobně pšeničná krupice, dále obálka kromě prášku obsahovala ještě kondolenci k úmrtí, vzhledem k obsahu dopisu a přímé hrozbě smrti pojala soudkyně A. D. obavu o svoje zdraví a život, jako jediného podezřelého potvrdila osobu F. P.; 3) dne 14. 3. 2016 prostřednictvím podací pošty DEPO Kladno zaslal osobní, anonymní dopis poškozené D. B., soudkyni Krajského soudu Brno, na obálku uvedl „Lhářka D. B., Zkorumpovaný Krajský soud v zasraným Brně, 601 95 maloměsto Brno“, v obsahu dopisu doručeného dne 15. 3. 2016, vytýká poškozené, že nereagovala na výzvu odesílatele ze dne 21. 9. 2015 a neomluvila se mu za drzou urážku jeho osoby, kdy ho v rozsudku sp. zn. 25 C 27/2013, ze dne 27. 3. 2015 nazvala „neplatičem“, čímž zneužila svoje postavení, vyjádřila tak i zaujatost vůči obyvatelům Prahy, v dopise, ze kterého vyjímám jen dílčí tvrzení, ji napadá hrubými výrazy - zpupná, arogantní nafoukaná slepice, je zlá, zapšklá, stará baba, Brněnská mrcha, osočuje ji - že okrádá stát, škodí lidem, nenávidí muže, zneužívá soudního taláru, za který schovává zvrhlé sklony k ponižování ostatních, je lhářkou a podvodnicí, je zlá arogantní zapšklá moravská kráva, konstatuje - že se za tyto sviňárny bude svíjet v křečích na smrtelné posteli a bude prosit Boha o odpuštění za svoje zvěrstva, že smrt má stejně na jazyku a dlouho nebude trvat a přestane si z lidí dělat blázny, naštěstí moc života jí nezbývá, její morální kredit nemá hodnotu rozšlápnutého psího lejna, že s ní pohrdá a opovrhuje, těší se, až si zatancuje na jejím hrobě a vykálí se na něj, doporučuje jí, aby se raději nechala spálit, aby po ní nezůstalo vůbec nic, přeje jí - aby jí za života kvůli rakovině odřezali prsa, střeva, genitálie, nohy atd., aby před smrtí pořádně trpěla, „chcípněte už konečně“, vzhledem k formulacím v dopise, proti její osobě, především však jejímu zdraví a životu, vysloveného přání její smrtí, ale i obsahu dřívějšího anonymního dopisu s jednoznačně namířenou hrozbou proti jejímu životu a pohrůžkám, kdy neměla pochyb o autorovi, dostala strach nejen o svoje zdraví a život, ale o zdraví svých blízkých, kdy současně si byla vědoma, že F. P. se snaží všemi způsoby zjistit identifikační údaje k její osobě, byla nucena změnit způsob svého života, svoje chování a svoje zvyky.“ Obviněný podáním ze dne 1. 8. 2018, adresovaným přímo Nejvyššímu soudu (Nejvyššímu soudu doručeno dne 14. 8. 2018), učinil námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně k projednání jeho věci a návrh na delegaci. Nejvyšší soud uvedené podání přípisem ze dne 21. 8. 2018 postoupil Městskému soudu v Brně k trestnímu spisu sp. zn. 7 T 95/2018 s tím, že je v souvislosti s návrhem na delegaci nutné obviněného vyzvat, aby doplnil svůj návrh na delegaci o konkrétní okresní soud, jemuž má být podle obviněného věc přikázána. Jinak je návrh obviněného na delegaci nezpůsobilý k projednání, protože nelze podle §25 tr. ř. určit soud, který by byl příslušný k projednání návrhu. Poté mělo být podání obviněného předloženo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Městský soud v Brně předložil dne 28. 11. 2018 Nejvyššímu soudu trestní spis sp. zn. 7 T 95/2018 ve věci obviněného F. P., k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci s tím, že obhájce obviněného nespecifikoval, kterému soudu by měla být věc delegována, pouze nechce, aby „věc řešily soudy pod Krajským soudem v Brně“. Ve svém výše uvedeném podání ze dne 1. 8. 2018, které bylo takto opět předloženo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí Městským soudem v Brně, obviněný uvedl, že byl trestním příkazem Městského soudu v Brně uznán vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Vzhledem k tomu, že jde podle obviněného o křivé obvinění a nezvykle rychlé odsouzení, podal proti tomuto rozhodnutí odpor. Jedná se podle něj o účelově vykonstruovanou obžalobu zpracovanou na zakázku soudkyně Krajského soudu v Brně D. B. Obžaloba je uměle vykonstruovaná údajným „bývalým“ komunistou JUDr. J. Mezníkem a údajně není založena ani na jediném důkazu. Obviněný je přesvědčen, že se žádného trestného činu nedopustil a že se o trestný čin nejedná. Trestný čin měl být navíc spáchán v místech Psáry a Kladno, tedy ve Středočeském kraji (místa identifikovaná na obálkách dopisů jako odesílací místa). Podle obviněného je u distančního deliktu rozhodujícím faktorem, určující místní příslušnost soudu, místo závadového jednání. Podle obviněného tak není Městský soud v Brně místně příslušný k projednání věci, když místně příslušnými by měly být Okresní soud v Kladně, či případně soud podle bydliště obviněného, Obvodní soud pro Prahu 9. V zájmu zajištění nezávislé objektivity při posuzování jeho případu obviněný žádá o rozhodnutí o místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně. Obviněný dále navrhl, aby bylo případně rozhodnuto o odnětí a přikázání věci jinému věcně shodnému soudu v ČR, a to z důvodu podle obviněného zcela prokazatelného propojení Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně a jejich evidentní spolupráci při umělém vykonstruování křivého obvinění jeho osoby na zakázku soudkyně Krajského soudu v Brně D. B. za to, že si údajně dovolil podat na ni stížnost v civilní věci vedené proti jeho osobě pod sp. zn. 25 C 27/2013, a to z důvodu údajně společensky neúnosných označení jeho osoby v této věci. Obviněný uvedl, že věc se týká především soudkyně Krajského soudu v Brně, který však v jeho věci vystupuje jako soud odvolací a má tak zásadní vliv na výsledek jeho trestní věci. Obviněný požaduje projednání jeho věci u jiného soudu v zájmu zajištění skutečné nezávislosti rozhodovacího soudu. Tímto postupem bude podle něj vyloučena byť teoretická možnost jakéhosi „spolčení“ justičních orgánů v jednom městě a bude možno nechat rozhodnout nezaujaté soudce, kteří nebudou cítit bližší vazbu k soudkyni Krajského soudu v Brně a nebudou se jich dotýkat ani lokálně zabarvené poznámky v předmětných dopisech, jejichž zaslání je mu kladeno za vinu. Obviněný v této souvislosti však nadále trvá na tom, že obžaloba je smyšlená a trestný čin se nikdy nestal. Upozorňuje, že předmětné dopisy byly adresátům doručeny až v době, kdy tito již nerozhodovali ani v jednom z jeho sporů a nemohli tak podle obviněného jim být ovlivněni. Dopisy podle obviněného dokonce neobsahují ani jednu výhrůžku zabitím, či fyzickým násilím, jak je lživě uvedeno v obžalobě. Obviněný má za to, že v jeho trestním případu došlo k řadě podivuhodných okolností a vydání trestního příkazu považuje za nezvykle unáhlené. Popisuje okolnosti předcházející snímání otisků prstů a podle obviněného nestandardní postup státního zástupce Mgr. R. Skopala a JUDr. J. Mezníka. Domnívá se, že oba jsou napojení na D. B. Opakuje, že obžaloba proti jeho osobě je vylhaná a argumenty v ní jsou překroucené. Poukazuje na tzv. „mafiánské praktiky“ doprovázející jednání brněnských orgánů činných v trestním řízení na základě, podle obviněného, zřejmého zadání soudkyně D. B. Obviněný proto požádal, aby Nejvyšší soud umožnil skutečně nezaujatým a nestranným soudcům z jiného než jihomoravského kraje celou tuto uměle „vykonstruovanou“ věc posoudit a nestraně rozhodnout. Navrhl proto, aby bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně, popřípadě, aby bylo rozhodnuto o odnětí a přikázání věci jinému soudu mimo Jihomoravský kraj. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Městský soud v Brně je místně příslušný k projednání věci. Ustanovení §18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). V daném případě je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání přečinu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku spáchaného podle obžaloby třemi útoky vůči dvěma osobám – soudkyním –D. B., soudkyni Krajského soudu v Brně a A. D., soudkyni Okresního soudu v České Lípě. Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu nebo společnosti. Předmětem ochrany je jednotlivec, nositel pravomoci úřední osoby. Vyhrožování je psychické působení na vůli člověka. Nemusí však být předneseno v přítomnosti úřední osoby anebo jiné osoby, proti které směřuje, pokud si je pachatel vědom toho, že se úřední osoba o výhrůžce dozví. Musí však být prostředkem působení na výkon pravomoci úřední osoby nebo pachatel musí jednat v pohnutce postihnout veřejného činitele za to, jak svou pravomoc vykonal či vykonává [RIZMAN Stanislav. §326 (Vyhrožování s cílem působit na úřední osobu). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, HERCZEG Jiří, KRATOCHVÍL Vladimír, PÚRY František, RIZMAN Stanislav, ŠÁMALOVÁ Milada, VÁLKOVÁ Helena, VANDUCHOVÁ Marie. Trestní zákoník (EVK). 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012]. Trestného činu se měl obviněný dopustit zasláním anonymních dopisů (odeslaných podle obžaloby z obce Psáry, okres Praha-západ a z Kladna) s obsahem předpokládaným v §326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, adresovaných soudkyním. Jmenované soudkyně tyto dopisy s podezřelým obsahem obdržely na svých pracovištích (Krajský soud v Brně, Okresní soud v České Lípě) a proto také obvod Městského soudu v Brně je místem, kde byl trestný čin spáchán ve smyslu §18 tr. ř., když D. B. měla obdržet předmětný dopis v budově Krajského soudu v Brně a mělo zde dojít ke vzniku škodlivého následku trestného jednání obviněného (měl na ni působit výhrůžný obsah dopisu). U Městského soudu v Brně byla také podána obžaloba a tento soud se stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek uvedených v §18 tr. ř. mohl být i jiný soud. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud rozhodl, že Městský soud v Brně je příslušný k projednání věci, neboť v jeho obvodu mělo ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. dojít ke spáchání trestného činu obviněnému kladeného za vinu. Nejvyšší soud se dále zabýval návrhem obviněného na delegaci. Z obsahu návrhu na delegaci ani z obsahu trestního spisu není zřejmé, jakému soudu má být věc obviněného, po odnětí Městskému soudu v Brně, přikázána, neboť obviněný neuvedl konkrétní soud, jemuž má být jeho věc delegována, pouze obecně uvedl, že navrhuje, aby bylo rozhodnuto o přikázání jinému soudu mimo Jihomoravský kraj, resp. mimo obvod Krajského soudu v Brně. Z takto formulovaného návrhu není ve smyslu §25 tr. ř. možné dovodit příslušnost soudu k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci, kterým je podle §25 tr. ř. soud, který je oběma soudům společně nadřízen. Bez uvedení konkrétního soudu, kterému by věc měla být přikázána, nelze zjistit, zda je k rozhodnutí příslušný Vrchní soud v Olomouci, nebo Nejvyšší soud a o takto podaném návrhu proto nelze rozhodnout pro jeho nezpůsobilost k projednání. Z trestního spisu přitom vyplývá, že obsahově totožné podání bylo obviněným odesláno také Vrchnímu soudu v Olomouci, jen s jiným datem jeho vyhotovení (16. 1. 2018) a tento soud jej bez rozhodnutí postoupil Městskému soudu v Brně. Podle §24 odst. 2 tr. ř. soud, jenž má rozhodnout o příslušnosti soudu, může rozhodnout i o odnětí a přikázání věci, nastanou-li důvody uvedené v §25 tr. ř. [ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §24 (Rozhodnutí o příslušnosti soudu). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 329]. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Nejvyšší soud sám, v rámci rozhodování o příslušnosti soudu, neshledal ale nic, co by v této věci mohlo založit důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř., tedy pro odnětí věci příslušnému Městskému soudu v Brně. Nelze akceptovat ani argument, že celý Městský soud v Brně snad není schopen nestranně a zákonně rozhodnout v trestní věci, která se přímo týká soudkyně Krajského soudu v Brně jako poškozené, která v jiné věci rozhodovala, avšak v civilním řízení. Z konstantní judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu vyplývá, že sám kolegiální, profesionální vztah mezi soudci, byť by spočíval v zařazení na stejné pracoviště a třeba i do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 230/96, usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. I. ÚS 274/09, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. Nd 47/1997, a ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008). Pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu soudcovské funkce u určitého soudu tedy sama o sobě není takovou skutečností, která by vedla k pochybnostem, že žádný soudce tohoto soudu nemůže ve věci nestranně rozhodovat. Nejvyšší soud tedy zdůrazňuje, že důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. ř. nemůže být pouhá nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování soudce (popř. celého soudu). Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které Nejvyšší soud neshledal a proto nebylo postupováno ve smyslu §24 odst. 2 tr. ř. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 5. 12. 2018 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/05/2018
Spisová značka:7 Td 63/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.63.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:02/07/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 59/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12