Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2019, sp. zn. 32 Cdo 3765/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3765.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3765.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 3765/2019-335 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně PD - obchodní s. r. o. , se sídlem v Praze 10 – Vinohradech, Korunní 1208/74, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 06588956, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 2/2, proti žalovaným 1) OMAYA s. r. o. , se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Dlouhá 720/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24768138, zastoupené Mgr. Michalem Čížkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na struze 1740/7, a 2) E.ON Energie, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26078201, zastoupené JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, o zaplacení částky 714 000 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1665/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Cmo 276/2018-296, takto: Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Cmo 276/2018-296, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobkyní proti uvedenému rozsudku. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 5. 2016, č. j. 13 Cm 1665/2013-157, byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovaným bylo uloženo zaplatit jí částku 714 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení. Vrchní soud v Praze rozsudkem označeným v záhlaví tento rozsudek potvrdil. Soudy obou stupňů posoudily žalobu jako tzv. hlavní intervenci ve smyslu §91a občanského soudního řádu Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v jehož rámci předložila návrh, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Uvádí, že tak činí s ohledem na probíhající řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2693/2009, jehož předmětem je stejná pohledávka jako ve zde souzené věci a v němž se dá po ukončení řízení ve zde souzené věci očekávat vydání pravomocného rozhodnutí; tím by byla závažně ohrožena na svých právech. Žalovaná 1) se k návrhu na odklad právní moci vyjádřila nesouhlasně. Argumentuje, že podle napadeného rozhodnutí není možno nařídit výkon rozhodnutí či exekuci, neboť jím nebyla uložena povinnost k plnění, jejímž neprodleným výkonem by žalobkyni mohla hrozit závažná újma. O odkladu vykonatelnosti či právní moci rozhodnutí nadto netřeba uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Žalovaná 2) ve svém vyjádření namítá, že „návrh na odklad vykonatelnosti“ je zcela nedůvodný, neboť žalobkyni vznikla toliko povinnost uhradit náklady řízení, což s přihlédnutím k jejich výši není povinnost, která by mohla žalobkyni závažně ohrozit na jejích právech. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jeno. s. ř.“). Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Dovolací soud shledal návrh dovolatelky na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu důvodným. Jde-li ve zde souzené věci skutečně o hlavní intervenci, což může být posouzeno až v rámci dovolacího přezkumu, pak je třeba vzít na zřetel, že ve sporu mezi žalovanou 1) a žalovanou 2) vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2693/2009, v němž dovolatelka nemá postavení účastníka řízení, může být poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o hlavní intervenci, vydáno meritorní rozhodnutí, a to rozhodnutí pro dovolatelku nepříznivé. Je tedy splněn zákonem stanovený předpoklad, že dovolatel je závažně ohrožen ve svých právech. Zároveň je splněna i podmínka, že odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních vztahů jiných osob, než ostatních účastníků řízení. Nad rámec uvedeného považuje Nejvyšší soud odklad právní moci napadeného rozhodnutí v popsaných souvislostech za vhodný z důvodu procesní hospodárnosti. Argumenty žalovaných se pojí k odkladu vykonatelnosti (u první žalované věcně, u druhé žalované též v rovině formální), nikoliv k navrženému odkladu právní moci. O situaci, v níž by nebylo sebemenších pochyb o tom, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno, se tu nejedná. Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) návrhu žalobkyně na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu vyhověl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 12. 2019 JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/11/2019
Spisová značka:32 Cdo 3765/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3765.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad právní moci
Dotčené předpisy:§243 písm. b) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/06/2020
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 2406/20
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12