ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.28.2019.1
KSPH 77 INS XY
63 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 28/2019-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, jako insolvenčního správce dlužníka F. F., proti žalovanému D. T. A. , narozenému XY, bytem v XY, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 63 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka F. F. , narozeného XY, bytem v XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 77 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 63 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 63 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce (Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., jako insolvenčního správce dlužníka F. F.) rozsudkem ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 63 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 63 INS XY), potvrdil rozsudek ze dne 28. května 2018, č. j. 63 ICm XY, jímž Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči (původnímu) žalovanému (věřiteli č. 4 J. R.) určení, že žalovaný „nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 3.950.000,- Kč přihlášenou v insolvenčním řízení dlužníka“.
Odvolací soud – odkazuje na skutková zjištění insolvenčního soudu – uzavřel, že:
1) V notářském zápise ze dne 9. září 2014, č. NZ 404/2014, N 474/2014, sepsaném notářem JUDr. Radimem Drášilem, dlužník prohlásil, že podle smlouvy o zápůjčce ze dne 20. června 2014, má povinnost splnit závazky vůči (původnímu) žalovanému z důvodu zápůjčky peněz ve výši 2.250.000,- Kč, splatné k 11. listopadu 2014. Současně tento dluh uznal a svolil k vykonatelnosti notářského zápisu.
2) V notářském zápise ze dne 27. května 2015, č. NZ 174/2015, N 198/2015, sepsaném notářem JUDr. Radimem Drášilem, dlužník prohlásil, že podle smlouvy o zápůjčce ze dne 20. června 2014, má povinnost splnit závazky vůči (původnímu) žalovanému z důvodu zápůjčky peněz ve výši 1.700.000,- Kč, splatné 30. června 2015. Současně tento dluh uznal a svolil k vykonatelnosti notářského zápisu.
Označené notářské zápisy – pokračoval odvolací soud − mají všechny nutné formální náležitosti a splňují předpoklady platného uznání dluhu. V řízení o popření vykonatelné pohledávky [§199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] tak tížilo důkazní břemeno o neexistenci vykonatelné pohledávky žalobce. Jelikož žalobce „ničím konkrétním“ nezpochybnil skutková zjištění o závazcích dlužníka dle výše uvedených notářských zápisů (zůstal nečinný a žádné důkazy nenavrhl), „musí nutně obstát i právní závěr, že právní úkony dlužníka obsažené v těchto listinách jsou platným uznáním dluhu“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítaje, že spočívá na řešení právních otázek dosud Nejvyšším soudem nezodpovězených:
a) Je správný právní názor, že se v řízení podle §199 insolvenčního zákona „otáčí“ nebo „přenáší“ důkazní břemeno a že tedy důkazní břemeno o neexistenci vykonatelné pohledávky je (vždy) na straně žalobce (insolvenčního správce), nikoliv na straně žalovaného?
b) Pokud dlužník platně uzná svůj dluh, je ve sporu dle §159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona na popírajícím (insolvenčním správci), aby prokázal jeho neexistenci?
Dovolatel akcentuje, že „ve sporu podle §199 insolvenčního zákona je vždy na žalovaném, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, z nichž podle základní normy mají vzejít jemu příznivé právní následky (např. uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz), a naopak na žalobci, aby tvrdil a prokázal naplnění hypotézy protinormy (např. částečné splnění, započtení, promlčení atd.)“. Současně poukazuje na tzv. negativní důkazní teorii, podle které „nelze po nikom spravedlivě požadovat, aby prokázal reálnou neexistenci určité právní skutečnosti“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
V průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 12. srpna 2019, č. j. KSPH 77 INS XY, připustil, aby do insolvenčního řízení vstoupil (v celkovém rozsahu přihlášky č. 4 ve výši 5.900.000,- Kč) na místo věřitele J. R. nabyvatel pohledávky D. T. A.; jmenovaný vstoupil rovněž na místo původního věřitele do incidenčního sporu, který se týká nabyté pohledávky (§19 odst. 1 insolvenčního zákona). Nejvyšší soud k této skutečnosti přihlédl při označení účastníků řízení v záhlaví tohoto usnesení.
Dovolání žalobce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že judikatura Nejvyššího soudu je jednotná v závěru, podle něhož popře-li insolvenční správce vykonatelnou pohledávku, tíže ho důkazní břemeno o tom, že pohledávka není pravá (nebo v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše). K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 25/2011, uveřejněného pod číslem 105/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. září 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2011.
K důsledkům uznání dluhu budoucím insolvenčním dlužníkem viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sen. zn. 29 ICdo 40/2019, a ze dne 27. června 2019, sen. zn. 29 ICdo 65/2019, jimiž Nejvyšší rozhodl o žalobách o popření pravosti vykonatelných pohledávek jiných věřitelů podaných totožným žalobcem v insolvenčním řízení téhož dlužníka, včetně judikatury Nejvyššího soudu konkretizované v důvodech označených usnesení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §202 odst. 1 insolvenčního zákona.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu