ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.3470.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 3470/2019-163
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: A. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M., advokátem se sídlem Zlatnická 1582/10, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: J. M. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, 272 01 Kladno, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 14 C 5/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2019, č. j. 25 Co 64/2019-126, o návrhu žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2019, č. j. 25 Co 64/2019-126, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 29. 10. 2018, č. j. 14 C 5/2018-85, ve spojení s usnesením ze dne 20. 12. 2018, č. j. 14 C 5/2018-90, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 28 740 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 105 868 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 4. 2019, č. j. 25 Co 64/2019-126, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení, v zamítavých výrocích o věci samé, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému náhradu nákladů nepřiznal, a uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 13 600 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, přičemž současně navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že je vysokého věku (78 let), odkázaný pouze na starobní důchod, který byl postižen exekucí k vymožení pravomocně přiznaných nákladů odvolacího řízení, a jiný majetek nemá. Nyní je tak za hranicí existenční nouze a minima, kdy nemá ani na zaplacení nájmu bytu, který obývá.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dovolatel svůj návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti odůvodnil tím, že pobírá pouze starobní důchod a jiný majetek nemá. Z těchto okolností však nelze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř. Dle tvrzení žalobce již na základě dovoláním napadeného rozhodnutí exekuce na majetek žalobce probíhá, a to srážkami z důchodu. Žalobci zbývá srážkami nepostižitelná částka a za situace, kdy nemá kromě starobního důchodu žádný postižitelný majetek a i s ohledem na výši vymáhané částky (13 600 Kč), nehrozí mu závažná újma, jež by měla zásadní dopad do jeho majetkových poměrů. Z obsahu spisu pak nelze dovodit, že v případě úspěchu žalobce v dovolacím řízení by měl potíže získat poskytnuté plnění od žalovaného zpět. Podmínky pro odklad vykonatelnosti tak nejsou splněny.
Návrhu na odklad právní moci pak nelze vyhovět proto, že dopadá na případy, kde dovoláním napadené rozhodnutí neukládá vynutitelnou povinnost (např. určení práva nebo nahrazení projevu vůle), avšak o takový případ se v projednávané věci nejedná.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu