Název judikátu: | Námitka extrémního rozporu uplatněná v dovolání nejvyššího státního zástupce Popis skutku při postoupení věci jinému orgánu |
Právní věta: | Řízení o dovolání, Právo na spravedlivé soudní řízení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod I. Námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými jsou námitkami, které se dotýkají porušení základních práv obviněného jakožto jednotlivce ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces v souladu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedená základní práva však chrání obviněného, jakožto „slabší“ procesní stranu, a nejvyšší státní zástupce se jich proto nemůže na úkor této „slabší“ procesní strany dovolávat, neboť pravidla plynoucí z práva obviněného na obhajobu byla stanovena na jeho ochranu. Nejvyšší státní zástupce proto může námitku extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými v dovolání uplatnit pouze ve prospěch obviněného, ale nikoli v jeho neprospěch. V případě, kdy Nejvyšší soud porušení těchto základních práv obviněného na základě namítnutého extrémního rozporu shledá, má zásah Nejvyššího soudu v rámci dovolacího řízení podklad v čl. 4 a 90 Ústavy. Postoupení věci jinému orgánu §171 odst. 1, §188 odst. 1 písm. b), §222 odst. 2, nebo §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. II. Postoupení věci jinému orgánu podle §171 odst. 1, §188 odst. 1 písm. b), §222 odst. 2 nebo §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. se týká vždy skutku a nikoli jeho možného právního posouzení. Z výroku usnesení proto musí být zřejmé, o jaký skutek se jedná a jaký skutek bude předmětem rozhodování jiného příslušného orgánu. Pokud soud po provedeném dokazování zjistí jiné skutkové okolnosti, než na základě kterých byla podána obžaloba, nestačí nová skutková zjištění uvést jen v odůvodnění rozhodnutí. Orgán, jemuž se věc postupuje, bude totiž rozhodovat o tom skutku, který vzešel z výsledků dokazování před soudem, a nikoli o tom, pro který byla podána obžaloba. V tomto směru je postup soudu odlišný od zproštění obviněného obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř., kdy soud zprošťuje vždy pro skutek uvedený v žalobním návrhu bez ohledu na to, že by dokazováním byl případně prokázán odlišný průběh skutkového děje, právě z toho důvodu, že podle výsledků dokazování dospěl k závěru, že se ve skutku označeném v žalobním návrhu nejedná o trestný čin a není ani namístě postoupit věc jinému orgánu k projednání, neboť se nemůže jednat ani o přestupek nebo kárné provinění. |
Soud: | Nejvyšší soud |
Důvod dovolání: | §265b odst.1 písm. f) tr.ř. §265b odst.1 písm. g) tr.ř. §265b odst.1 písm. l) tr.ř. |
Datum rozhodnutí: | 04/17/2019 |
Spisová značka: | 15 Tdo 1443/2018 |
ECLI: | ECLI:CZ:NS:2019:15.TDO.1443.2018.1 |
Typ rozhodnutí: | USNESENÍ |
Heslo: | Postoupení věci jinému orgánu Právo na spravedlivé soudní řízení Řízení o dovolání |
Dotčené předpisy: | §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. čl. 6 předpisu č. 209/1992Sb. §171 odst. 1 tr. ř. §188 odst. 1 písm. b) tr. ř. §222 odst. 2 tr. ř. §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. |
Kategorie rozhodnutí: | A |
Publikováno ve sbírce pod číslem: | 31 / 2019 |
Staženo pro jurilogie.cz: | 2019-12-31 |