errNsVec,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2019, sp. zn. 15 Tdo 659/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:15.TDO.659.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:15.TDO.659.2019.1
sp. zn. 15 Tdo 659/2019-7937 USNESENÍ Předseda velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodl dne 18. 12. 2019 v řízení o dovolání, které podal obviněný R. Š. , nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 6 To 89/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T 3/2016, takto: Podle §265g odst. 2 tr. řádu se bere na vědomí zpětvzetí dovolání obviněného R. Š., které podal proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 6 To 89/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T 3/2016. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 81 T 3/2016, byl obviněný R. Š. uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jentr. zákoník“), dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 a §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Za to mu byl podle §209 odst. 5 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Obviněnému byl uložen podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku i peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2 500 Kč, celkem tedy ve výměře 500 000 Kč. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněnému byl rovněž uložen podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věcí konkrétně specifikovaných ve výroku o tomto trestu a podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 7 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit jako náhradu škody obchodní společnosti L., IČ XY, peněžní částku ve výši 3 313 570,30 Kč, přičemž podle §229 odst. 2 tr. řádu byla tato poškozená obchodní společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Citovaný rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, o němž rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 6 To 89/2017, tak, že je podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání, které zpracovali jeho dva obhájci, a to JUDr. Petr Novák a Mgr. Ing. Petr Prchal. V obou podáních obviněný uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. 4. O podaném dovolání obviněného nejdříve rozhodl senát č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu tak, že usnesením ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 5 Tdo 533/2018, podle §20 odst. 1, 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, postoupil věc obviněného R. Š. velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Tento postup zvolil z důvodu, že v otázce možnosti uvedení soudu v omyl z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku zaujal odlišný právní názor, než jaký již byl vyjádřen v usnesení senátu č. 11 trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 11 Tdo 229/2004, které bylo publikované pod č. 24/2006 Sb. rozh. tr. 5. Následně obviněný R. Š. prostřednictvím svého nového obhájce Mgr. Marka Fikra podáním ze dne 11. 11. 2019, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno téhož dne, sdělil, že bere zpět své dovolání podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 6 To 89/2017, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 81 T 3/2016. Přílohou tohoto podání je výslovné osobní prohlášení obviněného, z něhož vyplývá jeho skutečná vůle vzít zpět podané dovolání. 6. Je tedy zřejmé, že poté, co byla věc s dovoláním obviněného předložena Nejvyššímu soudu, a zároveň dříve, než bylo věcně rozhodnuto o podaném dovolání, obviněný vzal zpět své dovolání v celém rozsahu. 7. Podle §265g odst. 1 věty první tr. řádu osoba, která podala dovolání, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Podle §265g odst. 2 věty první tr. řádu vezme zpětvzetí dovolání, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. 8. Vzhledem k tomu, že předseda velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu neshledal žádných překážek, které by bránily tomu, aby bylo zpětvzetí dovolání obviněného R. Š. vzato na vědomí, postupoval podle §265g odst. 2 tr. řádu a vzal zpětvzetí dovolání obviněného na vědomí. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 12. 2019 prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. předseda velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:12/18/2019
Spisová značka:15 Tdo 659/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:15.TDO.659.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zpětvzetí opravného prostředku
Dotčené předpisy:§265g odst. 1 tr. ř.
§265g odst. 2 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-01-17