ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.2152.2019.1
sp. zn. 22 Cdo 2152/2019-702
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. M. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, proti žalovanému D. M. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Jakubem Fröhlichem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 84/5, o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 8 C 80/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 28. 2. 2019, č. j. 15 Co 402/2018-616, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 28. 2. 2019, č. j. 15 Co 402/2018-616, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobkyní v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Táboře (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 8. 2018, č. j. 8 C 80/2016-516, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 600 000 Kč s úrokem z prodlení a dále povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 143 100 Kč .
Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 28. 2. 2019, č. j. 15 Co 402/2018-616, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 244 612,30 Kč a České republice na soudním poplatku z odvolání 5000 Kč.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním a současně navrhla odklad vykonatelnosti. Tvrdí, že výkonem rozhodnutí jí hrozí závažná újma. Nedisponuje totiž finančními prostředky na vyplacení žalovaného; žalobkyně prodělala několik operací a v současné době je v pracovní neschopnosti. Výkon napadeného rozhodnutí by tak měl závažný dopad na hospodářskou situaci žalobkyně.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Výkonem napadeného rozsudku krajského soudu hrozí žalobkyni závažná újma, neboť jak vyplývá z jejího prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely rozhodnutí o osvobození od placení soudního poplatku, nedisponuje finančními prostředky na splnění povinnosti uložené tímto rozhodnutím a současně je v pracovní neschopnosti, tedy má ztíženou možnost finanční prostředky si opatřovat.
Namítá-li žalovaný, že žalobkyně ve skutečnosti disponuje rozsáhlým nemovitým majetkem, který v prohlášení soudu zatajila, pak je třeba zdůraznit, že smysl odkladu vykonatelnosti spočívá v ochraně účastníků řízení; neuvedení nemovitého majetku v žádosti o osvobození od soudních poplatků nelze „trestat“ tím, že soud napadenému rozhodnutí nepřizná odkladný účinek. Žalobkyni naopak hrozí tím závažnější újma, jestliže soudní exekutor již započal výkon rozhodnutí nařízením prodeje nemovitých věcí.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) odložil vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalobkyní [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 7. 2019
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu