ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.8.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 8/2019-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky M. P., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. III K 345/14, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. II AK 286/15, v němž byl uznán vinným dvěma trestnými činy výroby nebo přípravy omamných látek nejenom pro vlastní potřebu podle čl. 53 odst. 2 polského zákona ze dne 29. 7. 2005 o boji proti narkomanii (Sb. zákonů ze dne 19. 9. 2005 ve spojení s čl. 12 a čl. 13 §1 polského trestního zákoníku) a trestným činem útoku na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli podle čl. 222 §1 a čl. 224 §2 ve spojení s čl. 157 §2 ve spojení s čl. 11 §2 polského trestního zákoníku (body I., II. a V. rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky M. P., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. III K 345/14, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. II AK 286/15, a to pro trestný čin nedovoleného užívání omamných a psychotropních látek a jejich nabytí, držení, výroby nebo přípravy jen pro vlastní potřebu podle čl. 62 odst. 2 polského zákona ze dne 29. 7. 2005 o boji proti narkomanii (Sb. zákonů ze dne 19. 9. 2005) a pro trestný čin nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin podle čl. 263 §2 polského trestního zákoníku (body III. a IV. rozsudku) a jemu odpovídající část trestu.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. III K 345/14, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. II AK 286/15, byl M. P. uznán vinným dvěma trestnými činy výroby nebo přípravy omamných látek nejenom pro vlastní potřebu podle čl. 53 odst. 2 polského zákona ze dne 29. 7. 2005 o boji proti narkomanii (Sb. zákonů ze dne 19. 9. 2005 ve spojení s čl. 12 a čl. 13 §1 polského trestního zákoníku) (body I. a II. rozsudku), dále přečinem nedovoleného užívání omamných a psychotropních látek a jejich nabytí, držení, výroby nebo přípravy jen pro vlastní potřebu podle čl. 62 odst. 2 polského zákona ze dne 29. 7. 2005 o boji proti narkomanii (Sb. zákonů ze dne 19. 9. 2005) (bod III. rozsudku), trestným činem nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin podle čl. 263 §2 polského trestního zákoníku (bod IV. rozsudku), a trestným činem útoku na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli podle čl. 222 §1 a čl. 224 §2 ve spojení s čl. 157 §2 ve spojení s čl. 11 §2 polského trestního zákoníku (bod V. rozsudku). Za toto jednání byl M. P. odsouzen jednak k celkovému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a dále k celkové peněžité pokutě ve výši 300 denních sazeb se stanovenou výší každé z nich v částce 250 Zlotých.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, ve spojení s rozhodnutím Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, se M. P. předmětné trestné činnosti v podobě výroby nebo přípravy omamných látek nejenom pro vlastní potřebu, nedovoleného užívání omamných a psychotropních látek a jejich nabytí, držení, výroby nebo přípravy jen pro vlastní potřebu, nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin a útoku na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli dopustil v podstatě tím, že
I. v období od 1. 7. 2013 do 11. 12. 2013 v D. O., společně s M. N. a dalšími osobami vyrobil chemickou cestou z léků Cirrus a Sudafed metamfetamin o celkové hmotnosti 210,95 g netto,
II. dne 11. 12. 2013 v D. O., po dohodě s M. N. a dalšími osobami, se snažil chemickou cestou ze 12.657 tablet léku Cirrus 120 mg a 1.186 tablet léku Sudafed 60 mg vyrobit 1.132,23 g netto metamfetaminu, ale zamýšleného cíle nedosáhl z důvodu zadržení příslušníky policie,
III. dne 11. 12. 2013 v D. O. vlastnil sušinu rostliny konopí o celkové váze 2,13 g netto,
IV. dne 11. 12. 2013 v D. O. bez požadovaného povolení vlastnil plynovou pistoli Ekol model Firat Magnum ráže 9 mm č. XY turecké výroby a osm plynových nábojů ráže 9 mm P.A. německé výroby,
V. dne 11. 12. 2013 v D. O. během pokusu o jeho zadržení se dopustil aktivního útoku na policejní důstojníky při plnění jejich úředních povinností tím, že neuposlechl příkaz: „Stůj, policie!“, a pokračoval v jízdě vozidlem zn. BMW s reg. zn. XY, přičemž otevřenými dveřmi zasáhl aspiranta P. Z. a štábního seržanta M. D., čímž oběma způsobil lehká zranění s dobou léčení kratší než 7 dnů.
3. Dne 25. 1. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. III K 345/14, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. II AK 286/15, ve vztahu k osobě M. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený M. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.).
7. Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na tu část odsouzení, které se týká skutku, u kterého podmínka oboustranné trestnosti splněna je. V návaznosti na to Nejvyšší soud určí odpovídající trest, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti obou skutků. Určení přiměřeného trestu u skutku, na který se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
8. S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutků popsaných pod body III. a IV. výrokové části rozsudku Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, ve kterých je spatřován přečin nedovoleného užívání omamných a psychotropních látek jen pro vlastní potřebu podle čl. 62 odst. 2 polského zákona o boji proti narkomanii a trestný čin nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin podle čl. 263 §2 polského trestního zákoníku.
9. Skutek popsaný pod bodem III., spočívající v přechovávání sušiny rostliny konopí o celkové váze 2,13 g netto, by odpovídal trestnému činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by odsouzený M. P. byl usvědčen z toho, že by pro vlastní potřebu přechovával usušenou marihuanu v množství větším než malém. Tomu odpovídá množství 15 g sušiny. Vzhledem k tomu, že u obviněného bylo zajištěno toliko 2,13 g sušiny marihuany, nebylo možné uznat naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.
10. Stejně tak i skutek popsaný pod bodem IV., spočívající ve vlastnění plynové pistole Ekol model Firat Magnum ráže 9 mm a osmi plynových nábojů ráže 9 mm P.A. německé výroby bez požadovaného povolení, by odpovídal trestnému činu nedovoleného ozbrojování podle §279 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by se nejednalo o plynovou pistoli, k jejímuž držení není třeba žádného zvláštního povolení. Podle současné judikatury není plynová pistole, jež odpovídá kategorii D ve smyslu §3 písm. i), §17 odst. 1 písm. c) zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, s účinností od 1. 3. 1996 (kdy nabyl účinnosti tento zákon) střelnou zbraní, k jejímuž vyrobení, opatření a přechovávání je třeba povolení ve smyslu §279 tr. zákoníku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 36/1998 – I. Sb. rozh. tr.).
11. Lze tedy shrnout, že oba skutky popsané pod body III. a IV. výrokové části rozsudku Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, nenaplňují znaky skutkové podstaty trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 českého trestního zákoníku a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle §279 českého trestního zákoníku, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutkům popsaným pod body III. a IV., jakož i za ně odpovídajícího trestu, zamítl.
12. Pokud jde o skutky popsané pod body I. a II. výrokové části rozsudku Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení, ve kterých je spatřován trestný čin výroby nebo přípravy omamných látek nejenom pro vlastní potřebu podle čl. 53 odst. 2 polského zákona ze dne 29. 7. 2005 o boji proti narkomanii, tak v obou těchto případech se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Rovněž skutek popsaný pod bodem V., ve kterém je spatřován trestný čin útoku na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli podle čl. 222 §1 a čl. 224 §2 ve spojení s čl. 157 §2 ve spojení s čl. 11 §2 polského tr. zákoníku, je oboustranně trestný, neboť vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (konkrétně trestného činu násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
13. V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. P. se ve svůj prospěch podílel na jednání, které je mimořádně závažné ve vztahu k ohrožování zdraví i života uživatelů metamfetaminu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována mimo jiné i tím, že se této trestné činnosti dopouštěl spolu s dalšími osobami po dobu více než pěti měsíců, když za toto období vyrobili 210,95 g metamfetaminu, což představuje 14.063 jednorázových dávek. Přitom ve výrobě dalšího množství vyrobeného metafetaminu jim bylo zabráněno jen prostřednictvím policejního zásahu, při kterém bylo zabaveno 13.843 tablet s obsahem pseudoefedrinu, ze kterých by po dovršení chemické výroby bylo možné získat až 75.482 jednorázových dávek. O společenské škodlivosti mimo jiné svědčí i skutečnost, že odsouzený M. P. při policejním zásahu neváhal během svého útěku úmyslně napadnout a zranit dva policisty. Pominout přitom nelze ani trestní minulost odsouzeného, který se předmětné trestné činnosti na území Polska dopouštěl již od poloviny roku 2013, tedy nedlouho poté, co byl dne 4. 2. 2012 propuštěn z výkonu předchozího trestu odnětí svobody. Všem těmto skutečnostem tak odpovídá i výsledný nepodmíněný trest odnětí svobody, který však Nejvyšší soud s ohledem na částečné zamítnutí návrhu Ministerstva spravedlnosti odpovídajícím způsobem snížil.
14. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Vzhledem k rozhodnutí, že se pouze na tři z pěti trestných činů M. P., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu města Wroclaw, III. trestní oddělení ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. III K 345/14, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, II. trestní oddělení, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. II AK 286/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud alikvotně snížil uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původních pěti let na celkové čtyři roky a šest měsíců.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 1. 2019
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík