ECLI:CZ:NS:2019:29.ND.266.2019.1
sp. zn. 29 Nd 266/2019-342
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. P. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Holubem, advokátem, se sídlem v Brně, Kopečná 940/14, PSČ 602 00, proti žalované S. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Heinzem Eflerem, advokátem, se sídlem v Žacléři, Boberská 442, PSČ 542 01, o zaplacení částky 945.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 C 115/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2019, č. j. 26 Co 14/2019-306, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph. D., Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování dovolací věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1870/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal (podáním datovaným 15. března 2019) dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1870/2019.
[2] Podáním z 30. května 2019 (č. l. 333-335) namítl dovolatel podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., Mgr. Petra Krause (dále jen „P. K.“) a Mgr. Zdeňka Sajdla, kteří mají rozhodovat o jeho dovolání ve výše označené dovolací věci.
[3] Ve vztahu ke všem těmto soudcům poukazuje dovolatel na to, že ve stejném složení odmítli usnesením ze dne 16. května 2018, č. j. 28 Cdo 1337/2018-272, jeho dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. listopadu 2017, č. j. 21 Co 182/2017-242, vydanému ve sporu týchž účastníků ve skutkově obdobné věci. Jelikož v dovolání v této věci argumentuje proti závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1337/2018 a senát č. 28 je ovlivněn svým předchozím právním názorem, má dovolatel pochybnosti o tom, zda se tento senát řádně vypořádá s jeho dovolací argumentací.
[4] Ve vztahu k P. K. spatřuje dovolatel důvod pochybovat o jeho nepodjatosti i v tom, že má stejné příjmení jako žalovaná, přičemž oba pocházejí z Hradce Králové nebo v tomto městě dlouho působili. Dovolatel „se domnívá“, že může jít o vzdálené příbuzné („či možná blízké příbuzné“), takže je (podle něj) zřejmé, že u P. K. „může nastat pochybnost o jeho nezaujatosti ve vztahu k projednávané věci“, s ohledem na jeho „potenciální příbuzenský vztah k žalované“.
[5] Označení soudci ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze 4. června 2019) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu. Důvod spočívající v tom, že rozhodovali ve věci sp. zn. 28 Cdo 1337/2018, nemají za způsobilý k jejich vyloučení se zřetelem k ustanovení §14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
[6] P. K. ve vyjádření dále uvedl, že žalovaná není jeho příbuznou či známou (žádnou osobu toho jména a příjmení osobně nezná) a jde očividně jen o shodu příjmení.
[7] Podle ustanovení §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[9] Ke kriteriím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 85/2012“) [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ]. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[10] V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Ve vztahu k P. K. má námitka dovolatele povahu pouhé spekulativní domněnky; z jeho podání je patrno, že sám o příbuzenském vztahu P. K. k žalované žádné poznatky nemá a o jeho existenci pouze spekuluje. P. K. pak existenci takového vztahu jednoznačně popřel. Důvod vyloučení založený na tom, že označení soudci odmítli dovolání žalobce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1337/2018, vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce §14 odst. 4 o. s. ř.; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
[11] Příslušný senát Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. června 2019
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu